Když se řekne „lakatoš“, každý, kdo pracuje v lesnictví, hned ví, o čem je řeč. Jde o lesní kolový traktor známý pod zkratkou LKT. Tento kloubový stroj, jehož výroba probíhá na Slovensku, je už po několik desetiletí nepostradatelným pomocníkem při lesních pracích – zejména při přibližování a těžbě dřeva. Pro svou robustnost, odolnost a výbornou průchodnost terénem si získal respekt a důvěru napříč generacemi lesáků.
Historie tohoto stroje sahá až do roku 1971, kdy se začal vyrábět první typ LKT 75. Vyráběly se i další typy, jako LKT 50, 80, 81, 81T, 90, 120, LPKT 40 nebo LKT 81 turbo. Podle portálu
wikipedia označení odpovídá výkonu motoru, tedy 50 až 120 kiloWattů.
První prototyp lesního kolového traktoru LKT 75 vznikl na konci 60. let minulého století. Tento nadčasový stroj pak, jak uvádí web
LESmedium, položil základ úspěšné výroby mobilní lesní techniky, kterou potkáváme při práci v lese do dnešních dní.
Ani LKT se nevyhýbají nehody:
Průkopníky byly severské státy, USA a Kanada
Od poloviny minulého století začala do lesních prací ve světě, ale i u nás, výrazně pronikat mechanizace. Průkopníky v používání moderních technologií při těžbě dřeva byly hlavně skandinávské státy, ale i USA a Kanada. Právě v těchto zemích se začaly objevovat první výrobci specializovaní na tuto techniku a poprvé zde také byly k práci v lese využity speciální stroje - lesní kolesové traktory, někdy též nazývané tahače.
V Čechách a na Slovensku sloužily nejdříve k těžbě a přibližování dřeva upravené sériově vyráběné zemědělské kolové a pásové traktory. Ty však hlavně na prudkých svazích nebo v těžkém terénu mívaly velké problémy, takže příliš nevyhovovaly požadavkům lesníků.
Na začátku všeho byl prototyp Jezevec
V lesnické výzkumné stanici ve
Křtinách na Moravě se na začátku 60. let minulého století začali zabývat myšlenkou konstrukce speciálního lesního traktoru. Na základě praxe z lesnických podniků v někdejším Československu a po zkušenostech z používání zahraničních strojů vznikl v srpnu 1966 prvý prototyp funkčního vzorku stroje s označením Jezevec.
Při jeho konstrukci ale bylo možné využít pouze komponenty ze sériově vyráběných československých vozidel. Tato skutečnost také značným způsobem omezila možnosti a výrazně omezila vlastnosti možného nového pomocníka pro práce v lese.
První funkční vzor lesního traktoru, postaveného v Křtinách, dostal nápravy z nákladního automobilu Praga V3S, motor a převodovku ze sériového zemědělského traktoru Zetor 4011. Podle portálu
LESmedium došlo na výrobu pouhých dvou prototypů. „Tento stroj otevřel cestu ke vzniku dalších konstrukcí a přinesl první reálné zkušenosti z praxe,“ píše se na
LESmedium.
Výrobě traktoru předcházely testy zahraniční produkce
Na konci 60. let minulého století začaly lesní závody u nás testovat první lesní kolesové traktory ze zahraniční produkce. Ty byly v malém množství zakoupené na zkoušku nebo byly zapůjčené na testování od zahraničních výrobců, kteří cítili velkou příležitost pro dovoz svých strojů pro tehdy nenasycený československý trh. Tímto způsobem se k nám dostaly například americké traktory
Timberjack nebo skandinávské
Kockums Landverk KL820 či
Valmet Terra 865A.
Lakatoš - LKT 75 při práci v lese v sousedním Německu., zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 183-R0929-0004, CC-BY-SA 3.0
V slovenském Martině chtěli rozšířit výrobní program
V
Turčianských strojírnách ve slovenském městě Martin (zkratka TEES) se v té době snažili rozšířit a diverzifikovat program o další nové výrobky. V samotném Martině a jeho pobočných závodech se vyráběly především tanky, ale také velké dieselové motory, báňské a drážní lokomotivy, stavební stroje či autojeřáby. Proto se program produkce lesních strojů jevil jako velmi perspektivní.
Poprvé byla použita zkratka LKT
Ve výzkumně-vývojovém závodě TEES v Martině se proto začalo v roce 1967 pracovat za vývoji prvního sériově vyráběného lesního kolesového traktoru - tahače ve střední a východní Evropě, který dostal označení LKT 75.
Poprvé se tak použila zkratka LKT - Lesný Kolový Traktor (tahač). Při vzniku jeho konstrukce se vycházelo ze zkušeností kolegů ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Křtinách, z Lesnického ústavu ve Zvoleně a také z požadavků tehdejších lesních závodů.
V ověřovací sérií bylo pět strojů
V následujících třech letech bylo postaveno několik prototypů, které byly podrobeny náročnému testování. V rámci přípravy na sériovou výrobu byla v lednu roku 1971 sestavená ověřovací série prvních pěti strojů LKT 75 v tehdy novém pobočném závode Turčianských strojíren v Trstenej na Orave. Ta byla předtím pobočkou automobilky Tatra a zabezpečovala výrobu svařovaných a lisovaných dílů, jako byly například části kabin a interiérů, části kapot, rámů, výfukových potrubí nebo olejových nádrží pro osobní automobily Tatra 603 a nákladné vozy Tatra 111/138.
V roce 1969 došlo k začlenění strojírenského závodu v Trstenej do podniku TEES, s cílem zavést zde sériovou výrobu nově vyvinutých lesních traktorů.
Jednoduchá robustní konstrukce
Model LKT 75, který od pracovníků lesních podniků dostal přezdívku lakatoš, se vyznačoval jednoduchou a robustní konstrukcí. Na předním a zadním rámu stroje byly upevněné tuhé nápravy s neříditelnými koly.
Řízení stroje proto bylo zabezpečeno kloubovým spojením obou rámů a jejich vzájemným natáčením pomocí hydraulických válců. Časopis LES & Letokruhy číslo 10 z roku 2018 v článku s názvem LKT 75 - Priekopník lesnej kolesovej techniky v Československu uvádí, že toto řešení se v praxi velmi osvědčilo a stalo se základem konstrukce i pro další mobilní techniku LKT.
„Dobré jízdní vlastnosti traktoru - tahače umožňovaly pohyb v lesním porostu i ve velmi těžkých terénních podmínkách, kam se do té doby používané stroje nedostaly. Traktor navíc na půdu působil relativně nízkým tlakem, takže tolik neničil lesní porost, v kterém se pohyboval,“ píše se v časopisu.
Základem byl dieselový motor Zetor
Tahač LKT 75 byl určený pro přibližování dřeva. Výbava obsahovala radlici, pevný zadní štít a jednobubnový naviják s tažnou silou 50 kN a lanem dlouhým 77 metrů. Jednoduše vybavená kabina neměla dveře a dominoval jí mohutný ochranný rám s prosklenou přední častí.
Základ pohonné jednotky tvořil běžný traktorový dieselový motor Zetor 8001 o výkonu 60 kW, známý z traktorů Zetor Crystal, ale upravený pro práci v extrémních náklonech. Motory nejdříve dodával podnik Zbrojovka Brno, později pak závod TEES v Martině.
Lesní kolový traktor LKT 75., zdroj: Wikimedia Commons, RomanM82, CC BY-SA 4.0
Výroba LKT 75 začala v roce 1971
V roce 1971 bylo v Trstené vyrobených prvních deset traktorů LKT 75, z toho dva stroje byly vyvezené do Maďarska a jeden do tehdejší Jugoslávie.
V následujícím roce už bylo vyrobeno 100 traktorů a export se rozšířil i na bývalou NDR a Polsko. V roce 1973 se výroba zdvojnásobila a postupně se zvyšovala až do roku 1975, kdy v Trstené bylo vyrobeno posledních 280 traktorů tohoto modelu. Za celé období 1971 až 1975 tak z montážních linek závodu sjelo 833 strojů s označení LKT 75.
Lesní kolový traktor LKT 81T v akci:
Nejpoužívanějším u nás byl model LKT 80
Nástupcem úspěšného modelu byl typ LKT 80. Vyráběl se od roku 1974 a dodnes patří mezi nejpoužívanější lesní traktory u nás. Podle webu
Agroportál 24h dosáhl počet kusů téměř 6 000. V roce 1982 byla zahájena sériová výroba modelu LKT 81, který se v téměř nezměněné podobě vyráběl až do roku 1993.
Modernějším strojem pak byl LKT 81 turbo, který zachovával osvědčené klasické uspořádání s pohonem všech kol stejné velikosti, což je spolu se správným rozložením zatížení náprav zárukou velké tažné síly.
Lakatoš v akci. Lesní kolový traktor LKT, vybavený sněhovými řetězi, táhne v těžkém terénu vytěžené klády., zdroj: Wikimedia Commons, Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0
Digitální řízení a diagnostika na dálku
V slovenské
Trstené se lesní kolové traktory – LKT – vyrábějí dodnes. Výrazným charakteristickým prvkem nejnovější generace traktorů - tahačů LKT je přechod z analogového na digitálně řízení strojů s možností diagnostikování stroje na dálku.
Továrna má v současnosti v nabídce stroje LKT 60 s novou bezpečnostní kabinou s moderním designem poskytující obsluze i větší komfort a ideální výhled při práci a tím pádem lepší manipulování s materiálem.
Dále typ LKT 81 ITL, který umožňuje zalomení rámu kolem svislých čepů až do 43 stupňů. Také modely LKT 130, LKT 150 a LKT 210, který je zatím nejvýkonnějším traktorem současné produkce, navíc vybaveným hydraulickou rukou.
Kdy, za jakých podmínek a hlavně proč vznikla pro LKT přezdívka lakatoš, se nám bohužel nepodařilo vypátrat. Můžeme se jen domnívat, že nejspíš za tím byla jakási lidová tvořivost či jedno prohlášení na adresu zkratky názvu stroje, které se bleskurychle ujalo.
Za více jak padesát let bylo v Trstené celkem vyrobeno přes 17 tisíc lesních kolových traktorů, což představuje přes 18 modelů v 50 modifikacích. Stroje byly a jsou vyváženy do více jak 26 zemí světa a absolvovaly přes 250 výstav a přehlídek.