Informační tabule s rychlostí dostaly kameru. Z cedulí je nově stroj na pokuty
Informační tabule s rychlostí umějí řidiče pořádně znervóznit, zvlášť když vedle čísla ukážou i registrační značku. Kamera nebo záblesk však ještě neprozrazují, zda za rychlou jízdu přijde také pokuta. Rozhoduje totiž vybavení konkrétního místa, kde může vedle preventivního ukazatele pracovat zařízení s podstatně jiným úkolem.
Turbokruháče přibývají i v Česku. Špatný pruh vás může poslat jinam
Turbokruhový objezd může překvapit i řidiče, který běžné kruháče projíždí denně a za volantem se jinak cítí jistě. V Česku už tyto okružní křižovatky slouží na několika místech a další se připravují, takže se s nimi mohou setkat i motoristé, kteří je dosud znali jen z videí. Při hledání správného výjezdu tu ale může zradit zvyk, který na obyčejném kruháči obvykle projde.
ČR má přes 500 míst, kde se měří rychlost. V jednom městě je jich rovnou 60
Stačí málo, pár kilometrů nad limit, krátké zrychlení a za několik týdnů vás může čekat ve schránce nemilé překvapení v podobě pokuty za rychlost. České silnice jsou pod stále větším dohledem radarů a kamer, které kontrolují dodržování povolené rychlosti. Podle odhadů jsou v republice již stovky míst úsekových měření. Které město jich má nejvíce a kde naopak nenarazíte na žádnou?
Na houby autem? Špatné parkování u lesa vás přijde dráž než celý košík
Lesy jsou během víkendu doslova zahlcené houbaři. A nejenom jimi. Obsypané jsou také okolní cesty. Jenže právě to může být problém. Zatímco sběr hub pro vlastní potřebu je v Česku legální a zdarma, auto odstavené na špatném místě už zdarma být nemusí.
Kdo nebude vědět, kdy a jak správně zapnout mlhovky, může rovnou platit 5 000 Kč
Mlhová světla se s podzimním počasím vracejí do hry, jenže ne každý řidič je zapíná ve správnou chvíli. Někdo nechá auto v mlze pouze na denním svícení, jiný rozsvítí všechny mlhovky už při prvních kapkách deště a potom je zapomene vypnout. Zákon přitom rozlišuje přední a zadní světla a za nesprávné použití může následovat pokuta, která má dvě různé sazby.
V pěší zóně nově maximálně 10 km/h. Maximální rychlost se snížila na polovinu
Rychlostní limit v pěší zóně na Slovensku klesl na 10 km/h. Od 1. září 2026 tak platí polovina dosavadního maxima, na kterou si musí dát pozor také čeští řidiči při cestách za hranice. Změna přichází po debatách o šestikilometrové rychlosti chůze a spolu s dalšími úpravami dopravních pravidel. Ani jízda desítkou ale automaticky neznamená, že smíte do pěší zóny vjet.
Policisté kontrolují hlučnost aut. Koho v provozu nachytají, odevzdá peníze
Měření hlučnosti aut už není jen záležitostí technických kontrol. Mobilní hlukoměr si po Olomouckém kraji pořídila také Praha, která chce lépe prověřovat hlučná auta a motorky. Řidiče přitom nemusí přivést do potíží jen nepovolený tuning, ale také opotřebený výfuk. Rozhoduje údaj konkrétního vozidla a výsledek kontroly může znamenat víc než zaplacenou pokutu. Vyplatí se proto vědět, co policisté skutečně posuzují.
Různé osudy dieselů v Evropě: Maďarsko řidičům přidá peníze, Itálie je omezuje
Maďarská vláda zavádí přímé dotace pro majitele naftových vozidel jako reakci na rostoucí ceny paliv. Měsíční příspěvky, které budou vypláceny až do konce roku, mají pomoci zmírnit finanční zátěž řidičů. Podmínky pro získání této podpory však nejsou pro každého.
Řidiči, kteří si kupují auto, musí policii dokázat, že ho mají kde zaparkovat
Řidiči v Japonsku při pořízení auta řeší věc, která by českého motoristu možná ani nenapadla. U běžného vozu nestačí jen koupě, pojištění a registrace, úřady chtějí také důkaz o parkovacím místě. Systém zvaný shako shomeisho funguje už desítky let a má poměrně přesná pravidla. U některých malých aut je postup mírnější, úplnou volnost ale neznamená.
Dieselům v Itálii zvoní hrana. Starší naftová auta čeká zákaz vjezdu a pokuty
Severní Itálie zavádí od října omezení pro vjezd naftových aut do vybraných měst, což je krok k redukci škodlivých emisí. Zatímco některé regiony se rozhodly pro tuto ekologickou strategii, jiné zvažují alternativní přístupy k ochraně životního prostředí.
Na určené úseky silnic mají hlučné motorky zákaz vjezdu. Padají pokuty
Zákaz vjezdu pro hlučné motorky může pokazit výlet do rakouských Alp i jezdci, který dodržuje rychlost a nemá na stroji žádné nepovolené úpravy. Na vybraných silnicích totiž rozhoduje nenápadný údaj v dokladech, který při plánování trasy snadno zapadne. Omezení pokračuje také v sezoně 2026 a vedle pokuty může znamenat otočku před horskými zatáčkami, na které jste se těšili.
SUV a další těžká auta musí za parkování zaplatit víc: Přes 400 korun za hodinu
Parkování s SUV v zahraničí může stát násobně víc než s běžným osobním autem. V jedné z nejnavštěvovanějších evropských metropolí rozhoduje provozní hmotnost i druh pohonu a první hodina v centru vychází v přepočtu na více než 400 korun. Při delším stání účet roste ještě rychleji. České registrační značky přitom nejsou výjimkou.
Záměna stojí tisíce. Víte, co znamená kulatá a co čtvercová značka se šipkou?
Řidiči často zaměňují dvě dopravní značky, které sdílejí modrý podklad a bílou šipku, což může vést k nebezpečným situacím na silnicích. Přestože se na první pohled zdají podobné, jejich význam je zásadně odlišný. V článku se podíváme na to, proč k této záměně dochází a jaké důsledky může mít pro bezpečnost silničního provozu.
Bez nálepky za 100 Kč vás do centra města nepustí. Pokuta přijde do schránky
Francouzská nálepka Crit’Air stojí pro auto registrované v Česku 4,91 eura, tedy přibližně 120 korun. Potřebují ji i zahraniční vozy při vjezdu do nízkoemisních zón a někdy během smogových opatření. Samotná vyhovující emisní norma nestačí, barevný certifikát musí být správně nalepený na čelním skle. Kdo ho nemá nebo vjede s nepovolenou kategorií, riskuje zpravidla pokutu 68 eur a česká registrační značka není zárukou, že oznámení poštou nedorazí.
Parkujete u přechodu? Hranice vzdálenosti, za kterou začíná pokuta, je jasná
Parkování ve městech se stává stále větším problémem, zejména na sídlištích, kde je večer obtížné najít volné místo. Řidiči často parkují na nevhodných místech, jako jsou přechody pro chodce, čímž porušují dopravní předpisy a ohrožují bezpečnost. Tento článek se zaměřuje na důsledky takového chování a možnosti řešení této situace.
Pokuta 9000 Kč za projetí benzínkou: Kdo nenatankuje a nenakoupí, ten má problém
Pokuta 9000 Kč za projetí benzínkou může českému řidiči připadat absurdní. V Rakousku ale stačí vjet na některý soukromý areál, krátce zastavit nebo jej použít jako zkratku a po návratu z dovolené může přijít dopis od právní kanceláře. Nejde přitom o běžný dopravní přestupek ani policejní sankci a od roku 2026 má celý příběh důležitý háček.
Věřil navigaci, za chvíli zboural dva domy. Stačila jen chvíle nepozornosti
Navigace je pro spoustu řidičů neodmyslitelným pomocníkem. Jenomže není radno jí zase úplně slepě věřit. Při špatném použití navigace se můžeme zbytečně dostat do problémů.
Řidiči si je pletou dnes a denně. Přitom jde o dvě úplně odlišné dopravní značky
Řidiči se často setkávají s dopravními značkami, které vypadají téměř identicky, ale jejich význam se zásadně liší. Dvě takové značky, obě s modrým podkladem a bílou šipkou, mohou způsobit zmatek. Jedna je kruhová, druhá čtvercová, a přestože se zdají podobné, jejich interpretace je klíčová pro bezpečnou jízdu. Poznejte rozdíly a vyhněte se pokutám.
Bez nálepky za pár korun vás do centra města s autem nepustí. Kontroluje se to
Zelená ekologická známka na čelním skle rozhoduje o tom, zda české auto smí do nízkoemisní zóny v Německu. Stojí jen několik eur, platí ve všech německých městech a nemá klasickou dobu platnosti. Bez ní však může řidič zaplatit 100 eur, přestože jeho vůz požadovanou emisní normu splňuje.