Prodá Ford automobilku Volvo?

Tato švédská automobilka je součástí divize Premier Automotive Group (PAG), do níž patří ještě Land Rover a Jaguar (Aston Martin již Ford prodal). Jednotlivé automobilky své finanční výsledky nevykazují; celá divize PAG však hospodaří zhruba na nule a analytici odhadují, že kolik prodělá Jaguar, tolik vydělá Volvo Cars.
Možných scénářů prodeje Volvo Cars je hned několik: kupcem by mohla být konkurenční automobilka nebo koncern (spekuluje se například o BMW), finanční investoři (jako tomu bylo v příkladě Chrysleru) - nebo původní mateřský koncern Volvo AB, který svou divizi osobních vozů před deseti lety Fordu prodal. V posledním případě by se Volvo Cars asi dostala pod manažerskou kontrolu Renaultu, který je s Volvo AB kapitálově propojen.
Fredrik Arp, CEO Volvo Cars, však tvrdí, že spekulace o prodeji nejsou zdaleka tím nejzajímavějším, co se okolo Volvo Cars děje. Víc si podle něj zasluhuje pozornost téma ekologie.

Nejžravější...
Je pravda, že Damoklův meč v podobě ekologických požadavků na vyráběné automobily rozhýbal celé odvětví do vysokých otáček. Volvo není výjimkou - naopak, kvůli své unikátní situaci je na tom ještě hůř než ostatní. Volvo je totiž výrobcem nejžravějších aut v celé Evropě. Vyplývá to aspoň ze statistiky, kterou si Evropská komise zadala u agentury R. L. Polk Marketing Systems GmbH. Průměrné emise vozu značky Volvo (počítáno přes celou flotilu a váženo počtem jednotlivých modelů) byly v roce 2005 (novější data nejsou k dispozici) 195 g CO2/km. Bylo to nejvíc ze všech dvaceti sledovaných značek, víc než Mercedes (185 g) i BMW (192 gramů) - nemluvě o "nejúspornější automobilce", jíž byl v roce 2005 s pouhými 139 gramy CO2/km Fiat.
V porovnání s rokem 1997 sice udělaly vozy Volvo pokrok (tehdy měly průměrné emise 219 g CO2 na kilometr), ale v porovnání například právě s Mercedesem je to podstatně méně.

...Protože největší
Vysvětlení málo ekologického dojmu, jakým Volvo působí, spočívá v unikátní struktuře prodeje vozů této automobilky. Jejím nejprodávanějším modelem není žádný vůz nižší střední třídy, jak je obvyklé - ale vlajková loď, velké dvoutunové SUV s označením XC90.
Z celkových 444 tisíc vozů Volvo, které si zákazníci v roce 2005 koupili, připadlo na XC90 86 tisíc. Na třetím a druhém místě byly nejmenší vozy v tehdejší nabídce: sedan S40 a od něj odvozený kombík V50. Jsou to vozy o velikosti zhruba nové Octavie, jejichž nabídka motorů začíná na 1,6litrovém čtyřválci, který bere 7,2 litru paliva.
Průměrnou spotřebu a od ní odvozené emise CO2 kazí vysoký podíl větších vozů na celkovém prodeji: sedanů S60 a S80 (60, resp. 35 tis.) a velkého kombi V70 (70 tisíc kusů). Naopak nadějí Volva na opuštění chvostu ekologického pořadí je další karosářská varianta na podvozku S40/V50, letos představené kupé C30. To se v Česku zatím neprodává, ale přesto stojí za pozornost spekulace, které se okolo tohoto vozu rojí. Volvo prý vyvíjí hybridní verzi C30; mělo by dokonce jít o tzv. plug-in hybrid (tzn. že akumulátory se dobíjejí nejen za jízdy, ale i ze zásuvky). V čistě elektrickém módu by měl tento hybrid ujet až 60 kilometrů a kombinován by údajně měl být s dieselovým motorem.

Hybrid ano, zemní plyn ne
Jak v rozhovoru upozorňuje CEO Volvo Cars Fredrik Arp, potvrzení či vyvrácení těchto spekulací se dočkáme nejdřív na podzim, na kdy Volvo plánuje zveřejnit své plány v oblasti hybridních pohonů. Již teď je však jasno v oblasti alternativních paliv. Tady Volvo sází na bioetanol a upustilo od prosazování své technologie Bi-Fuel, tedy alternativního spalování benzínu a stlačeného zemního plynu nebo bioplynu. To je pro motoristickou veřejnost v Česku zajímavé. O bioplynu v souvislosti s pohonem aut tady sice není vůbec slyšet, ale stlačený zemní plyn je plynařskou lobby prosazován za alternativní a tedy všemožně preferované palivo.

Využít kapacity
Automobilka Volvo je na rozdíl od další švédské automobilky, Saabu, schopna dosahovat zisku přesto, že vyrábí výhradně v extrémně drahé Skandinávii. (Má dvě továrny: ve švédském Göteborgu a v belgickém Ghentu. Další produkční místa jsou pouze montážní závody, kam se vozí kompletní auta v rozebraném stavu k celkové montáži.)
Úvahy o přesunu výroby buď za levnou pracovní silou, nebo za odběrateli (tj. do USA, kde Volvo prodá víc aut než ve Švédsku, Velké Británii a v Německu dohromady) zatím automobilka odmítá. K dlouhodobému cíli prodávat 600 tisíc vozů ročně jí v roce 2005 chybělo přes 150 tisíc. A teoretická produkční kapacita dosavadních dvou závodů je 590 tisíc vozů.