Až příliš krásná pro začínající jezdce: Tatra 605 dostala minimotůrek z jeřábu

Radek Pecák - 11. 05. 2025
Tatra 605 v kopřivnickém Technickém muzeu.
Tatra 605 v kopřivnickém Technickém muzeu.
Tatra 605 měla velice nízkou karosérii.
Na koly proto musely být boule.
Elegantní tvary dostala i předcházející Formule Tatra Delfín.
V padesátých letech vznikla v tuzemských automobilkách řada pozoruhodných závodních vozů. V Mladé Boleslavi například Škoda 1100 OHC, v Kopřivnici pak pro kategorii Formule 1 připravovaná Tatra 607 Monopost. Následně pak například malá formule Tatra Delfín a okruhový automobil Tatra 605. 
Myšlenka lidí z Tatry to byla na svoji dobu opravdu zajímavá - vyvinout kvalitní automobil pro výcvik začínajících závodníků a pak ho prodávat jednotlivým místním organizacím Svazarmu (což byla zájmová organizace Svaz pro spolupráci s armádou). Později stejnou ideu v úspěch přetavil Melalex se svými formulemi.

Konstrukce vozu, který dostal typové označení Tatra 605, se ujal samotný hlavní inženýr automobilky Julius Mackerle. Ten už měl za sebou vývoj jak zážehového osmiválce pro Tatru 603, tak i vznětového agregátu se stejným počtem spalovacích komor pro Tatru 138.

Nelakovaný druhý dochovaný exemplář dokonce v jízdě na trati Ecce Homo Šternberk můžete vidět v následujícím videu:
Vytvořil malý automobil s délkou pouze 3200 milimetrů, šířkou 1350 milimetrů a rozvorem 2070 milimetrů. Velmi elegantní hliníkový povrch karosérie byl připevněn na trubkový rám.

Také boční profil auta zachycuje snímek v naší fotogalerii

Motor umístil doprostřed vozu mezi kokpit a zadní nápravu. Jednalo se o vzduchem chlazený čtyřdobý dvouválec se zdvihovým objemem 636 cm3. Výkon byl i díky montáži karburátorů Weber na oba válce vyladěný na 54 koňských sil. Točivý moment se pak přenášel prostřednictvím čtyřstupňové převodovky vyvinuté původně pro Aero Minor na kola zadní nápravy.

Stacionární motor dostal roli závodního
Tato pohonná jednotka má poměrně zajímavou historii. Vlastně šlo o upravený stacionární hnací agregát T 910, který továrna Tatra tehdy sériově vyráběla. Byl určený pro pohon různých přídavných zařízení. Například jeřábů, které se montovaly na podvozky nákladních Tater. Také se používal jako startér pro rozběh velkých dieselových motorů.

Většina jeho komponentů byla převzata z osmiválce Tatry 603, dá se říci že to byla čtvrtina tohoto agregátu. Chlazení bylo vyřešeno velmi zajímavě. Vzduch byl nasáván velkým otvorem na přídi, vedl se do motorového prostoru kanálem v pravém boku karosérii a následně se s využitím ejektoru mísil s výfukovými plyny. Ty ho nasměrovaly na žádoucí místa a následně se směs odváděla pryč. Nebylo tak zapotřebí využívat ventilátor, který by snižoval výkon.

Automobil byl dvoumístný, kvůli možnosti startovat v kategorii silničních vozů byl v přídi vytvořen prostor pro montáž světlometů. Elegantně a současně funkčně působí oblé čelní sklo, které se obešlo bez rámu. Pod přední kapotou bylo uloženo náhradní kolo, baterie a palivová nádrž s objemem padesát litrů.

Auto jezdilo na drátěných kolech s duralovými ráfky, které byly připevněné centrálními maticem. Auto dostalo dvouokruhové bubnové brzdy, hřebenové řízení a odpružení obou náprav za pomoci podélných zkrutných tyčí.

Přednost dostalo závodění s cestovní šestsettrojkou
Hmotnost vozu byla pouhých 340 kilogramů. Díky tomu i malý motor stačil na to, aby se Tatra 605 rozjela na rychlost přes 160 kilometrů v hodině. Rychlost auta se projevila hned při premiérovém závodním startu na okruhu v Přerově. Za volantem tehdy seděl jezdec Alois Mark, který musel po opravě porouchaného mazání odstartovat z posledního desátého místa. Postupně předjel všechny soupeře a devět kol vedl. Nakonec však neodolal soupeři na rychlejším stroji se silnějším motocyklovým motorem. Do cíle tak dojel druhý.

Tatra vyrobila v roce 1956 dva exempláře a ještě jedno šasi. Příliš mnoha závodů se ale tento automobil nezúčastnil. Jednak měl problém s mazáním motoru a jednak Tatra sama už se chtěla věnovat propagaci své novinky 603 a tedy pozornost sportovního oddělení se zaměřila na kategorii cestovních vozů. Ostatně i kategorie závodních vozů třídy 750 cm3 už také pomalu končila.

Svazarmovci také o vůz pro mladé závodníky zájem neprojevili, a tak se na něj časem skoro zapomnělo. Nyní je jeden vůz ve sbírce Technického muzea v Kopřivnici, druhý pak v soukromé sbírce.
Tagy