Klobouk dolů. Do lesa pro dřevo muž jezdí Volkswagenem Polo, udělal z něj pickup

Předtím, než začal s pickupy, měl Antonín Matyáš z Dolní Dobrouče několik traktůrků. Neustále ale narážel na jejich limity. Tím hlavním byla malá rychlost. Vyřešil to tak, že si osobní auta předělal na pickupy. Nejvíce si pochvaluje svého miláčka Volkswagen Polo pickup. • První předělávka na pickup
• Zvedání karoserie u Pola
• Přestavba prakticky zadarmo
„Mám to do lesa docela daleko a zkrátka mě nebavilo trávit tolik času na cestě. Hledal jsem proto něco rychlejšího,“ vzpomíná a dodává: „Malá fréza se pohybuje rychlostí chůze. Sice má velkou sílu, což se do lesa hodí, ale jedete pomalinku a kocháte se krajinou,“ usmívá se Antonín Matyáš z Dolní Dobrouče v Pardubickém kraji.

Původně měl jedno auto značky Ford Focus, jednoho dne pak koupil druhý, aby měl zásobárnu náhradních dílů. „Nakonec jsem první auto prodal a zůstalo mi to na náhradní díly. Napadlo mě, že bych ho mohl zkusit trošku upravit. Vzal jsem rozbrušovačku a začal jsem řezat,“ popisuje.

Nechtěl ale moc zasahovat do konstrukce, aby se auto celé neprohnulo. „Bylo by hezké uříznout kabinu rovnou za sedačkami, ale měl jsem obavy, aby se auto nezlomilo. Nakonec to ničemu nevadilo a vypadalo to docela hezky,“ uvádí s tím, že se mu líbí styl amerických náklaďáků, které mají kabinu a vzadu korbu.

„U nás takových mnoho nejezdí. Zkoušel jsem to doladit do podobného stavu. Docela dobře sloužilo. A uvezlo poměrně hodně dřeva. Myslím, že více než metr krychlový.“

Když člověk někdy něco vyrobí, tak záhy zjistí, že je někde technický zádrhel.

„Vymyslel jsem způsob, jak zvednout karoserii. Předek šel pěkně. Fokus je ale znám svými dobrými jízdními vlastnostmi, za což může zadní víceprvková náprava. Je to kvalitní, ale až moc,“ směje se a dodává: „Zvednutí totiž můžu použít jen u automobilu, který má tlumič a pružinu. Takže zadní náprava zvednout nešla, a když jsem naložil dříví, tak jsem dřel břichem o zem. Musel jsem předělat taky celý předek a nasadit jinak chladič a nárazník aby nebyl tak vepředu a aby byl výše. Bylo na něm docela dost práce.“

Auto proto prodal a pořídil Volkswagen Polo. Už jednou v rodině bylo, prodalo se a nakonec se k vrátilo jako odhlášené. „Tam už jdou zvednout obě nápravy. Neměřil jsem to, ale pohodlně zvednu auto o 25 centimetrů. A možná, že by šlo i více.“

Aby bylo možné karoserii zvednout, tak se většinou montují delší pružiny, nebo se uvolní šrouby, kterými je pružina připnutá ke karoserii a vkládají se tam podložky. „Já tam mám navařenou plotnu, takže vlastně zvedám celou karoserii. Je tam dvacítka šroub. S ním můžu otáčet, a tím zvedat karoserii. Pro stabilitu můžu přizvednout jen trošku, když bych někde uvázl, tak mi moje řešení dovolí zvednout světlou výšku o dalších 10 či 15 centimetrů. Jde jenom o to, kolikrát otočím šroubem,“ vysvětluje princip zvednutí karoserie.

Nejtěžší podle něj bylo vyrobit zadní víko. „Polo má hodně profilovaný kufr a dveře se zkrátka použít nedaly. Z každé strany jsem přidělal lyžinu, po nichž se zadní víko zasouvá. Většinou stejně jezdím bez něho,“ říká.

Polo mám zpátky asi čtyři roky. A překvapilo ho, co všechno vydrží. „Stojí pod plachtou, ale když přijdete, tak bez problémů nastartuje. Je to docela nezmar, neubývá olej, neztrácí se voda. Na litrový benzin z roku 1998, je to opravdu dobré.

„Úprava samotná, když nepočítám práci, tak nestála vlastně nic. Ještě jsem prodal nějaké železo,“ směje se a dodává: „Trošku jsem na tom i vydělal. Zase tak moc železa tam ale nebylo. Zbylo jenom kousek stropu a zadní dveře.“