Kritická místa na jižní Moravě: těchto TOP 10 křižovatek a cest se musí vyřešit

Díky datovým odborníkům z Portálu nehod mohli probrat desítku míst, které jsou v regionu dopravně nejrizikovější. Na některých z nich dochází k desítkám nehod, škody šplhají do milionů, a bohužel tam i umírají lidé. Nejpřínosnější částí debaty byla ta, kdy odborníci, ale i zástupci obcí z okolí těchto míst představovali své návrhy na řešení dopravní situace v rizikových místech.

Specifikem jihomoravské metropole a jejího bezprostředního okolí je podle plukovníka Lubomíra Sedláka z dopravní policie Jihomoravského kraje mimořádná dopravní zátěž v jihomoravské metropoli a jejím nejbližším okolí.

„Páteřní síť dálnic v kraji neodpovídá současné úrovni dopravní zátěže,“ uvedl Sedlák. Podle něj se může situace zásadně změnit až vzniknou nové dálnice a rychlostní silnice směrem na sever a jih. „Nemusíme však čekat až na tyto novostavby. Mnohé můžeme zlepšit menšími úpravami už nyní,“ poznamenal.

VIDEO / Dopravní konference v Brně řešila TOP 10 nehodvých míst v kraji:

Příkladem může být hned několik nehodových míst, kde zazněly na konferenci návrhy na rychlá a efektivní řešení. O tom tématu hovořil i Martin Landsfeld ze společnosti Samdi, který prezentoval seznam nehodových míst z loňské konference a ukázal, jaká opatření už na nich proběhla. „V Jihomoravském kraji zůstává jen velmi málo neřešených míst,“ uvedl Martin Landsfeld.

Zajímavé přitom podle něj je, že v tomto regionu je většina nehodových míst v křižovatkách. Jen dvě z deseti lokalit leží mimo obce.

Místem, kde se v kraji nejvíce bourá, je frekventovaná křižovatka u dálnice D1 u Šlapanic. Bouralo se tady celkem 49krát a šedesát procent nehod se odehrává za mokra. Podle Lubomíra Sedláka by se právě toto problémové místo mohlo vyřešit v rámci přestavby a rozšíření nejdůležitější tuzemské dálnice v okolí Brna.

Vazbu na dálnice má i třetí nejhorší nehodová lokalita v místě, kde se sjíždí z dálnice D1 na takzvanou Ostravskou radiálu. Problémem tohoto místa je i špatný stav vozovky. Zde by podle odborníků šlo udělat některé jednoduché úpravy, které by provoz a jeho rizika zklidnily. Ovšem i zde platí, že vše může zásadně změnit rekonstrukce „D jedničky“. Po ní také toto nebezpečné křížení zanikne.

Při hodnocení situace v tomto místě využili odborníci chytrý senzor neboli Traffic Eye technologii. Ta dokáže sledovat průjezdy po silnici. „Po vyhodnocení dat je viditelné, kterým směrem jezdilo nejvíce aut, a časy, kdy byl provoz nejvyšší,“ uvedl datový analytik Marek Síbal ze společnosti Data-Friends.

Výhodou této metody je, že sleduje pouze trajektorii jízdy vozidel a chodců. Nesbírá data o samotných autech. Tuto moderní technologii už využívají i některé obce, protože levně nabízí údaje o skutečném dopravním pohybu ve sledované lokalitě. Zajímavé bylo, že měření pohybu vozidel zaregistrovalo dokonce řidiče, kteří se na tomto frekventovaném místě otáčeli.

Další ze sledovaných křižovatek leží v obci Sokolnice směrem na obec Telnice. V tomto místě se bouralo za pět let 24krát a letos už dvakrát. Při těchto střetech bylo zraněno už dvacet účastníků silničního provozu. I zde je největším problémem výjezd na hlavní silnici a řidiči, kteří nedají přednost.

„Řešení je jednoduché – v místě měla vzniknout kruhová křižovatka,“ uvedli zástupci policie. Bohužel její stavba byla odložena a nyní vzniká nový projekt.

Problematické ovšem mohou být také na první pohled velké a přehledné křižovatky, jako je křížení silnic 51 a 55 u Hodonína. V křížení dvou frekventovaných spojnic zaznamenali policisté za pět let 19 nehod. Škody dosáhly pěti milionů korun a bylo zraněno 12 osob. Hlavním důvodem nehod je nerespektování značky Dej přednost v jízdě. Celé místo bylo stavebně upraveno a vznikly zde dokonce nové odbočovací a připojovací pruhy.

„Zlepšila se kapacita křižovatky, ale zvýšila se nehodovost,“ uvedl Jan Franěk z policie v Hodoníně. Řidiči zde často chybují i v tom, že nedokážou správně využívat připojovací pruhy. Navíc mnozí z nich nezvládají dlouhé čekací doby na odbočení a v nevhodnou chvíli se rozhodnou pro riskantní manévr.

„I tady se má v roce 2028 začít stavět nová dálnice D55,“ uvedl zástupce policie. Ta zdejší provoz samozřejmě zklidní.

• Okres Brno-venkov – mimoúrovňová křižovatka na dálnici D1 exit 203 u Šlapanic – za 5 let 49 nehod a 19 zraněných
• Okres Brno-venkov – křižovatka silnice II/418 s ulicí Nádraží u obcí Telnice a Sokolnice – za 5 let 24 nehod a 20 zraněných
• Okres Brno-město – křižovatka silnice I/50 Ostravská a ulice Holzova v části Slatina – za 5 let 20 nehod a 18 zraněných
• Okres Hodonín – křižovatka silnic I/55 a I/51 v Hodoníně – za pět let 19 nehod a 12 zraněných
• Okres Blansko – křižovatky silnice I/43 se silnicemi III/3764 a III/37428 u obce Krhov – za 5 let 10 nehod a 11 zraněných
• Okres Brno-město – křižovatka ulic Nové sady a Hybešova v Brně – za 5 let 15 nehod a 22 zraněných
• Okres Brno-venkov – křižovatka silnice I/52 se silnicemi II/381 a 395 u města Pohořelice – za 5 let 18 nehod a 20 zraněných
• Okres Brno-venkov – obloukový úsek silnice I/23 u obce Zakřany – za 5 let 15 nehod a 5 zraněných
• Okres Blansko – obloukový úsek silnice II/379 u obce Ležánky – za 5 let 9 nehod a 11 zraněných
• Okres Brno-město – křižovatka silnice II/380 Kaštanová a ulice Ráječek v Brně u Makra – za 5 let 7 nehod a 8 zraněných

Zdroj: Policie ČRJedním z účastníků Regionální dopravní konference v Brně byl i Jiří Němec, předseda dopravního výboru Jihomoravského kraje.

Jak se váš výbor věnuje omezování počtu nehod v regionu?
Zaměření našeho výboru je samozřejmě mnohem širší a plníme především úkoly, kterými nás pověřuje zastupitelstvo kraje. Z hlediska své uvolněné funkce se tedy věnuji dopravě komplexně. Nicméně jednou z činností, na kterou se zaměřuji je i řešení nehodových míst, přičemž vycházím jak z poznatků naší Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, tak i Policie ČR. Proto jsem byl rád, že jsem se mohl zúčastnit této konference.

Kraj má vytvořen i speciální fond, který pomáhá tuto problematiku řešit?
Kraj provádí opravy a rozsáhlejší rekonstrukce silnic ve svém majetku a případně staví některé nové úseky, především z finančních prostředků vlastního rozpočtu, případně příslušného dotačního titulu, což jsou základní zdroje financování.

A pak je tu krajský fond BESIP. Zdrojem financí tohoto fondu jsou především finanční prostředky, které Krajský úřad Jihomoravského kraje vybere na pokutách za porušení zákona o silniční dopravě. Což se dá velmi zjednodušeně popsat jako porušení pravidel provozování nákladní automobilové dopravy. Nově je dalším významným zdrojem tohoto fondu i příjem z poplatku dle zákona o nerostném bohatství, kdy část finančních poplatků z úhrady z vydobytých nerostů je příjmem kraje. Prostředky tohoto fondu jsou určeny spíše na drobnější věci jako je například změna dopravního značení, drobné stavební úpravy silnic, úprava povrchu komunikace protismykovým nástřikem a podobně.

Prostě ty věci, které nejsou finančně tolik náročné se řeší právě z fondu BESIP. Významná část finančních prostředků jde na dopravní hřiště, neboť se snažíme i o prevenci a edukaci účastníků silničního provozu. Naším cílem je, aby v obvodu každé obce s rozšířenou působností bylo alespoň jedno dopravní hřiště.

I taková opatření ovšem mohou nakonec zachraňovat lidské životy...
Ano a dnes jsme to slyšeli. Nehodová místa se na jedné straně dají řešit velkými technickými opatřeními, ale často pomůže opravdu něco menšího jako změna dopravního značení či úprava rychlosti. Prostě to jsou drobná opatření, která pomohou tomu, že to místo se stane bezpečnějším.

Kolik financí Jihomoravský kraj na fond BESIP směřuje?
Od roku 2018 jsme na tento fond věnovali už více než 150 milionů korun. A pro letošní rok jde o 38 milionů korun. To je nejvyšší částka za posledních šest let.

Mohou se na vás se žádostmi o pomoc z tohoto fondů obracet i obce nebo občané?
My si především sami vytipováváme ta nebezpečná místa. A to na základě nehodovosti a ve spolupráci s Policií ČR. Ale v podstatě může návrh podat kdokoliv. Důležité je, že se přitom musí vycházet z tvrdých dat jako je počtu nehod nebo počet zranění. Nestačí jen dojem, jak nějaké místo působí.