Kroupy ničí karoserie a skla aut. I jednoduchá řešení přitom můžou vůz ochránit

Letní bouřky doprovázené blesky, silným větrem, supercelami a krupobitím dělají vrásky na čele nejen majitelům rodinných domů, zemědělcům či pěstitelům, ale také motoristům. Kroupy totiž mohou způsobit, a velmi často také způsobují, poměrně velké škody na automobilech nebo motocyklech. Cena za opravu vozu poškozeného krupobitím se pak může vyšplhat až ke stovce tisíc korun.

Na autech kroupy, samozřejmě podle velikosti, mohou způsobit dolíky, ale i díry, pokud se jedná o starší vozidlo a karoserie už není v takové kondici, jak by se zdálo. Totálně zničené může být střešní okno, čelní i zadní sklo a kapoty zakrývající motor nebo kufr auta mohou připomínat hřiště na kuličky.

VIDEO / Takhle řádilo krupobití před třemi lety v Rumunsku:

To jsou jen v krátkosti možnosti, co všechno můžou provést s volně zaparkovaným autem kroupy, o které v posledních týdnech není nouze. Podle českých pojišťoven oprava vozu s podobnými zraněními může vyjít na bezmála až sto tisíc.

Pokud kroupy poničily karoserii, musí se počítat s tím, že opravy budou vyžadovat specializované práce. Ty zahrnují například vyrovnávání plechů, lakování, ale často spíše výměnu celých dílů. U luxusních vozů nebo elektromobilů se potom částky zaplacené za opravu rychle vyšplhají i na sto tisíc a více.

Portál Ušetřeno píše, že cena opravy auta poškozeného krupobitím se pohybuje od několika tisíc až po stovky tisíc korun. Záleží na rozsahu poškození a typu vozidla. Ukazuje také, na kolik taková oprava u jednotlivých části vozu přijde.



Zničené světlomety nebo zpětná zrcátka mohou vyjít na 5 až 10 tisíc korun. Promáčknutá kapota pak na 15 až 40 tisíc, poškozená střecha od 20 do 60 tisíc a poničené čelní sklo s čidly 8 až 20 tisíc. Výměna zadního skla může stát od 3 do 15 tisíc.

Existuje efektivní způsob, jak auto pod širým nebem ochránit před padajícími kusy ledu? Samozřejmě existuje, a podle motoristických webů se do něj vyplatí investovat.

A jak se bránit proti poškození vozu krupobitím? Nejlepší ochranou je samozřejmě garáž. Jenže ne všichni motoristé tento požitek mají. Podobnou možností je odjet autem do parkovacího domu nebo zaparkovat pod přístřešek, o kterém jsme přesvědčeni, že bouřkovou mizérii přečká bez úhony.

Pokud majitel vozidla nemůže využít ani jednu z těchto možností, může si zakoupit speciální ochrannou plachtu. „Ta je vyrobena z odolných materiálů a poskytuje ochranu proti kroupám a UV zářením,“ informuje web United-6.

Plachty na auto se prodávají v různých variantách a velikostech, také podle značky, modelu a roku výroby auta. Jsou jak voděodolné nylonové, které spolehlivě zabrání znečištění, tak i bytelné přehozy vyztužené speciální pěnou, které dokážou vozidlo ochránit před krupobitím. Takováto plachta může na osobní auto stát od 650 korun až do 3 tisíc korun na SUV.

A když přijde bouřka doprovázená kroupami a není k dispozici žádná z předchozích variant ochrany, je třeba improvizovat, ale rychle. Motoristé využívají většinou něco tlustého a měkkého. Po ruce může být starý koberec, matrace, nafukovací lehátko, molitan, karimatka, bublinková fólie nebo kartónová krabice.

Další z možností jsou třeba ručníky nebo autokoberce, zkrátka všechno, co dokáže kinetickou energii krupobití zpomalit nebo pohltit.



Dobré je také pamatovat na to, že bouřku provází silný vítr, takže je potřeba improvizovanou ochranu automobilu nějakým způsobem zajistit tak, aby ji vítr neodfoukl. Nejčastěji se používá provázek, ovšem tady je na místě přesvědčit se o tom, že není tažen přes nějakou odkrytou část karoserii, aby se při větru zbytečně netřel o vozidlo a poničil lak. Také se nemá improvizovaná ochrana auta přichytit lepící páskou, protože podle portálu TipCars také tady hrozí, že se při konečném odstraňování poškodí lak auta.

„Zastrčte konce přikrývek do dveří, pod kapotu, dovnitř víka kufru a přivřete je i do oken,“ radí web TipCars s tím, že ideální je použít pružné šňůry, které se na jedné straně zaháknou za kliku u dveří, přehodí přes střechu a totéž se udělá na druhé straně auta.

Naprostým protikroupovým minimem je sklopení zpětných zrcátek. To se týká hlavně starších vozů, protože u novějších aut je toto automatické při jeho automatickém zamykání. Pokud zůstanou zrcátka vyklopená, padající kroupy je mnohem snáz poškodí nebo dokonce urazí.

„Pokud nemáte sjednané havarijní pojištění nebo speciální připojištění a bouřka vás zastihne za jízdy, už s tím bohužel nic moc nenaděláte. Odborníci radí sledovat předpověď počasí a mít v autě připravené alespoň improvizované pomůcky,“ píše se na portálu Klik.cz s tím, že vyplatí sledovat předpověď počasí a vůz včas přeparkovat na bezpečné místo.

Pokud chce majitel vozidla při poškození kroupami platit za opravu co nejméně, je dobré auto pojistit pro případ, že nastanou situace, kdy nebude moct své auto fyzicky ochránit. Například pokud bude na dovolené v zahraničí. Pro takové případy je vhodné mít ochranu v podobě kvalitního havarijního pojištění, které se vztahuje i na živelní škody. Součástí pojistky je sice spoluúčast, která ale ve finále vyjde na méně než celkové náklady na opravu.

Kroupy obřích rozměrů, takzvaný megakryometeor, se vyskytují jen výjimečně. Úředně ověřená a fotograficky dokumentovaná kroupa z Coffeyville v Kansasu vážila 766 gramů, měla obvod 44 centimetrů a pádovou rychlostí 43 metrů za vteřinu dopadla 3. září 1970. V roce 1981 v Číně kroupy údajně dosahovaly hmotnosti 7 kilogramů. Ve francouzské obci St. Julien-les Villas nedaleko města Troyes 8. července 1984 rozdrtil střechu rodinného domu kus ledu o hmotnosti 10 kilogramů, nelze ale vyloučit, že se jednalo o kus ledu, který spadl při přeletu letadla.

Nejsilnější krupobití bylo podle portálu wikipedia registrováno 14. dubna 1986 v Bangladéši, kde padaly kroupy o hmotnosti až 1 kilogram a bylo zabito 92 lidí. V USA byl coffeyvillský rekord překonán 23. července 2010 ve Vivian v Jižní Dakotě, kde byla zaznamenána kroupa, takzvaný Scott’s hailstone, o hmotnosti 879 gramů a průměru 20,3 centimetrů. Roku 2018 byl rekord překonán kroupou z Argentiny, která měla mít až 23,6 centimetru.

Jedno z nejničivějších krupobití všech dob se událo 30. dubna 1888 v Murádábádu v indickém státě Uttarpradéš, kdy bylo kroupami velkými údajně jako pomeranče zabito nejméně 230 lidí a více než 1 600 ovcí a koz, vrstva krup dosahovala až 60 centimetrů.

V ČR byly oficiálně zaznamenány největší kroupy v srpnu roku 1986 o velikosti až 12 centimetrů. V obci Chotutice zničily většinu střech.