Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Vše o pivu za volant

Aktuality
TZS | 22.09.2006
foto: K. Směšný
Přísný bodový systém na silnici výrazně snížil počet smrtelných nehod a prudce zvýšil spotřebu různých druhů nealkoholického piva.
Vypadá to jako pivo, chutná to jako pivo, ale není to pivo. Můžete řídit. Můžete si fouknout, a s radostí. Nepřijdete o body, ani o náladu. Přísný bodový systém, který nastoupil začátkem léta, má jeden nečekaný efekt - prudké oživení prodeje pita, birellu a dalších nealkoholických nápojů, jejichž první fáze vzniku i výsledný vzhled a chuť je stejná jako u piva. Součástí procesu, do kterého už se pustilo 15 českých pivovarů, je však odstranění alkoholu až na zbytkových 0,5 procenta. To si může řidič dopřát bez obav. Teprve deset nealko piv vyrovná účinek jednoho ležáku.
"Mnoho lidí objevilo nealkoholické pivo až nyní, s příchodem nového silničního zákona," potvrzuje Mikuláš Bernard z rodinného pivovaru Bernard. Rovněž František Meduna z Pivovaru Náchod se domnívá, že se zde objevil velký potenciál růstu, který ovšem souvisí také s celkovou změnou životního stylu.
"Nealkoholické pivo stále upevňuje svou pozici na trhu," říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "Zatímco v roce 2000 vyrobily české pivovary celkem 63 tisíc hektolitrů tohoto druhu piva, loni to bylo již 239 tisíc hektolitrů a je reálné, že spotřeba i výroba nadále rychle porostou."
Zvyšuje se i podíl tohoto piva na celkovém výstavu našich pivovarů. Zatímco v roce 2000 byl podíl nealkoholického piva na celkovém výstavu 0,65 procenta, dnes tvoří přes 1,25 procenta. V Německu a dalších vyspělých státech se přitom produkce nealkoholického piva pohybuje kolem pěti procent celkového výstavu. Dá se tedy očekávat, že rovněž v České republice se časem dostaneme na obdobnou úroveň. Odborníci přitom předpokládají, že zhruba do tří let se roční výstav nealko piva zvýší až na milion hektolitrů.
"Nealkoholický Staropramen zaznamenává meziroční nárůst prodeje v řádu desítek procent," uvedl Petr Kovařík, obchodní ředitel společnosti Pivovary Staropramen. "Nám roste prodej ročně o sto procent," pochlubil se Václav Moravec, obchodní ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice.
"Letos v červenci jsme zaznamenali meziročně nárůst o 69 procent v případě nealkoholického piva Budweiser Budvar," doplňuje Petr Samec z Budějovického Budvaru, kde s výrobou nealkoholického piva začali již v roce 1992. Ale i Přerovský Zubr se může pyšnit tím, že jeho Zubru Free se letos prodá třikrát více než loni. "Očekávám, že ho prodáme šest tisíc hektolitrů, což jsou více než tři procenta celkového výstavu pivovaru," informoval ředitel Pavel Svoboda.
Pokud jde o nealkoholická piva z dovozu, ty představují na českém trhu jen zanedbatelný podíl. Vzhledem k tomu, že ani klasická (alkoholická) piva netvoří více než dvě procenta, pohybuje se podíl těch nealkoholických odhadem v řádu setin procenta. Například firma Starobrno ještě loni dovážela a na tuzemském trhu prodávala rakouský Schlossgold, ale podle sdělení Kateřiny Štefanšíkové, personální ředitelky pivovaru, se to nevyplatilo. Letos tento obchod zastavili.

TIP: Pivo a auta

Geneticky upravené kvasinky
Podle zjištění Ekonoma se vaření tohoto piva nyní věnuje patnáct českých pivovarů. Prozatím posledním, kdo ho začal nabízet, byly letos v létě Svijany. Výrobní postupy vycházejí ze dvou základních principů: Buď alkohol vůbec nevznikne, nebo se z piva odebere. V prvním případě se obvykle postupuje tak, že sládek při kvašení bedlivě sleduje množství alkoholu a kvasný proces v pravý čas zastaví. Technologie se musí předem upravit tak, aby bylo možné během výrobního procesu produkci alkoholu omezit. Tak to, s menšími rozdíly v detailech, funguje ve většině českých pivovarů. Určitou výjimku představuje nošovický Radegast. Tam se pro výrobu nealkoholického piva používají speciálně geneticky upravené kvasinky, která samy poznají, kdy mají přestat produkovat alkohol. Jde o švýcarskou licenci. Plzeňský prazdroj, který je vlastníkem Radegastu, však nesmí podle licenčních podmínek toto pivo dodávat jinam než do ČR a SR. S tímto pivem, které se nazývá Birell, dosáhl Plzeňský prazdroj v letošním prvním pololetí zhruba 65% podílu na trhu a je tak v ČR jasnou jedničkou.
Existuje ještě jedna možnost, jak připravit nealkoholické pivo, a tou je odstranění alkoholu z hotového alkoholického piva. K dispozici jsou moderní metody vakuové destilace, dialýzy nebo reverzní osmózy. Výhodou tohoto řešení je možnost operativně reagovat na poptávku a vyrobit různě velké šarže bez ohledu na kapacity výrobního zařízení.
Protože první cesta nevyžaduje od pivovarů téměř žádné nákladné nové investice, volí ji dnes prakticky všichni. Dodatečné odstraňování přebytečného alkoholu je totiž příliš drahé.

První pokusy vyrobit nápoj, který by svou chutí, vůní a barvou připomínal pivo, ale neobsahoval alkohol, se objevily ve dvacátých a třicátých letech v USA v období prohibice.
Dalším impulsem je trvalý požadavek islámského světa mít k dispozici nápoj na bázi piva, ale striktně bez alkoholu. A v neposlední řadě je tu potřeba mít možnost napít se piva, a přitom dodržet zákaz požívání alkoholu při řízení motorových vozidel.
Základním problémem, který limitoval spotřebu nealkoholického piva, byla především jeho kvalita, chuť a další atributy, které ke skutečnému pivu neodmyslitelně patří. Technologie výroby nealkoholického piva dlouho neumožňovala dosáhnout požadovaných vlastností.
V Československu vznikla společenská poptávka po nealkoholickém pivu začátkem 70. let. Požadavkem bylo vyvinout na bázi piva nápoj s obsahem alkoholu do 0,5 % (klasický ležák má více než desetkrát tolik), jenž by mohli pít řidiči a pracovníci v horkých provozech, a který by zároveň zachoval vysoký obsah látek ceněných u piva, jako jsou minerály a vitamíny. Cílem zároveň bylo, aby se nový nápoj chuťově co nejvíce přibližoval běžnému pivu.
S výzkumem a následně výrobou začal tým v Jihočeských pivovarech v Českých Budějovicích pod vedením výrobního náměstka a technologa Karla Bočka. Ten je otcem dnešního ředitele Budějovického Budvaru. Nápoj dostal název Pito, který vznikl spojením první a poslední slabiky slov "pivo" a "auto". V roce 1975 byly vystaveny první 3000 hl Pita a v roce 1980 výstav Pita činil již cca 43 tisíc hektolitrů. Sám Budvar začal s výrobou nealkoholického piva až v roce 1992. Jeho výroba nyní pokračuje v Budějovickém měšťanském pivovaru.

 

Jak to chutná?
"Nealkoholická piva se svou chutí i dalšími vlastnostmi blíží klasickým pivům a mnohdy jsou pro laiky k nerozeznání od běžných druhů," soudí Veselý. Obdobný názor sdílí i Petr Kovařík: "Jejich chuť je již nyní srovnatelná s alkoholickými pivy."
Jiní odborníci, například Jiří Faměra z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, uvádějí, že nealkoholická piva se liší od běžných piv do jisté míry chutí, dále nižší "pitelností" (neboli potřebou napít se dalšího piva), a často vykazují vyšší hořkost.
Při výrobě nealko piva nedojde k prokvašení, ve vůni a chuti zůstává mladina.
"Bernard Free se velice blíží nepasterizovanému pivu Bernard, především svou hořkostí, je také mnohem plnější než jiné druhy nealkopiv," tvrdí Mikuláš Bernard. "Vaříme Zubr Free technologií zkráceného kvašení," říká sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková a poukazuje na nutnost potlačení mladinové příchuti nealkoholického piva tak, aby jeho chuť byla téměř identická s běžným pivem.
"Při výrobě nealko piva dochází ke značným zásahům do technologie, proto musí být jeho chuť už v principu odlišná," podotýká Petr Samec z Budějovického Budvaru. "V běžném pivu je výraznou chuťovou složkou i alkohol, který je v nealku nahrazen vodou. Krátká doba výroby - hlavního kvašení i zrání - způsobuje vyšší obsah nežádoucích aromatických látek, které u běžného piva při dlouhodobém dokvašování vytěkají." Pokud má být nealkoholické pivo dobré, musejí se při jeho výrobě používat velmi kvalitní suroviny, slad i chmel. Nutná je také co nejpřísnější technologická kázeň a pečlivá laboratorní kontrola celého procesu. "Skutečně dobré nealko se pak chuti běžného piva velice blíží," dodal Samec.
"Spotřeba nealkoholického piva dále poroste," soudí František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Kvalita, chuť a trvanlivost se podle něj výrazně zlepšily. Nealkoholické pivo dobře slouží k uhašení žízně, mnohdy lépe než některé nealkoholické nápoje, a proto se pro stále více řidičů stává rozumnou a bezpečnou alternativou. Nealkoholické pivo přitom obsahuje zdraví prospěšné látky; nutriční hodnoty zůstávají obdobné jako u běžného piva. A jak upozorňuje František Meduna z náchodského pivovaru, úroveň nealkoholických piv na českém trhu se v posledních letech rapidně zvýšila.

Bez marketingové podpory
Na úspěchu nealkoholického piva se bezpochyby podílí i mnohem větší dostupnost tohoto nápoje v restauračních zařízeních i obchodech, a zlepšená kultura jeho podávání od běžných hospod až po restaurace nejvyšší úrovně. Na českém trhu je k dispozici 17-18 druhů nealkoholického piva. Další značky se na trh chystají.
Ale pokud jde o reklamu, většina pivovarů prozatím s nějakou masivnější kampaní na podporu nealkoholického piva otálí. Za zmínku snad stojí snad pouze akce Pivovaru Staropramen, který přes léto zorganizoval nabídku s názvem Bezpečný jezdec. Spotřebitel při koupi tří lahví nealko piva dostal i detekční trubičku na alkohol.
Nízká ochota pivovarníků inzerovat nealkoholické pivo je až zarážející, zvlášť když se srovná s mohutnými kampaněmi na běžné pivo. Ale ač se tady nealkoholické pivo téměř nepropaguje, jeho pití je již u značné části populace společenským standardem.
K výhodám nealkoholického piva patří například nižší kalorická hodnota. Běžná hodnota výčepního piva je 140 kJ/100 ml, odstraněním alkoholu se sníží na cca 80 kJ/ /100 ml. Tím se nealkoholické pivo přiřazuje do kategorie nápojů light. Ale hlavní je, že nealkoholické pivo se stalo symbolem odpovědného postoje nejen k vlastnímu zdraví, ale především u řidičů také k bezpečnosti druhých.

Výstav nealkoholického piva - 1. pololetí 2006
Název podniku Nealkoholické pivo (v hektolitrech) 
  
Pivovary Staropramen5 642
Pivovar Ferdinand3 412
Lora Viktoria, s. r. o.24
Platan8 698
Měšťanský pivovar Strakonice156
Budvar6 565
Budějovický měšťanský pivovar4 500
Bernard85
Prazdroj88 340
Náchod8 564
Pivovar Pernštejn820
Pivovar Janáček310
Starobrno1 422
PMS Přerov6 045
Svijanyvýroba zahájena v červnu
  
Celkem 130 083 
Hodnocení článku
Hodnoceno: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
Pepe, 22.09.2006 13:37
Tak to mě rozesmálo... Některá nealkoholická piva jsou k nerozeznání od alkoholických... A kterápak? Vyzkoušel jsem jich spoustu, nejvíc mi vyhovuje Birell a Clausthaler, ale že bych je nepoznal, to snad ne... Nejenom proto, že jsem z Plzně (a některá alkoholická piva se (ne)chutí spíš blíží k nealkoholickému, ne obráceně). Ale ta informace o energ. hodnotě je motivující...
vstoupit do diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů