Řízení auta v USA: Odbočování na červenou, rychlé kamiony a další překvapení

Je to prvek, který se v omezené míře používá třeba v Německu, a není to tak dlouho, co s ním začali koketovat dokonce na Slovensku. Odbočování doprava při svítící červené na semaforu je v USA neodmyslitelnou součástí provozu. Zatímco v Evropě platí, že je zakázáno, pokud není specifickou značkou povoleno, v USA je naopak povoleno všude, kde není výslovně zakázáno. Prostě dáte přednost vozům jedoucím zleva a můžete pokračovat. Po několika takových odbočeních si začnete říkat, že by right-on-red mělo platit po celém světě…

Pokud stojíte na červené přímo pod semaforem – tak jak jste zvyklí u nás – pak na vás budou ostatní koukat zvláštně. Stojíte totiž uprostřed křižovatky. Samotné semafory jsou v USA umístěny až za křižovatkou, případně visí v jejím prostředku. A dává to smysl – je na ně velmi dobře vidět za všech okolností.

Zejména na dálnicích – tedy silnicích s označením Interstate – se může snadno stát, že štrůdly aut ve všech pruzích jedou podobnou rychlostí, která klidně o 20 % překračuje rychlostní limit. Jedná se o takový nevyřčený konsensus mezi řidiči, a nebylo by na něm nic moc divného. Zvláštní ovšem je, že se této rychlosti, nezřídka blízko našim 130 km/h, účastní i kamiony. Ty zde nejsou omezeny na 80 a pravý pruh, zpravidla jedou s běžným provozem, mnohdy i rychleji.

Jedna z těch věcí, která vás může překvapit nepříjemně, je neexistující kultura pravého pruhu. Samozřejmě, že ani u nás nefunguje ideálně, ale přesto je pravidlo, že se jezdí vpravo a předjíždí vlevo, příjemnou jistotou. Ne však v USA, kde se smí předjíždět zleva i zprava, a kde nikdo neřeší pruh, ve kterém jede. Hustší provoz na víceproudé dálnici se tak může proměnit v nepříjemný festival kličkování.

Čerpací stanice stojí většinou na rohu křižovatky a je úplně lhostejné, kudy do nich vjedete, a jak se postavíte ke stojanu. A překvapivě tu do sebe nikdo nebourá a čerpací stojany nekončí v plamenech. Všichni se prostě nějak dohodnou, aniž by potřebovali pevně daný směr. Překvapení vás může čekat též u placení, které probíhá vždy před tankováním, a to ideálně kartou přímo na stojanu.

Pokud se kříží dvě ulice, prakticky nikdy není přednost řešena klasicky, jako u nás, ale jedete-li z vedlejší, téměř vždy narazíte na „STOP“. A to se bavíme o těch případech, kdy je jedna silnice hlavní a jedna vedlejší. Podobně často totiž narazíte na křížení dvou ulic, kde je křižovatka řešená čtyřmi stopkami – ta je označena jako „4 Way“ nebo „All Way“. Zastavit musí každé auto, které do křižovatky vjíždí, a projíždí ji v pořadí, jak přijelo. Pro leckoho to umí být dost náročné na pozornost a velmi často se stává, že přijedou auta současně, a pak se musí řidiči „dohodnout“. Přebytek stopek také znamená, že je málokdo skutečně dodržuje.

50 v obci, 90 mimo obec, 130 po dálnici, a pak už jen značky, omezující konkrétní úseky. V Evropě se po stránce rychlostních limitů vždy máte čeho chytit, ale v USA takto pevně dané rychlosti neexistují. Každá silnice má svou bílou tabulku „Speed Limit“ nebo „Max Speed“ a musíte prostě dávat pozor, jestli smíte jet 35, 40, 45, 50 nebo 55 mil v hodině. Dokonce i na dálnici se rychlosti různí, a to přibližně od 60 po 80.

Hromadná přeprava dětí se tady bere zatraceně vážně. Typické žluté školní autobusy žlutě blikají, kolem sebe mají kamery sledující provoz, a hlavně naprosto neexistuje, že by je někdo objížděl, když zastaví a vysazují děti. Jakmile školní autobus zastaví, mnohdy se dokonce postaví šikmo, aby fakticky zablokoval celou ulici, a ze strany mu vyjedou značky „STOP“. V tu chvíli oba směry stojí a čekají, až se autobus znovu rozjede.

Chcete se někam dostat? Pak tam prostě zajeďte a zastavte přímo u toho. Velká rozloha Spojených států stojí za tím, že velikost parkovišť mimo velká města nikdo moc neřeší. Každý obchod a podnik, jedno jaké velikosti, má k dispozici víc parkovacích míst, než kolik zvládne naplnit, a tato místa jsou na naše poměry skutečně obří. Ona taky musí být. Čím dále na jih jedete, tím víc sedany a SUV střídají obří pick-upy, které půdorysem rozhodně nešetří.

Auta a sezení v nich jsou nezbytnou součástí americké kultury. Není proto divu, že je celá řada činností přizpůsobená tomu, aby šly vykonat bez vystoupení z auta. Právě v USA vznikla rychlá občerstvení, kde vám podají jídlo přímo do auta, a koncept drive-through se rozšířil ještě dál. Najdete tu projížděcí bankomaty, obchody nebo kavárny.