První svezení s Alpine A 290: Není pro každého, ale zábavy za volantem dá hodně

Nikdo nezastírá, že Alpine A 290 vychází z malého elektromobilu Renault 5. Ani ten není rozhodně nezajímavým vozem, o čemž svědčí například to, že se letos v lednu stal v Bruselu držitelem titulu Car of the Year.

Od nové elektrické pětky se model Alpine liší agresivnějším předním nárazníkem, na boku pak má speciální prolis, v němž lze v prostoru zadních dveřích spatřit písmeno E. Také je širší. Konstruktéři totiž o šest centimetrů zvětšili rozchod kol, což pak znamenalo nutnost připravit jiné blatníky. Na zajímavosti auto přidává další pár světlometů na přídi.

Pracovalo se samozřejmě také na podvozku i na pohonné soustavě. Auto má tedy brzdy Brembo, tlumiče s hydraulickými dorazy, přepracované řízení i změněné stabilizátory na obou nápravách a silnější trakční elektromotor. Zatímco klasický Renault 5 poskytuje řidiči k využití nejvýše 150 koní, v případě Alpine má základní verze výkon 178 koní a dražší pak 218 koní.

Točivý moment stále směřuje pouze na přední kola. O pohonu všech kol v Alpine pro tento vůz neuvažovali. Něco takového se prý chystá až pro další nové elektromobily.

Takové auto už zvládá rozjezd z nuly na sto během velmi slušných 6,4 sekund. K dobrým dynamickým parametrům samozřejmě přispívá také udržení hmotnosti pod hranicí půldruhé tuny, což je u elektromobilů nepochybně špičková hodnota. Třeba celá pohonná jednotka s dalšími okolními komponenty nemá hmotnost ani sto kilogramů.

Velký díl z celkové hmotnosti samozřejmě připadá na trakční baterii, která má celkovou kapacitu 55 kWh a využitelnou 52 kWh. S plně nabitou pak v režimu WLTP dojede do vzdálenosti 380 kilometrů. Stejně jako Renault 5 se dá baterie dobíjet buď výkonem 11 kW z wallboxu nebo 100 kW ze stejnosměrné rychlodobíječky.



Interiér je v A 290 oproti Renaultu 5 samozřejmě také změněný. A to jak z hlediska designu, tak i funkcionality. Například si nelze nepovšimnout speciálního tříramenného volantu, dále sportovních sedaček a rovněž jiného voliče převodovky.

Alpine tedy nedostala zahnutou páku na sloupku volantu, ale na středové konzoli umístěné tlačítka s režimy D, N a R. Další speciální ovladače jsou umístěné na volantu. To červené po stisknutí zajistí krátkodobé maximálně desetisekundové navýšení výkonu. Pak je tu ještě modré, kterým se nastavuje úroveň rekuperace při zpomalování a klasický přepínač jízdních módů.

Nástup takového dodatečného zrychlení po zmáčkutí červeného ovladače s písmeny OV jsem si samozřejmě vyzkoušel na jedné z rovinek v prostředí mosteckého polygonu pro výcvik bezpečné jízdy a pak i v běžném provozu při předjetí pomalého nákladního vozu.



Více jsem si ale užíval schopnosti vozu na zatáčkovitých silnicích šplhajících k prvním vrcholkům Krušných hor. Vynikající schopnost vykružovat i hodně utažené zatáčky zajišťují jednak elektronické systémy a dále také pro tento model speciálně vyvinuté pneumatiky Michelin se solidní šířkou 225 milimetrů.

Velmi se mi líbilo chování vozu při potřebě razantního zpomalování. Auto ani na hrbolech v takové situaci neznejistí a dávkování účinku je velice přesné. Prý je to také záležitost chytré elektroniky, která přenáší signál z čidla pedálu (ten není fyzicky spojen s brzdami) k příslušným komponentům brzdové soustavy. Například kotouče a čtyřpístkové třmeny jsou stejné jako ve spalovacím kupé A 110.

Dojezd při takové opravdu sportovní jízdě činí jen zhruba dvě stovky kilometrů. Ale už během půlhodinové zastávky se dá získat z nabíječky dost energie na to, aby šlo přidat dalších cca 150.

Auto již má také český deník. Výbava GT s méně výkonnou pohonnou jednotkou startuje na úrovni 975 000 Kč. V ceně pak již je třeba také navigace, adaptivní tempomat, zadní parkovací kameru nebo vyhřívané přední sedačky.