Suzuki Baleno 1.6 Wagon - zkušenosti po pěti letech

Před třemi lety jsem zde popisoval dvouletou zkušenost se Suzuki Baleno. V průběhu té doby přibylo na tachometru dalších asi 30 tisíc kilometrů, a protože jsem před měsícem přesednul do jiného vozu, chtěl bych zde ještě udělat malou rekapitulaci a shrnout své pětileté zkušenosti s celkovým nájezdem cca 50 tis.km.

Obsáhlou recenzi o autě samotném jsem zde psal před třemi lety (k dohledání v sekci Zkušenosti uživatele), takže se nebudu opakovat a shrnu jen to nejdůležitější a pak přidám další postřehy.
Suzuki Baleno jsem koupil ve verzi kombi s požadavkem, aby bez zásadních problémů vydrželo roční nájezd 10 tis.km po dobu asi pěti let. Jednalo se o vůz s prokazatelnou historií a servisem, takže jsem se nebál ani 180 tis.km. Baleno neposkytuje na jízdu žádný odvaz, ale je to spolehlivý dělník s nadprůměrnou výbavou (vzhledem k r.v.1998), „krásným“ šedivým interiérem, poměrně velkorysým prostorem (pro rodinu s dvěma dětmi naprosto ideální) a hlavně neodolatelnou cenou ve srovnání s evropskou konkurencí. Dnes se dají deset let staré vozy koupit za několik málo desítek tisíc a určitě není třeba mít strach, že byste se museli prát s dalšími zájemci.
Ještě malá rekapitulace problémů z prvních dvou let. Ten byl vlastně jen jediný a sice zaseknutý EGR ventil. Protože mě závada potkala na dovolené v Itálii a větší část cesty jsem musel držet motor stále pod plynem, aby nechcípnul, zaneřádily spaliny útroby motoru tak, že jsem nakonec po návratu musel přistoupit k dekarbonizaci motoru. To bylo ve 190 tis. km a od té doby motor na volnoběh ševelí jak švýcarské hodinky bez sebemenší známky poměrně běžného „houpání“ otáček u benzínových motorů.

Nové postřehy
Během uplynulých třech let jsem udělal pár nových zkušeností. Protože jsem nikdy nešidil servis, tak jsem nikdy nemusel řešit nějaké fatální problémy, spíš provozní blbosti.
Přestože mi pár lidí říkalo, že je nesmyl měnit olej v převodovce, vyměnil jsem jej a soudě podle zkušeností dalších majitelů balen (sdílených v „Suzuki Baleno Klubu“) jsem určitě neudělal chybu. Opravy převodovek, zvláště ve spojitosti s problémy druhého převodového stupně, jsou poměrně časté. Ta moje i po 230 tis.km řadí poměrně hladce, resp. nezpozoroval jsem v průběhu těch pěti let žádné zhoršení chodu.
Další slabinou vozu, na kterou je třeba se v případě koupě zaměřit, je korodující nápravnice. Po deseti letech začíná být zralá na výměnu a většina vozů 12 let a straších buď má s nápravnicí akutní problém a nebo ji má novou resp. vyvařenou. Originál přitom není žádná láce, tuším, že stojí okolo 15 tis. Kč. Já to řešil zavčas důkladným nástřikem spodku a dutin. Další koroze se u starších vozů (a to je dnes většina, protože výroba byla ukončena v r.2002) objevuje pod plastovými kryty prahů a ozdobnými lištami. Ale je fakt, že já jsem při letošní kontrole pod lištami prahů objevil zatím jen povrchovou korozi, nicméně u aut dva tři roky starších jsem viděl totálně vyhnilé prahy, které jejich majitelé museli nechat vyvařit. Nebýt těchto okrasných prvků, je vůz nadprůměrně korozuvzdorný. Například i po 12 letech (230 tis. km) jsem měl originální výfuk, který se sice nyní dočkal výměny, ale spíš preventivní, neboť se z něj postupně olupují jednotlivé vrstvy plechů, které rezonují a je třeba je neustále odstříhávat. Stejnou zkušenost mají prakticky všichni majitelé.
Podvozek při běžném pohledu vypadá jakoby poddimenzovaný, ale v průběhu těch pěti let si nevyžádal žádnou investici do tlumičů, pružin, tyček stabilizátorů, čepů, silentbloků apod. Přitom jsem se v servisu každý rok ptal, zda by něco nestálo za výměnu, ale i loňské testy tlumičů ukázaly, že jsou ještě OK. Někteří majitelé však upozorňují na unavené zadní pružiny u přetěžovaných vozů kombi. Jediná věc (nepočítám-li spotřební materiál v podobě brzd), kterou jsem řešil, byly manžety a homokinetické klobou. Pravý kloub jsem měnil hned při koupi, levý se velmi slabě začal hlásit o slovo letos na jaře. To jsem také při přezouvání letních pneu objevil množství „kolomazi“ roznesené po podbězích, což jak se ukázalo byl důsledek prasklých manžet.
V průběhu let také nepatrně vzrostla spotřeba oleje. Zatímco při koupi jsem doléval cca 1,5 l na 10000 km, dnes je to 2,5 l. Někde radí přejít z řídkého 5W-40 na 10W-40, já raději dolejvám ten řídký. Největší úbytek jsem vypozoroval při dlouhé dálniční jízdě tj. 4000 ot. resp. 140 km/hod. Pravda ale také je, že olej viditelně vzlíná i motorovými netěsnostmi, což je možná u japonského motoru překvapivé. Spotřeba benzínu se při lehkém překračování předpisů pohybuje okolo 7-7,5 litrů, při dodržování limitů a 120 km/hod na dálnici je to cca 6,5 litru. V zimě, krátkém popojíždění a při převažující jízdě po městě se spotřeba šplhá k 8 litrům.

Co mě vytrestalo
Suzuki Baleno je v mých očí nadprůměrně spolehlivé auto a tak mě spíš vytrestala vlastní případně cizí blbost. Tak se mi loni stalo, že jsem vzal v zimě na horách za kliku, zcela standardní silou zabral, avšak přimrzlá klika mé otevírání nevydržela. Při pohledu do inzerce majitelů balen jsem zjistil, že takový problém nemám jenom já. Kliky dveří vyžadují opravdu ohleduplnost. Mně se ještě vymstila aktivovaná dětská pojistka, takže demontáž dveří v servisu a následná oprava mě vyšla poměrně draho.
Druhá věc, která mě více než rok zaměstnávala, byl opakovaně nefunkční startér. Třikrát jsem to řešil výměnou na vrakovišti (nový originál 8 tis., vrakoviště 1 tis. Kč), až mi v jednom servisu elektrikář odhalil pravou příčinu: nechával jsem si vyměnit úzké japonské svorky k baterii za široké evropské a šikulové v servisu nedostatečně propojili přímý kabel jdoucí ke startéru.
Drobnou závadou pak bylo jakési zpuchřelé těsnění klimatizace v ceně několika korun, které však vedlo k úniku chladicího média za tisíce.

Další servisní náklady
Postupně jsem kupoval tři páry pneumatik, přičemž díky malým rozměrům se cena za pár dobrých pneu i s přezutím dnes pohybuje okolo 2500-3000. Mnozí tvrdí, že 13 kola zbytečně ubírají na komfortu jízdy, a že je lepší dávat alespoň 14. Nemohu posoudit, ale jízdní komfort balena opravdu není žádný zázrak (viz má někdejší recenze).
Letos na jaře začaly pískat brzdy a v servisu mi oznámili, že výměna destiček to nevyřeší, že je třeba měnit i kotouče. Podle stavu v jakém byly, se patrně jednalo ještě o původní.
Další co jsem se rozhodl řešit, byla kontrola vymezení ventilové vůle (opět někdo říká, že je to zbytečné). Nejlepší byla reakce značkového servisu, kde se chlap na telefonu nejprve vyptal na model resp. VIN a pak mi oznámil, že to bude 1500 za práci a 80-120 Kč za každou vymezovací podložku. Poslal jsem ho do p....e, protože v balenu se vůle vymezuje pomocí šroubů. Majitelé málo zastoupené motorizace 1.8 ventily neřeší, protože tam jsou hydroštely. Nakonec mi to v jednom servisu udělali za 200 Kč!

Na co si dát pozor
Jak už jsem říkal, při případné koupi je třeba zkontrolovat především stav nápravnice a převodovku. Její typické problémy se projevují buď zvýšeným nebo netypickým hlukem, případně vypadáváním rychlostních stupňů. Někteří majitelé na stránkách klubu popisují také různé své závady projevující se podivných chodem motoru – kouřivost, cukání, nestálé otáčky apod., ale mám za to, že to jsou všechno jen projevy vylítaných a málo udržovaných motorů, které lze najít napříč jakýmikoliv značkami.
V průběhu času se ukázalo, že jako nevhodné ke koupi jsou balena s motory 1.8 (v motoristických recenzích často vychvalovaná). Přestože jsou z mnoha důvodů lákavá (solidní výkon, nastavitelný podvozek apod.), realita bývá jiná. Jednak nastavitelní tlumiče už bývají dávno vyměněny za normální a jednak se verze 1.8 téměř nevyskytuje a tedy nejsou na ní v takové míře ani díly z druhovýroby, ale hlavně chybí i na vrakovištích, kde se dá jinak za rozumný peníz sehnat cokoliv (s výjimkou nápravnic a převodovek). Existuje ještě rovněž málo rozšířená nicméně vcelku bezproblémová verze 1.9TD s motorem od Peugeotu, ale je otázka, jestli se s ohledem na nízkou spotřebu benzínových motorů vyplatí.
Druhou špatnou volbou jsou verze s pohonem všech kol. Znalci značky tvrdí, že po 100 tis. km je to auto zralé na odpis, systém má různé problémy a je prakticky neopravitelný (zkušenosti některých nešťastníků ze Suzuki Baleno Klubu to potvrzují). Koupě přitom mnohdy vypadají lákavě, neboť čtyřkolku lze koupit za cenu srovnatelnou s „dvojkolkou“ a Suzuki zdánlivě dává záruku výrobce kvalitních off-roadů Vitara nebo Jimmy. U Balena to ale neplatí. Kuriozitou, které bych se rovněž vyhnul, jsou vozy s automatickou převodovkou.
Naopak motory 1.3 a 1.6 jsou léta pilované agregáty, které nemají podle všeho zásadní konstrukční nedostatek.
Kdybych si dnes měl koupit baleno, tak bych se určitě poohlížel po r.v. 1999-2002, kdy se prodávala poslední faceliftovaná verze (pozná se podle zaoblených světel a celé přední masky). Rozhodně bych také vybíral z vozů s klimatizací, „elektrikou“, airbagy a ABS, protože tuto výbavu měla velká většina vozů, v ČR tuším, že snad všechny. Lidé, kteří k nám ojetá balena dováželi nyní tvrdí, že je o ně prakticky nulový zájem, o to zajímavější kusy lze nejspíš najít za hranicemi.
Problémem budou rovněž reálné kilometry, protože jak jsem v průběhu let koukal na nabídku tady na Tipcarsu, málokterý vůz je nabízen s více než 200 tis.km, přitom naopak majitelé sdružení v Suzuki Baleno Klubu se předhánějí v tom, kolik už má jejich vůz za sebou. U svého auta můžu říct, že 50 tis.km, které jsem přidal, se nijak neprojevilo na změně interiéru. Po celkově 230 tis. km je tak jen obroušená kožená hlava šaltpáky a ohlazený kožený volant. Pedály vypadají skoro jak nové a na plyšových (nebo z čeho to je) sedačkách kromě propálení nenajdete žádné ošoupání.
Pro příznivce japonských vozů ještě jedna zajímavá informace: Suzuki Baleno je ještě jeden z mála japonských vozů skutečně vyráběných v Japonsku.

Za těch 5 let jsem si auto oblíbil a našel zalíbení i v těch vysmívaných šedých plastech a ubohé imitaci dřevěného dekoru. Auto přesně splnilo to, co jsem chtěl, tj. 5 let resp. 50 tis. km bezproblémového provozu. Vím, že Suzuki Baleno už je auto z motoristické historie, nicméně pro toho, kdo má hluboko do kapsy a hledá vůz se solidní užitnou hodnotou, může být právě tohle správná volba. Každý prodávající navíc jistě rád sleví, protože tyhle vozy jsou dnes téměř neprodejné, přitom z hlediska servisu naprosto bezproblémově obsloužitelné (díky jednoduché konstrukci je mnozí majitelé opravují doma podobně jako staré škodovky) . Osobně jsem rád, že můj udržovaný vůz s nulovou morální, ale vysokou užitnou hodnotou a v ceně zhruba 20-30 tis.Kč si okamžitě zamilovala moje sestra, v jejíž péči snad dožije své poklidné stáří. Já sám jsem zůstal u japonců a přesedl jsem do Mazdy6, pochopitelně kombi.

Náklady na servis v průběhu 5 let resp. 180-230 tis. km (materiál + práce)
5 x výměna oleje a filtru (náplň 3,6 litru): cca 5x1000 Kč
Destičky po koupi: 2000 Kč
Homokinetický kloub: 3000 Kč
2 x zimní pneu Michelin 175x79, R13: 3140 Kč
Olej, filtry, kapaliny, svíčky, rozvody, celková kontrola: 8000 Kč
Diagnostika ve značkové servisu: 500 Kč
Dekarbonizace motoru: 3000 Kč
Olej do převodovky (3l): 1400 Kč
Nástřik dutin a podvozku: 4000 Kč
2x výměna startéru (vrakoviště) 1000 Kč+500 práce (celkem 3000 Kč)
2 letní pneu Fulda: 3000 Kč
Klika dveří (vrakoviště): 300 Kč
Výměna kliky: 1300 Kč
Servis klimatizace: 2000 Kč
Přetěsnění klimatizace + náplň: 1200 Kč
2 x zimní pneu Continental: 2800 Kč
Vymezení ventilové vůle: 200 Kč
Manžeta předního kola: jeden servis 80 Kč + 900 práce (zloději), druhý servis 350 Kč + 450 Kč práce.
Přední brzdové destičky a kotouče: 1500 destičky, 2500 kotouče, 1000 práce
Zadní díl výfuku: 3700 Kč