Ford Ranger II: koupit starší kus s motorem EcoBlue?

František Mašek - 10. 06. 2025
Petr si na našem inzertním serveru vyhlédl Ranger XLT s motorem 2.0 EcoBlue. Zachovalý kousek má po čtyřech letech najeto 125 tisíc kilometrů. Jak hodnotíme spolehlivost motoru?
Dotaz
Dobrý den, uvažuji o koupi ojetého Fordu Ranger 2.0 EcoBlue (125 kW), rok výroby 2021, konkrétně ve verzi XLT. Auto má najeto cca 125 000 km. Zajímala by mě spolehlivost tohoto dvoulitrového motoru, který vím, že nahradil starší 3.2 TDCi pětiválec. Rád bych se zeptal: Jaké jsou časté poruchy nebo slabá místa tohoto motoru? Jak je to s regenerací DPF a celkově s citlivostí na styl jízdy? Mám se něčeho obávat při koupi auta s tímto nájezdem? Předem děkuji za odpověď a zkušenosti. Petr, Praha

Odpověď
Dobrý den Petře, motorizace 2.0 EcoBlue s výkony 125 a 157 kW se ve Fordu Ranger objevila až od roku 2019 jako náhrada za starší 2.2 TDCi a 3.2 TDCi pětiválec. Jedná se o čtyřválcový vznětový motor s rozvody poháněnými řemenem máčeným v oleji. Motor plní emisní normu Euro 6d-TEMP a jeho emisní systém zahrnuje DPF, EGR a SCR (vyžaduje AdBlue). Motor je dost složitý a zatím nemá dlouhodobou historii provozu ve vysokých nájezdech, takže jeho odolnost nad hranicí 200–300 tisíc kilometrů ukáže až čas. Z prvních zkušeností ale plyne, že je motor dost citlivý na kvalitu paliva a pravidelnou údržbu – prodloužený servisní interval 20 000 km je na hraně a doporučuje se výměna oleje dříve, ideálně po 15 000 km. Stejně tak je vhodné ověřit, zda byl vůz pravidelně servisovaný, nejlépe s doloženou historií.


Ranger si jako správný offroad zachovává klasickou koncepci s žebřinovým rámem a tuhou zadní nápravou na listových perech. Pro jízdu v náročném terénu, převážení těžkých nákladů nebo tahání přívěsů je takové řešení v podstatě nezbytné, má-li vůz dlouhodobě vydržet. Při koupi ojetiny se vyplatí důkladně zkontrolovat stav rámu – nejen kvůli možné korozi, ale i stopám po nárazu nebo neodborných opravách. Zadní listová pera mohou být opotřebená nebo vyměněná za zesílená, což nemusí být na škodu, ale je dobré, o tom vědět. Olej v diferenciálech se u tohoto vozu mění po 10 letech, což se vás u relativně nového kusu zatím týkat nebude.


K automatické převodovce (10stupňové 10R80) mám zatím jen pozitivní zkušenosti. Řadí krásně hladce a bez zaváhání. Přesto bych určitě nevěřil papírovému intervalu 240 tisíc km na výměnu oleje – já bych olej měnil maximálně po 100–120 tisících, zvlášť pokud auto tahá vlek nebo jezdí s nákladem. Prevence se u těchto převodovek rozhodně vyplácí. Při zkušební jízdě je vhodné prověřit plynulost řazení a případné rázy při přeřazování.


Z hlediska komfortní a elektronické výbavy bývají problémovější vybavenější verze jako Wildtrak, kde se časem mohou objevit poruchy elektrických komponentů nebo slabší klimatizace. U verze XLT je výbava jednodušší, a tedy obecně méně poruchová. Nicméně i tak je vhodné prověřit funkčnost všech systémů a ideálně připojit vůz na diagnostiku přes OBD, kde lze zjistit mimo jiné stav systému DPF (např. četnost a úspěšnost regenerací) nebo záznamy o případných závadách. U některých vozů se kolem let 2019–2021 vyskytly problémy s expanzními ventily klimatizace, které omezovaly její účinnost.

Každopádně při doložené servisní historii může být Ranger s motorem 2.0 EcoBlue spolehlivým pracantem. Jen je třeba mít na paměti, že oproti starším jednoduchým dieselům je tato jednotka složitější a vyžaduje pravidelnější údržbu.


Ford Ranger Wildtrak: koupit dvouletý kus s motorem 3.0 EcoBlue?

Ford Ranger II: koupit osmiletý kus s nejsilnějším dieselem?
Tagy