Výměna oleje v autě: postup krok za krokem. Jak ji zvládnout sám a ušetřit

Nemusíte být přímo automechanik, abyste si poradili s některými kroky údržby nebo drobnými opravami svého auta. Samozřejmě za předpokladu, že nejde o vůz vybavený nejnovějšími supermoderními technologiemi, které skutečně vyžadují zásah specialisty. U běžných nebo starších vozů, které nejsou tolik technicky složité, zvládne řadu úkonů i šikovný laik.

Patří mezi ně i výměna motorového oleje – úkon, který si mnozí troufnou zvládnout i sami. Pojďme se tedy na toto téma podívat detailněji. Motorový olej se používá jako mazivo ve spalovacích motorech vozidel.  To je více než známý a jasný fakt. Zároveň ale, podle portálu wikipedie plní funkci chladiva, dále pak funkci těsnicí, čisticí a je také ochranou před korozí.

Podle způsobu výroby dělíme motorové oleje na dvě základní skupiny, na oleje ropné a syntetické, při čemž třetí skupina, takzvané oleje polosyntetické, zahrnuje oleje vzniklé smísením olejů obou předchozích skupin a představuje jistý kompromis užitných vlastností a ceny.

Z hlediska užitných vlastností lze v zásadě říci, že oleje syntetické mají vyšší tekutost za nízkých teplot, menší odparnost a jsou menším zdrojem uhlíku a síry. Jsou však dražší a některé složky mají horší mazivost.

Podstatnou složkou motorových i většiny ostatních olejů jsou aditiva, která zlepšují vlastnosti olejových základů, tak aby oleje splnily všechny vysoké nároky moderních výkonných vozidel, zejména na vysokoteplotní a vysokotlakou odolnost, stálost při styku s produkty spalování, čisticí schopnost, nízkou pěnivost a další.

VIDEO / Výměna motorového oleje:

Historicky původní kategorie - ropné oleje - se vyrábějí zpracováním ropy v rafinériích. Lze se dočíst, že existují dva způsoby: frakční destilace a  hydrokrakování.

Ropa se nejprve zbaví vody a mechanických nečistot a při použití první uvedené (tradiční) metody se průmyslovou destilací získávají různé frakce ropy. Ze čtyř základních skupin ropných frakcí (petrolejové, benzínové, naftové a olejové) se ve výrobě pokračuje další destilací.

Ze základní olejové frakce se tak získává olej a mazut, které se zpracovávají dalšími destilacemi. První destilací z této olejové frakce se získá plynový olej II. a teprve druhou destilací dostaneme základ pro motorový olej.

Koupit předepsané mazivo si pro svůj vůz dnes podle webu Portál řidiče dokáže snad většina motoristů. „Značení nádoby s motorovým olejem obvykle vypadá zhruba jako 5W-30 a v manuálu k autu si stačí jednoduše najít, jaké označení pasuje k použité pohonné jednotce,“ píše se na Portálu řidiče.

Motorové oleje se hodnotí podle dvou základních kritérií, viskozity a „adekvátního výkonu motoru“. Hodnocení olejů dle viskozity lze například najít na webu Oleje.cz. Je poměrně jednoduché, na rozdíl od hodnocení výkonového, a slouží k němu jen stupnice SAE. Rozlišuje se zde 12 viskozitních tříd, šest zimních a šest letních.

V současné době se ale prakticky výhradně používají takzvané oleje celoroční, které zaručují správnou tekutost (viskozitu) jak za provozu, tak při startu motoru v mrazu.



Dříve se používaly sezonní neboli jednostupňové oleje, určené pro provoz jen v jednom ročním období. Příkladem viskozitního označení běžného celoročního oleje je olej 15W40. Číslo vlevo určuje tekutost při studeném motoru v zimě, číslo vpravo udává tekutost oleje při provozní teplotě, což je důležité zejména v letních vedrech, kdy provozní teplota může být překročena. Vyšší číslo nás pak informuje, že olej má větší viskozitní rezervu - jedeme-li například do subtropického podnebí.

Příkladem viskozitního označení sezonního neboli jednostupňového oleje je SAE40. Ten je použitelný v létě, kdy má za provozu stejnou tekutost jako SAE 15W40. Za mrazu by však byl příliš hustý, takže by v lepším případě velmi brzdil startování, v horším případě by neprotekl mazacími kanálky.

Jestli z toho máte zamotanou hlavu, nepanikařte. Pro každý sériově vyráběný vůz existuje jasně daná specifikace motorového oleje, takže nemůžete sáhnout vedle. Portál řidiče informuje, že výrobce svému produktu rozumí nejlépe a dobře ví co a proč doporučuje za olej. A zvláště u moderních, citlivých motorů se nedoporučuje specifikaci svévolně měnit nebo tam dokonce lít, co je zrovna po ruce.

Výměna motorového oleje je věc, kterou byste měli řešit alespoň jednou za rok. Nicméně, životnost motorového oleje ovlivňuje celá řada faktorů, proto také nelze jednoznačně stanovit přesný interval pro jeho výměnu. Přestože výrobci aut mají tendenci tento doporučený interval prodlužovat, stále se za optimální hranici pro výměnu oleje považuje 15 000 až 20 000 najetých kilometrů nebo interval jednoho roku.

Pokud s ní chcete mít minimum starostí, svěřte ji odborníkům v autoservisu. Do výměny motorového oleje se však můžete pustit také sami. Web Srovnátor píše, že to je sice pracnější, zato levnější řešení. Podle portálu alza.cz se do výměny oleje pusťte, jen když se v motoru aspoň trochu vyznáte, máte kutilského ducha a správné vybavení.

Samotný postup výměny není nic složitého, jen některá místa mohou být hůře přístupná, takže vyžadují zručnost. Odměnou vám ale může být i několik tisíc, které ušetříte oproti návštěvě servisu.

Důležité je množství oleje, které budete potřebovat. To závisí na konkrétním motoru. Některým menším motorům stačí 3 litry maziva, jiné si řeknou o více než 5 litrů. Například Škoda Octavia III 2.0 TDI si při výměně řekne o 4,6 litru.



Množství oleje byste měli najít v manuálu vozidla, není tomu tak ale vždy a někdy vás manuál s výměnou rovnou pošle do servisu. Pokud nemáte vyloženě velký motor, pětilitrový kanystr by vám měl stačit. Pokud vám olej zbyde, necháte si ho na pravidelné dolévání.

Samozřejmě nový motorový olej, jehož množství jsme zmínili v předchozí kapitole. Nový olejový filtr podle manuálu k vozu, ochranné brýle a gumové rukavice. Dále plastovou nádobu a trychtýř. Také hever a podpěry nebo rampu, klíč na povolení olejového filtru, nástrčný klíč na vypouštěcí zátku, papírové ručníky a hadr.

Celkem by celý proces neměl trvat déle než 45 minut. Dbejte však na to, abyste dodrželi konkrétní instrukce výrobce motoru a bezpečnostní předpisy. Před zahájením výměny je potřeba motor trochu zahřát krátkou jízdou.

Portál Oleje.cz radí, jak v jednotlivých krocích postupovat:

• Krok 1: Vůz musí být na vodorovném povrchu se zataženou ruční brzdou a vypnutým motorem. Budete-li potřebovat pod vozem prostor, vyheverujte ho a podepřete podpěrami. Hevery jsou samy o sobě velmi nestabilní. Nikdy si proto nelehejte pod vůz, který není zajištěn podpěrami!
• Krok 2: Najděte olejové víčko podle manuálu a odšroubujte ho. To je velmi důležité, protože vakuum by nedovolilo oleji vytéct.
• Krok 3: Najděte pod vozem olejovou výpustní zátku. Je to jediný šroub na dně olejové vany.

• Krok 4: Pod olejovou výpustní zátku umístěte nádobu a odšroubujte ji. Dejte pozor, aby ám zátka nespadla do nádoby. Vyhněte se kontaktu s olejem, může být horký.
• Krok 5: Nechte vytéct veškerý olej. To může trvat několik minut.
• Krok 6: Najděte starý olejový filtr s pomocí manuálu k automobilu. Musí být stejný jako ten, kterým ho nahradíte. Otáčejte klíčem, až olejový filtr uvolníte. Filtr může být plný oleje, takže dejte pozor, abyste ho nerozlili! Je dobré použít kolem něj hadr, který zabrání rozlití oleje.
• Krok 7: Očistěte lůžko filtru na motoru a slabě potřete olejem přírubu (těsnění) nového filtru. Opatrně našroubujte rukou nový filtr na místo a dbejte na to, abyste ho neutáhli příliš. Našroubujte zpátky olejovou výpustní zátku a utáhněte ji klíčem.
• Krok 8: S pomocí trychtýře opatrně nalijte do motoru olej tak, abyste ho nerozlili. Změřte hladinu oleje měrkou po každých dvou litrech, které jste nalili.

• Krok 9: Po dosažení správné úrovně dejte zpět olejové víčko. Nastartujte motor na deset minut a pak ho znovu vypněte. Zkontrolujte opět hladinu oleje měrkou. Je-li hladina nízká, přidejte olej. Očistěte motor od rozlitého oleje a zkontrolujte, zda výpustní zátka neprosakuje.
• Krok 10: Použitý olej je silně toxický a nesmí se nikdy likvidovat spolu s odpadem z domácnosti. Je zakázáno vylévat použitý olej do kanalizace. Zajistěte proto bezpečnou likvidaci vyjetého oleje.

U výkonového hodnocení motorového oleje existuje řada označení takto hodnocených olejů. Tento systém označování je nestejnorodý, už z toho důvodu, že různé národní instituce různých států si vymyslely vlastní označování. Hlavní používané normy jsou:

• API (jakostní norma - American Petroleum Institute)
• SA ... SM - zážehové motory, druhé písmeno vzestupně označuje jakost
• CA ... CK-4 - vznětové motory, druhé písmeno vzestupně označuje jakost
• ACEA - značení olejů evropské výkonové klasifikace
• A1 ... A5 - zážehové motory
• B1 ... B5 - vznětové motory osobních a dodávkových automobilů
• C1... C4 - zážehové a vznětové motory se systémy úpravy výfukových plynů (DPF, SCR,TWC a pod.)
• E1 ... E5 - vznětové motory těžkých nákladních automobilů

Podrobně zpracovává tuto problematiku například web pneu-asistent.cz.