Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Monstrum z Krušných hor ujede čtyři metry za minutu. Musí ho řešit i soud

Naše téma
Edvard D. Beneš | 14.06.2023
dalších 6 fotek
Rypadlo K800/K54 při nakládce skrývky do železničních vagónů. | foto: se souhlasem Sev.en
Vysoké jako dvanáctipatrový panelák, dlouhé jako dopravní letadlo a těžké jako asi stovka tatrovek. Řeč je o jedoucím rypadle, které používají těžaři pod Krušnými horami. Věkem se sice rypadlo K800/K54 řadí už mezi veterány, ale pořád spolehlivě jede dál. Má za sebou několik generálních oprav a modernizací, které mu umožňují, aby v Podkrušnohoří stále ještě vytěžilo několik milionů kubických metrů skrývky. Navíc před jedenácti lety rypadlo K800/K54 absolvovalo jedinečný transport. Tehdy takzvaně po svých urazilo trasu dlouhou téměř čtyři kilometry. Skrývkový velkostroj se stal i cílem aktivistů, protestujících proti těžbě uhlí.
Transport rypadla a související technologie se uskutečnil v létě roku 2012. Byl zahájen 10. července první etapou. Postupovalo se podle naplánovaných etap, kterých bylo celkem sedm. Jednotlivé úseky byly zdolávány vždy s odstupem několika dní.

Rypadlo v pohybu vypadá jako obří brouk z jiného světa:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE:
* Dlouhá příprava, rychlý přesun
* V historii těžby jedinečný
* Střídali se čtyři řidiči
* Pracuje už šestapadesát let
* Zeminu odtěžuje selektivně
* Tři dny okupován aktivisty

Transport za půl hodiny
„Nejsložitější byla pátá etapa, při které musely být překonány provozované produktovody a související datové a optické kabely, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,“ popsal ve zprávě Problematika transportu rypadla K800/K54 a souvisejícího zařízení na lomu Vršany Tomáš Růžička ze společnosti Vršanská uhelná. Průběh transportu popsal pro 52. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, které se uskutečnilo v říjnu roku 2013.

K nejtěžšímu přejezdu velkostroje došlo 25. srpna a podle Růžičky musely být veškeré produktovody uvedeny do stavu, který spočíval ve snížení provozního tlaku na úroveň pod jeden megapascal. „Transport rypadla K54 pak byl proveden během pouhých třiceti minut,“ doplnil Tomáš Růžička.

Přesun byl jedinečný v celé historii
Tomáš Růžička také v závěrečném shrnutí připomenul, že transport rypadla K800/K54 a dalšího zařízení byl jedinečným v celé historii povrchové těžby v České republice, neboť báňská technologie musela překonat různorodá technická zařízení téměř dvou desítek vlastníků z celé ČR.

„Cílovým bodem transportu byla spodní část výsypky Slatinice. Zde bude rypadlo odtěžovat zeminu a připravovat území pro budoucí pokračování povolené hornické činnosti na lomu Vršany, který má největší zásoby hnědého uhlí v rámci územních limitů,“ uvedl po přesunu tehdejší výrobní ředitel společnosti Vršanská uhelná Miroslav Borovský.

Střídali se čtyři řidiči
Spolu s rypadlem se přesouval i pasový zakládací vůz (PVZ 2500). V řízení rypadla se střídali čtyři řidiči, pod vedením vedoucího řidiče stroje Jindřicha Purče. Tým dalších lidí zajišťoval hladký průběh celé akce.

Vlastním transportem rypadla byla završena více než dvouletá práce týmu, který se podílel na nutné činnosti pro zdárný průběh celé akce. Celkové náklady na stěhování velkostroje, které trvalo skoro dva měsíce, dosáhly téměř 24 milionů korun.

Začal pracovat před 56 lety
Do služby těžební společnosti skrývkový velkostroj K800/K54 nastoupil na tehdejším povrchovém lomu Jan Šverma dne 10. května 1967.

Velkostroj K800/K54 v plné práci. Pohybuje se rychlostí čtyři metry za minutu., zdroj: se souhlasem Sev.en


„Stalo se to tak, že z montážního místa poblíž sociálního zařízení skrývky zahájil svůj transport druhý skrývkový řez,“ popsal zahájení provozu rypadla Václav Kostelej v rukopisu publikace z roku 1998 s názvem Historie dolu Jan Šverma v datech.

Větší část svého provozu strávil velkostroj na řezech lokality Jan Šverma. Po roce 1989 přešel pod nástupnické těžební společnosti.

Odtěžuje ornici a vrstvu spraší
Rypadlo K800/K54 je ojedinělé hlavně tím, že odtěžuje selektivně kulturní vrstvy zemin, tedy ornici a vrstvu spraší. Ornice se původně odvážela na deponie nákladními automobily. Se zahájením těžby kolesových rypadel na odlehčovacím řezu lomu Vršany se vyzkoušela těžba ornice přímo do vlakových souprav, a od automobilové dopravy se tak úplně upustilo.

„Přechod na odvoz ornice prostřednictvím kolejové dopravy znamenal ve své době velkou úsporu, doprava nákladními auty totiž byla mnohem dražší,“ vysvětlil pro měsíčník Důlní noviny v roce 2007 tehdejší vedoucí výroby úseku řízení skrývky David Lancinger, když unikátní stroj slavil čtyřicítku.

Ve druhé polovině 90. let nahradil rýpadlo K25 na odlehčovacím řezu lokality Vršany, kde selektivně skrýval vrstvu zúrodnitelných zemin, tedy spraší a orniční vrstvy, které byly následně uloženy pro budoucí potřeby rekultivací. V roce 2006 už mělo rypadlo K800/K54 na svém kontě přes 130 milionů kubíků vytěžených hmot.

Podívejte se, jak vypadá těžba uhlí z ptačí perspektivy:
„Později stroj čekala podstatná změna a s ní spojená nová etapa jeho historie,“ informovaly srpnové Sev.en noviny (číslo 8, ročník 2021). Přešel totiž z kolejové na pásovou technologii, což znamená, že skrývku přestal sypat do přistavených vlakových vagónů a nově ji začal sypal na pásové přepravníky.

V roce 2021 společnost Sev.en informovala o tom, že velkostroj K54 podle plánu odtěží v následujících šesti letech přibližně 21 milionů kubíků skrývkových hmot.

Cílem protestu aktivistů
V roce 2019 se velkostroj K800/K54 stal cílem protestní akce proti těžbě uhlí aktivistů hnutí Greenpeace. V noci z pondělí na úterý 29. října vniklo osm osob na jedenatřicet metrů vysoký skrývkový bagr. Po třech dnech, tedy ve čtvrtek 31. října večer aktivisté slezli. O akcích i zahájení soudu informoval Mostecký deník.

Na jeho webu je možné se také dočíst, že mluvčí těžební společnosti Sev.en Gabriela Sáričková Benešová po skončení protestu uvedla, že firma ještě večer zahájila kontrolu stavu velkostroje a chce vyčíslit případné škody a zvážit další právní kroky.

Okresní soud v Mostě začal řešit obsazení skrývkového rypadla osmi demonstranty v červnu 2021. Společnost požadovala odškodnění ve výši 70 tisíc korun za pronájem výškové plošiny a posílení ochranky lomu. Nakonec letos ve čtvrtek 1. června žalobu těžařů zamítl.

Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Protestující totiž v době zadržení u sebe neměli žádné doklady. Vršanská uhelná má podle Českého rozhlasu uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Několik zajímavostí...

- Kolesové rypadlo, celým názvem K800B12/K54, se „narodilo“ v roce 1967. Tehdy se narodila také herečka Pamela Anderson známá hlavně ze seriálu Pobřežní hlídka nebo český herec Jiří Dvořák. Ve stejném roce se v kanadském Montrealu uskutečnila světová výstava Expo.

- Výška rypadla je 31 metrů. Na délku má 75 metrů. Váží 1 443 tun. Koleso má průměr 8,3 metru a může ho zvednout do výšky řezu až 24,5 metru. Podvozek je housenicový. Pohybuje se rychlostí čtyři metry za minutu, do Prahy by se z Mostu tímto nepřetržitým tempem dostalo asi za 17 dní. Deset korečků nabere 800 litrů zeminy najednou, za hodinu tak odtěží 1 350 metrů krychlových. Když si představíte, že obsah kufru Porsche 911 GT je 0,11 kubíku, naplnilo by za hodinu 12 272 poršáckých kufrů.

- Stroj absolvoval několik generálních oprav. A to v letech 1979, 1991, 2004 a před svým velký transportem, kdy prošlo revizí elektro i strojní zařízení, upraveny byly nakládací výložník, pojezdy i pohony a vyměněn řídicí systém a další potřebná zařízení. Zdroj: Společnost Sev.en
Hodnocení článku
Hodnoceno: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
u článku není zatím žádná diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů