Samonosná karoserie vs. rámová konstrukce: Kde jsou rozdíly a která teď převládá

Vzato velmi stručně – základ auta s rámovou konstrukcí tvoří nosný rám, na němž je usazen motor s převodovkou, ale i nápravy a zkrátka všechny funkční prvky a agregáty. Na tomto rámu je nakonec usazena i karoserie, která může být vyrobená prakticky z jakéhokoliv materiálu, protože nenese žádnou hmotnost a na tuhosti celého vozu se podílí jen v menší míře.

Oproti tomu samonosná karoserie je skelet, v němž je usazen pohon i nápravy, a který zároveň zajišťuje veškerou tuhost a pasivní bezpečnost. Zkrátka všechny funkční prvky jsou zasazeny přímo v samotné karoserii, která nemá žádný podpůrný rám – vše nese sama a je tím pádem samonosná.

Bývaly doby, kdy byla všechna auta rámová. Velká spousta dnešních veteránů, vyrobených v šedesátých letech a dříve, měla nosný rám a na něm posazenou karoserii. I proto bylo zejména v předválečných dobách poměrně běžné, že jste si od výrobce koupili pouze funkční rám se všemi agregáty a nápravami, a nechali si na něj od specializované karosárny vyrobit karoserii podle vlastních požadavků.

Coby ilustrace mohou posloužit modely Škoda – u nás nejpopulárnější automobilové veterány. První osobní Škodou, která měla samonosnou karoserii, byla až 1000 MB z roku 1964. Do té doby se vždy jednalo o vozy s takzvaným páteřovým rámem – tedy s rámem, který má jednu centrální trubku. Tou často prochází hřídel od převodovky umístěné vpředu, k diferenciálu umístěnému vzadu. Páteřový rám měly modely jako Popular, Spartak i raná Octavia, potažmo Felicia.



Dnes prakticky všechna běžná osobní auta staví na samonosné karoserii. Rámová konstrukce přežívá pouze ve specifických automobilech, nejčastěji těch terénních. Právě proto jsou pick-upy, případně velká SUV (Land Cruiser, Chevrolet Suburban…) nebo specializované vozy jako Jeep Wrangler, prakticky jedinými vozy, u nichž se dnes setkáme s rámem. Ten je pak nejčastěji žebřinový – název vychází z jeho konstrukce, která vypadá jako žebřík.

A proč zrovna v těchto autech? U vozů, u nichž se předpokládá častá jízda v terénu, přináší rámová konstrukce velkou výhodu. Síly, které působí v terénu na ohyb a zkrut vozu, se nepřenáší do samotné karoserie, ale do rámu, který je na tyto síly konstruován a zvládá je snášet dlouhodobě. Na rozdíl od samonosné karoserie, u které se při častém ježdění v terénu objevují praskliny ve spojích a s tím související ztráta tuhosti. Totéž platí pro velká SUV, která sice nemusí nutně jezdit v terénu, ale s ohledem na velikost jednoprostorové karoserie by mohla být torzní tuhost problém.

Rámová konstrukce má ovšem i jiné výhody. Tím, že žádný díl karoserie není přímou součástí konstrukce vozu, lze rámové vozy snadněji opravovat, ale typicky u pick-upů lze vytvářet i individuální nástavby, kterými se nahradí zadní korba.

Rámovým konstrukcím tedy nelze upřít jejich odolnost a rozsáhlejší možnosti oprav a úprav, ovšem tím výčet výhod v moderním světě v zásadě končí. Z praktického pohledu jsou samonosné karoserie, které aktuálně využívají všechny osobní vozy a malé dodávky, zkrátka lepší variantou.

Samonosná karoserie je mnohem lehčí, protože nepotřebuje těžký rám coby oporu. Právě absence rámu znamená i víc místa pro posádku, protože lze udělat nižší podlahu, které nezavází rám. Menší počet pružných spojů znamená také lepší jízdní vlastnosti – kdo někdy jel s rámovým pick-upem, zná to specifické „chvění“, s nímž se takové auto pohybuje po silnici.

Konstrukce samonosné karoserie také nechává volnější ruce automobilovým designérům a umožňuje komplexní návrh deformačních zón pro větší bezpečnost, rozhodujícími faktory jsou ovšem hmotnost, a potom i cena. S moderními postupy při výrobě aut je zkrátka levnější vyrobit lehkou samonosnou karoserii, než těžký a drahý rám.