Martin Vaculík napsal:
No, spíš bych se měl zamyslet nad tím, jak odlišně si lze některé věci vyložit. Filip evidentně není mým stálým čtenářem zde, ani jinde. Popravdě, až jsem se nad tímto výkladem vyděsil. Národ oktávek nebyl myšlen jako národ chudých lidí, ale jako národ lidí majících jiné priority (kufr, spotřeba paliva, zvenku velké a jako by honosné auto za málo peněz). Nepochopení poselství by bylo znakem jeho nepochopitelnosti, nikoliv neinteligence čtenárů. Vnímavější z vás jsou ti, které auta vzrušují, kteř...
Pro Martina Vaculíka: No dobrá, omlouvám se za tak ostrou reakci. Ještě jsem to poté hodnotil a uvážil jsem ji jako příliš afektovanou, ostatně tak jako to ihned po přečtení článku bývá. Pro psaní reakcí by někdy měl být takový "časový zámek" jako je na trezoru v bankách... Ve skutečnosti se mi článek líbil, stejně jako auto. Neurazil jsem se vzhledem k vozům Škoda, o kterých ale mám velmi dobré mínění. Mrzela mne ale jakási nadřazenost, která z článku vyzařuje (poté jsem ale uvážil, že v podstatě rezonuje s popisovaným vozem). Každopádně velká část motoristických novinářů se vlivem prostředí, v jakém se pohybují, snadno stane namyšlenou. Myslím tím např. to, jak jsou hýčkáni automobilkami (byl se někdo podívat na nějaké akci či tiskové konferenci pro motonovináře? Dalo by se dlouze diskutovat o etice žurnalistiky). Z uričitého pohledu jsou motorističtí novináři nejzvláštnější druh. Snad jsem Martina chybně zařadil. Ostatně za to prase se plně omlouvám a odvolávám jej. To slovo jsem volil protože je hezky české a doufal jsem, že povede k zamyšlení.
Můj vztah k automobilismu je velmi kladný a dobré věci dokážu ocenit. Tuningované octavii za milion se dokážu zasmát (zejména falešným průduchům či víčku nádrže...). Doufám, že jsem věc alespoň trochu vysvětlil a uvedl na pravou míru to, co mě naštvalo. Díky.