zpět
475

Jak bude vypadat auto budoucnosti?

Čím budeme jezdit v za několik let? High-tech vozidla příštích generací nebo aspoň jejich koncepce už si můžeme představit na základě studií hlavních i méně známých výrobců automobilů, předváděných na mezinárodních autosalonech.
29.03.2005, naše téma

hodnocení článku: - z 5 (-%)
hodnoceno: 0x
vaše hodnocení: -
Čím budeme jezdit za několik let? High-tech vozidla příštích generací nebo aspoň jejich koncepce už si můžeme představit na základě studií hlavních i méně známých výrobců automobilů, předváděných na mezinárodních autosalonech.

Rinspeed Senso
V Ženevě se tak nyní např. představil pozoruhodný koncept švýcarské firmy Rispeed, která na letošním autosalonu vystavovala studii Senso. Jak už může napovědět jeho název, jde o vůz, v jehož koncepci hrají důležitou roli smysly. Na rozdíl od soudobých moderních automobilů, kdy se jejich výrobci snaží vše svěřit automatickým systémům a vyspělá elektronika přebírá kontrolu nad všemi důležitými procesy, takže řidič může propadnout pocitu, že je odkázán do pasivní role, klade Senso důraz právě na lidský faktor.

Člověk především
Rinspeed Senso
Tvůrci vozu se inspirovali z klasické psychologie člověka i u východních filozofií a uplatnili různé netradiční přístupy k ovlivnění lidské psychiky použitím barev v okolí řidičova výhledu (malé LCD monitory v interiéru mění barvy), a zapojení dalších smyslů - zvukových vjemů a čichu. Vozidlo pomocí snímačů sbírá biometrické charakteristiky, z nichž dokáže rozeznat a vyhodnotit jeho náladu, a přizpůsobit jí atmosféru uvnitř vozu, aby měla posádka (a hlavně řidič ) odpovídající podmínky. Chování řidiče ve voze sleduje celá řada přístrojů. Biometrická data jako např. jeho tep či krevní tlak řidiče změří vůz pomocí pulzních hodin, vestavěná kamera zase sleduje jeho styl jízdy (monitoruje např. kolikrát přejel přes dělicí čáru na vozovce, jak blízko a při jakých rychlostech se řidič přibližuje vozidlu jedoucímu před ním) apod. Data jsou přenášena do počítače, který je shromažďuje a pomocí speciálního programu vyhodnocuje, v jakém stavu se řidič právě nachází. Podle toho následně upraví atmosféru ve vozidle. Např. pokud se mu zdá, že řidič jede příliš agresivně, aktivuje Senso uklidňující prvky - interiér se zbarví do modravého tónu (doporučovaného psychology jako uklidňující barva), audiosystém přejde na pomalou hudbu a klimatizace začne vypouštět vanilko-mandarinkovou vůni, doporučovanou pro navození klidné atmosféry pro změnu aromaterapeuty.

Pokud by počítač ze sledovaných aktivit řidiče naopak usoudil, že šofér upadá do klidu až příliš a usíná, zareaguje aktivačním programem: Ve vozidle začne hrát rytmická výrazná hudba, např. techno, interiér přejde do žlutooranžových barev a vzduch je osvěžován grapefruitovou vůní. Jakmile počítač detekuje nebezpečí zvýšené únavy nebo mikrospánku, upozorní řidiče vibracemi sedadla.

Senso je sice sportovně laděný vůz (jako nejvyšší rychlost výrobce udává hodnotu 250 km/hod.), ale jeho tvůrci mysleli i na ekologii: Motor vozidla umožňuje spalovat nejen benzín ale také zemní plyn.

Palivové články a řízení po drátech
GM Hy-wire
Má čtyři kola, karosérii a sedadla, ale tím asi podobnost koncepčního vozu GM Hy-wire s běžnými dnešními automobily končí. Koncept Hy-wire, jemuž daly jméno zkrácené názvy jeho technologií, vyvinutý automobilkou GM jako vozidlo budoucnosti se poprvé představil v roce 2002 - jako první plně funkční automobil na světě poháněný palivovými články a s technologií ovládání "po drátech" (By-wire). Kombinuje pohon vodíkovými palivovými články s technologií ovládání většiny funkčních prvků a systémů by-wire, tj. prostřednictvím elektroniky a kabelů.

GM Hy-wire
Futuristický vůz obsahuje řadu pozoruhodných technických prvků a systémů - na tři desítky jeho prvků a technologií podal koncern General Motors žádost o patentovou ochranu. Celá pohonná jednotka i veškeré řídicí systémy prototypu Hy-wire jsou uloženy v 28 cm silném šasi, které připomíná skateboard. Tím získali konstruktéři dostatek místa pro pět pasažérů i prostor pro jejich zavazadla. Nikde není vidět obvyklý motor, vůz nemá ani obvyklý oddělený prostor pro pohonnou jednotku, ani žádné pedály. Přední kola pohání napříč uložený elektromotor, ve středové části šasi jsou umístěny i tři válcové zásobníky vodíku, konstruované na tlak až 350 barů.

GM Hy-wire
Volant v Hy-wire nenajdete. Všechny systémy se ovládají speciální konzolí nazývanou X-drive (připomínající spíše řídicí páky v letadle), kterou lze snadno nastavit před pravé či levé sedadlo. X-drive, do jejíhož středu je zabudovaný velkoplošný monitor sloužící ke kontrole a ovládání celé řady systémů vozu, je klíčovým a prakticky jediným ovládacím prvkem. Jejím prostřednictvím se mění směr jízdy, aktivují brzdy a kontroluje činnost celé řady dalších funkčních prvků a systémů vozu. Konzole umožňuje řidiči, aby si sám zvolil, kterou rukou chce ovládat zrychlování a zpomalování vozu. Zrychlování se pak řídí otáčením pravé či levé rukojeti konzole, brzdy se aktivují stlačováním páky umístěné také na jednom z držadel konzole. Zatáčení se provádí posouváním držadel nahoru či dolů. Celou konzoli X-drive lze díky horizontální vodicí kolejnici snadno přesouvat ze strany na stranu.

Konstruktéři a designéři koncernu GM v USA vyvinuli šasi vozu, jeho karosérii a jeho elektrické ovládací systémy. Pohonná jednotka, která čerpá energii ze sady palivových článků, je dílem vývojového centra v německém Mainz-Kastelu, technologii ovládání pomocí elektrických kabelů By-wire dodala společnost SKF Group. Koncepce pohonu prototypu Hy-wire je totožná se systémem pohonu s palivovými články studie HydroGen3, představeném poprvé na autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2001 na bázi velkoprostorového kompaktního modelu Opel Zafira, a umožňuje vozidlu dosáhnout rychlosti až 160 km/hod.

C-Crosser
Veškeré propojení elektronických systémů a ovládacích prvků ukrytých v hliníkovém šasi a zabudovaných do plastové karosérie vyztužené skelnými vlákny zajišťuje poměrně jednoduchý centrální konektor, mechanické spojení podvozku a karosérie je pak záležitostí deseti pevných čepů.
Podobný, i když možná trochu konzervativněji laděný koncept, představila na počátku roku 2002 i firma Citroen. Také její model C-Crosser, koncipovaný jako vize automobilu budoucnosti pro volný čas (SUV), využívá řízení by-wire. Tato technologie převzatá z leteckého průmyslu, kde se již několik let využívá, je pro automobilky skutečnou výzvou. Ruší veškeré dosavadní mechanické vazby mezi povely a podřízenými jednotkami ( motor, řízení, brzdy) a znamená vlastně zcela nový způsob řízení, úplně odlišný od volantu, na který jsme zvyklí dnes...

A co když to bude jinak?
Ford SynUS
Možná však, že budoucnost bude úplně jiná - silnice opanují robustní auta poskytující maximální pohodlí posádce, ale zároveň co nejlépe oddělená od okolního světa. Neprůstřelná skla, záď bez okna, na kterou se zevnitř na obřím displeji promítá obraz ubíhající krajiny, nebo filmy, které mohou sledovat všichni uvnitř vozu - všechna sedadla jsou otočná. A hlavně dokonalý systém bezpečnostních zámků a dalších zařízení pro ochranu řidiče a pasažérů. Hranaté vozidlo, připomínající spíše malý tank, je ztělesněním představy automobilky Ford o prostředí ve velkých městech kolem roku 2010, kterému odpovídá i studie s názvem Ford SYNus. Konečně - za pár let uvidíme, kdo odhadl budoucnost lépe...
autor:
ukázka posledních příspěvků v diskuzním fóru
Vymča, 29.03.2005 10:40
No mně jenom pořád nějak nejde na rozum, jak se teda má zatáčet. Jestli se to myslí opravdu tím pohybem nahoru a dolu, tak to může být na naučení docela zmatek :)

Jsem zvědavý, s čím příjdou konstruktéři Hy-wire příště :)

vložit příspěvek do této diskuze
vstoupit do diskuze
článek na zítřek

Daewoo Lanos 1.5 SE - spokojenost i po 18 letech





nejčtenější články

VW Passat B6 - na který diesel si dát pozor?

S jakým benzínovým motorem koupit Jaguar X-Type?

Dilema za 300 tis. Kč: BMW 530d nebo Audi A6 3.0 TDI?





Copyright © EBM system s.r.o., 2005 – 2018, všechna práva vyhrazena.