Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Stylu má na rozdávání: První svezení s novou generací městského vozu Opel Mokka

Naše téma
Radek Pecák | 05.04.2021
dalších 14 fotek
Vůz je stabilní také ve vyšších rychlostech | foto: Opel
Městský crossover může pohánět buď nafta nebo benzín, případně rovněž elektřina. Zatím jsem vyzkoušel nejvýkonnější verzi s přeplňovanou zážehovou dvanáctistovkou a automatickou převodovkou.
Byť už Opel náleží do francouzského koncernu PSA, což s sebou samozřejmě logicky přináší využívání techniky vyvinuté specialisty této společnosti, chce si zachovat co největší míru svébytnosti.

Na to, jak vypadala nová Mokka, kterou jsem zkoušel během novinářské prezentace, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

To se projevuje nejen v oblasti designu, ale i jízdních vlastností. "Pořád budou naše vozy konstruovány v Německu a s ohledem na schopnost absolvovat bezpečně a pohodlně jízdu po dálnicích s neomezenou rychlostí," vysvětluje mluvčí českého zastoupení Opelu Martin Hejral.

Mokka má v nabídce značky hrát jednoznačně roli nejstylovějšího vozu. Takového, jakým svého času býval malý Adam. Pamatujete třeba na jeho střechu s rozsvícenými diodami symbolizujícími hvězdnou oblohu?

Vůz, který jsem převzal k prvnímu seznámení na několikahodinovou projížďku, měl karosérii ve tříbarevné kombinaci. Bílý základ doplňovala černá kapota a střecha. Pod její úrovní se ještě nacházela červená linka. Stejně zbarvené doplňky jsou pak také na discích kol a v interiéru. Tam třeba na rámečcích výdechů klimatizovaného vzduchu nebo na čalounění sedaček. Vypadá to tak "šik", až by si člověk řekl, že s tím německým specialistům museli pomáhat francouzští kolegové.

Přestože je v souladu s trendem SUV vůz vyšší, než bývají klasické městské hatchbacky, stále je úroveň střechy nad zemí relativně nízko - jen 153 centimetrů. To je o více než dvanáct centimetrů menší hodnota, než v případě první generace Mokky. Ta byla současně ale také delší. Oproti nynější generaci, která měří 415 centimetrů, to bylo 12,5 těchto délkových jednotek více. Díky tomu, a také poměrně širokému "postoji" se podařilo vytvořit dojem sportovně orientovaného auta.

Stejné je to také v interiéru. To zčásti i díky použité červené barvě, ale také orientací palubní desky směrem k řidiči, použitým dekorům s vzhledem karbonu, volantu se zploštělou spodní části a tvarům předních sedaček. Ty jsou přesto dostatečně rozměrné i měkké.

Jezdí svižně, ale sportovně už ne...
Auto si budou ve většině případů pořizovat jednotlivci, případně mladé páry s maximálně jedním malým dítětem. Těm pak nebude vadit i poměrně stísněný prostor na zadních sedačkách (zejména pro hlavu je tu prostoru méně) a kufr s jen průměrnou kapacitou 350 litrů.

Kdysi bývaly palubní desky Opelů plné titěrných tlačítek. To už neplatí, ale na druhou stranu, podstatné funkce se stále ovládají fyzickými knoflíčky či tlačítky. Tím mám na mysli zejména nastavování teploty na klimatizaci nebo vypínání asistenčního systému pro udržování vozu v příslušném jízdním pruhu. 

Motor má po nastartování jemně bručivý zvuk. Tříválec v něm prakticky není poznat. 130 koňských sil, které jsou v něm ukryty, na rozhýbání takto malého automobilu bohatě postačuje. Sprint z nuly na stovku zvládá s rezervou "pod deset", což je vždy dobrá hodnota a na německém "autobahnu" by s ním šlo uhánět tempem 200 kilometrů v hodině.

To jsem pochopitelně v českých podmínkých nezkoušel, ale na dálnici D10 z Prahy na Mladou Boleslav jsem ocenil solidní odhlučnění motoru i valivého hluku kol.

Podvozek i nastavení posilovače řízení jsou solidním kompromisem mezi sportovností a komfortem. To znamená, že se nic z toho nebude vzpírat, pokud se rozhodnete projet pár zatáček ostřejším tempem, ale brzy pocítíte, že tenhle styl úplně autu nesedí. Přece jen je spíše koncipováno na projíždění městských bulvárů, dlážděných uliček a dálničních přivaděčů. Tam také řidič nejvíce ocení dobře vyladěný software osmistupňové automatické převodovky.

Potěšilo mě, že i přes namontovaná osmnáctipalcová kola s profilovým číslem 55 byl podvozek schopen se velmi přirozeně vypořádat s přejetými výtluky nebo železničními kolejemi. Do kabiny neproniklo žádné "bouchnutí",  necítil jsem žádné "ustřelení" ze zvoleného směru, ani tvrdý náraz. Jel jsem ale sám. Až při testu budu moci posoudit, zda se podobně přirozeně auto zachová i při plném obsazení.

Také budu samozřejmě zvědav na to, jaké jízdní vlastnosti, a jaký dojezd má elektrická varianta téhož vozu.
Hodnocení článku
Hodnoceno: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
u článku není zatím žádná diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů