Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

MTX Tatra V8: Český supersport byl jako zjevení. Jel přes 260 km/h, stál majlant

Naše téma
Dominik Valášek | 21.01.2018
dalších 31 fotek
Tatra MTX V8. | foto: Wikipedia
Psal se říjen 1991, když necelé dva roky po revoluci poctil pražský autosalon svou návštěvou jeden velmi vzácný host. Byl jím český supersport MTX Tatra V8, který průběžně vznikal od roku 1986 a při svojí výstavní premiéře sklidil obrovsky kladný ohlas. Bohužel ani to nestačilo a tak se „Supertatra“ v plánovaném množství nikdy nevyrobila.
Duchovním otcem supersportu, který by vznikl kolem osmiválcového motoru z Tatry 613, byl bývalý závodník Jan Svoboda. Ten používal několik let před revolucí vozy Tatra, a proto jej napadlo vyrobit sportovní kupé se zažitou mechanikou.

O vypracování návrhu požádal Svoboda v roce 1986 designéra Václava Krále, jenž za své dílo později v roce 1992 obdržel dokonce i ocenění „Dobrý design“. Král se pustil do práce a už koncem roku 1986 představil první návrh kompaktního sporťáku. Jeho design nebyl nijak drasticky okouzlující, ovšem zajímavým detailem byla svislá ploutev na zádi, vzdávající holt klasickým Tatrám s aerodynamickými karoseriemi.

Prapůvodně měla být jen jedna
K finálnímu návrh se Václav Král dopracoval v roce 1988, kdy předložil nákres v podobě technického průřezu. Přímo na papír potom sám vlastnoručně napsal: „Návrh supersportu MTX Tatra (definitivní varianta Supertatry)“. MTX v názvu je zkratkou názvu plzeňské firmy Metalex – právě zde měla Supertatra od samého počátku vznikat. Ve světě aut se tato společnost proslavila zejména stavbami závodních speciálů, monopostů Škoda a Easter nebo přestavbou Škody Favorit na kabriolet MTX Roadster.

Prapůvodně byla v plánu výroba pouze jediného kusu MTX Tatra V8. Vůz měl splňovat parametry pro závodní prototypy skupiny C a idea byla taková, že poslouží coby zaváděcí vůz při různých závodech. Kniha Tatra 613 od Jana Tučka ovšem uvádí, že když se v útlé garáži v Kralupech nad Vltavou stavěl v roce 1990 první dřevěný prototyp v životní velikosti, jednalo se také o variantě, že by se vyrobilo 25 kusů. Tyto vozy by potom soutěžily ve vlastním závodním seriálu. Pozdější plán byl zase o něco jiný, ale o tom až za chvíli.

Dřevěná maketa posloužila k vytvoření forem na laminátové díly karoserie a následně byla nalakována do rudé barvy s černými plochami místo skel. Na kolech O.Z., obutých do pneumatik Pirelli P Zero, vypadal model jako živý a ještě na jaře roku 1990 byl dokonce focen v Praze.

Vzduchem chlazený motor a dveře otevírané vzhůru
Práce na ostrém a funkčním prototypu začaly o pár měsíců později v dílnách již zmiňovaného Metalexu. Základem byl prostorový rám z ocelových trubek kulatého průřezu a zesílené nápravy ze sériové Tatry 613. Za zády dvoučlenné posádky se objevil podélně uložený, vzduchem chlazený vidlicový osmiválec ze stejného vozu, ovšem převrtaný na objem necelých 4 litrů. Díky dvojici karburátorů Jikov dosahoval agregát výkonu 218 koní (160 kW) a točivého momentu 310 Nm.  Převodovka byla pětistupňová manuální a vlivem pohotovostní hmotnosti 1350 kilogramů měla Supertatra akcelerovat z nuly na sto za 6,2 sekundy. Maximální rychlost činila podle prospektu 246 km/h.

Od samého začátku se ovšem počítalo s možností zástavby ještě vylepšené verze agregátu. Ta měla mít vyšší kompresi a hlavně vstřikování Bosch K-Jetronic, což by umožnilo 305 koní (225 kW) výkonu a 365 Nm točivého momentu. S takovou silou už by MTX Tatra V8 zrychlovala z nuly na sto za 5,6 sekundy a upalovala až 265 km/h

 

Designovými zajímavostmi laminátové karoserie byly dveře otevírané kolmo vzhůru nebo vyklápěcí světlomety vypůjčené z německého BMW řady 8. Malá obrysová světla v nárazníku zase patřila italskému Maserati Biturbo. Kola stejně jako v případě dřevěného modelu dodala společnost O.Z. a obuty byly pneumatiky Pirelli P Zero, vzadu dokonce o rozměru 335/35 ZR17.

Na velký úspěch navázala stagnace
První vyrobený vůz byl dokončen kvůli stěhování dílny až na jaře 1991 a následně testován na autodromu v Mostě, kde na místo spolujezdce také konečně usedl i designér Václav Král. Mimo trať probíhalo testování i na kopřivnickém Polygonu, na letišti v Mošnově nebo na běžných silnicích.

Konečně se psal říjen 1991 a hotový vůz se ve finální podobě i naladění mohl představit na pražském autosalonu, zmiňovaném v úvodu. Zde sklidil velký obdiv a na první prototyp navázaly ještě další dva, postavené v letech 1992 a 1993. Teprve ten poslední byl ovšem vybaven plánovaným motorem se vstřikováním a vyladěn údajně až na 327 koní (240 kW) výkonu. A zajímavé je, že měl třeba i vypínatelný posilovač řízení.

Právě tento kus se dokonce objevil v klipu ke skladbě Runaway od amerického rappera jménem Kanye West.

Už v té době se mluvilo i o stavbě stokusové série, která by se rozprodala zákazníkům. Plánovaná cena vozu však dosahovala velmi vysoko. V roce 1993 chystal Metalex prodej za 2 740 000 korun, což by dnes odpovídalo přibližně 6,5 milionům po připočtení inflace. I tak se ale údajně objednávky z Evropy i ze světa jenom hrnuly.

Na vyřízení objednávek však nikdy nedošlo a v tomto bodě příběh MTX Tatra V8 prakticky skončil. Po třech vyrobených prototypech byl celý projekt odprodán novému vlastníkovi, kterému však podle některých zdrojů později vyhořela dílna. Ambiciózní myšlenka českého supersportu proto nadobro zanikla a hotové prototypy s číslem dva a tři byly odprodány soukromým majitelům do Čech a do Německa. Aktuálně jsou oba u českých sběratelů, zatímco ten třetí, úplně původní, našel svoje útočiště v Muzeu sportovních vozů v Lánech.

Kromě hotových vozidel se vyrobila také jedna stavebnice, zahrnující šasi bez motoru a laminátové díly karoserie, lakované do základové barvy. V tomto stavu byl vůz odprodán do USA, kde však nikdy nebyl postaven a po letech údajně putoval zpět do Evropy.

Poslední stopu po sobě však supersport MTX Tatra V8 zanechal v roce 1997, když Petr Bold stanovil s posledním a nejvýkonnějším prototypem český rychlostní rekord. Na letmém kilometru byla vozu naměřena průměrná rychlost 210 km/h, ačkoliv na konci trati měl Bold rychlost 260 km/h a dále akceleroval.

Tento rekord je jen ukázkou toho, co teoreticky mohlo být, kdyby vše dopadlo jen o něco šťastněji. Zda by se ale supersporty od MTX dočkaly nějakého masivnějšího úspěchu, to už se nikdy nedozvíme.
Hodnocení článku
Hodnoceno: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
u článku není zatím žádná diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů