Tatra Prezident vznikala nadvakrát. Nakonec dostala i díl z Chevroletu Corvette
Radek Pecák
-
10. 03. 2024
+ 9
Tatra Prezident v kopřivnickém muzeu Deník/Radek Pecák
Naše téma
Několik měsíců - od jara 1994 do konce léta - intenzivně pracoval designér Václav Král společně se svým synem Jiřím na projektu modernizované limuzíny Tatra 613. Vůz, který nakonec vznikl v jednom jediném exempláři, dostal jméno Prezident a do sériové výroby nezamířil. Přitom měl být počátkem nové koncepce rozvoje výroby osobních vozů kopřivnické automobilky.
V ČLÁNKU NAJDETE
• Tatra Prezident na scénu?• Motor i další technika zůstaly
• Šetření? Využití dílů z jiných vozů
• Václav Havel a jízda Prezidentem
Zachraňovací týden pro Tatru. „Tak tehdy Václav nazval období, kdy se poprvé začal zabývat myšlenkou designové přeměny vozu Tatra 613,“ vzpomínala při setkání s redaktorem Deníku Věra Králová - manželka zesnulého slavného českého designéra Václava Krále.
„Na začátku roku 1990 totiž byla tato limuzína symbolem toho nejhoršího, co komunistické vedení v naší zemi způsobilo,“ popisovala Věra Králová.
„Lidé na křižovatkách do karosérií těchto aut kopali, plivali na ně a spílali osobám, které se v nich vozily,“ doplnila.
Tatra Prezident na scénu?
Proto se podle ní přímo na Václava Krále obrátilo nové vedení Ministerstva průmyslu a požádalo ho o navržení nového designu vozu z kopřivnické Tatry. Tam si tenkrát pozvali i představitele kopřivnické automobilky, kteří si nevěděli rady, co si počít se zhruba stovkou do zásoby vyrobených „šestsettřináctek“.Jak později napsal ve vzpomínkách sám Václav Král, původně se toho moc nehrnul, protože o dva roky dříve společně s tehdejším šéfkonstruktérem pražského pracoviště Tatry Jiřím Drvotou vypracovali projekt zbrusu nového vozu s označením Tatra 625.
„Nakonec jsem ale souhlasil s tím, že na další jednání druhý den přinesu skicu vizuálně změněné Tatry 613,“ shrnul.
Skicu i další unikátní dobové dokumenty si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii.
„Změnil jsem tři zásadní věci - jednak jsem do ‚tváře‘ auta integroval generický prvek z dvacátých let, navrhl jsem také změnu světlometů a rovněž zvýšenou vodorovnou záď,“ konstatoval.
„Zajímavé je, že tato vůbec první kresba vznikla s využitím tehdejšího propagačního materiálu podniku zahraničního obchodu Motokov,“ upozorňuje Věra Králová. Poté se ale nic nestalo. V Kopřivnici o změny moc nestáli, navíc se tam často střídali ředitelé a každý z nich měl jinou představu o budoucnosti vyráběných modelů.
Tatra se totiž v důsledku tehdejšího rozhodnutí na začátku 90. let dostala do kupónové privatizace, přestože velký zájem o ni jevil německý Mercedes-Benz.
K projektu, a tentokrát již se synem, se začal Václav Král vracet v závěru roku 1993, kdy se ledy v Tatře poněkud pohnuly a do vedení závodu Příbor se dostal Zdeněk Michálek.
„Táta to měl tenkrát promyšlené,“ uvádí syn Jiří Král. Pamatuje se na to dobře, protože tenkrát velmi těsně spolupracovali nejen na tomto, ale i na dalších projektech. Po Prezidentovi (i když se uvažovalo o řadě jiných jmen, včetně třeba Fojt či Premier) měly následovat další modely s původně tatrováckou a později i zahraniční technikou.
„Na to by měl právě Prezident vydělat,“ doplňuje.
Pro zajímavost. Tatra Prezident z roku 1897:
Motor i další technika zůstaly
Tatra Prezident po technické stránce vycházela z prodloužené varianty původní Tatry 613. Poháněl ji vzadu uložený vzduchem chlazený osmiválec se zdvihovým objemem válců 3,5 litru. Výkon dosahoval 200 koňských sil a maximální rychlost zhruba 230 kilometrů v hodině.Práce na prototypu probíhaly velmi rychle. Protože přímo v prostorách Tatry se na to nenašlo místo, požádali Václav a Jiří Královi o spolupráci specialisty ze společnosti Ecorra. Vypomáhali také někteří klempíři z Tatry. Protože bylo potřeba šetřit, posloužily za základ pro výrobu nových zadních přední blatníky z Tatry 613. Jen se ten pravý přední otočil a zaujal místo vlevo vzadu a ten levý přední zase šel dozadu doprava.
„Mimochodem, ta zvýšená příď nebyla vůbec samoúčelným designovým prvkem. Díky tomu se zlepšilo proudění vzduchu v motorovém prostoru a agregát by se nepřehříval,“ upozorňuje Jiří Král.
Šetření? Využití dílů z jiných vozů
Dalším dokladem šetření bylo využití dílů z již vyráběných sériových vozů. „Například hlavní světlomety pocházely z Volva 850, kliky z Opelu Omega a mlhovky dokonce z amerického supersportu Chevrolet Corvette. Jiné takto úzké k mání nebyly,“ dodává Jiří Král.Ten také tehdy například osobně pilníkem v dílně upravoval tvar ovladačů v interiéru. Ty byly pro změnu ze Škody Favorit a jejich původní vzhled se do interiéru nové Tatry nehodil.
Nepochybně pozoruhodnou myšlenkou Václava Krále bylo propojení zadních světlometů plastovým pásem. Tento prvek je v současné době velmi módní u nejrůznějších typů současných automobilů, včetně třeba elektromobilů a SUV.
„Měli jsme jednoduchý nápad - prostě využít části plastových krytů zadních světel pro běžné Tatry 613 vyráběné v Palu Nový Jičín a jen je nechat vylisovat z plastu jiné barvy,“ osvětluje Jiří Král.
Václav Havel a jízda Prezidentem
Auto bylo připravené k představení na konci léta roku 1994 a svoji výstavní premiéru mělo zažít na podzimních autosalonech v Praze a Paříži. K tomu ale již nedošlo. Ještě předtím se s novou Tatrou Prezident stihl přímo v areálu závodu Tatry v Příboru projet tehdejší prezident Václav Havel. Při té příležitosti vznikly i fotografie Prezidenta s prezidentem.V září nastoupivšímu novému vedení se ale „hranatá“ Tatra Prezident nelíbila a objednali si u britského designéra Geoffa Wardleho jiný vůz. A tak se v roce 1996 zrodila vůbec poslední osobní Tatra. Na zádi vozila číslo 700.