Soud: Výmluvy řidičů neplatí

TZS - 10. 08. 2007
Nejoblíbenější trik řidičů, jak se vyhnout pokutám a trestným bodům, dostává nyní trhlinu. Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu totiž nestačí, aby řidič policistům a úředníkům tvrdil, že neřídil on, ale "osoba blízká". Tedy příbuzný, kterého nechce vydat stíhání.
Naopak: pokud se cítí nevinný, měl by mít sám zájem přinést důkazy ve svůj prospěch. Úředníci zase mají podle soudu pečlivě zvažovat, kdy řidič evidentně lže, aby se vyhnul trestu. A ne přestupky, po nichž se řidiči vymluví na "osobu blízkou", házet automaticky do koše s tím, že vinu nelze prokázat. Rozhodnutí soudu by mohlo znamenat průlom hlavně u drobnějších přestupků.

Podnikatel u soudu prohrál
To vše se skrývá v dosud neznámém, tři roky starém rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Nešlo o ledajaký verdikt. Soud ho považoval za tak závažný, že ho zařadil do sbírky nejdůležitějších rozhodnutí. Týká se kauzy podnikatele z Kladna, který dostal botičku za to, že jeho auto stálo na trávě. Jenže muž se tisícové pokutě bránil. Za špatné parkování prý mohlo být odpovědných dalších šest lidí, kteří vozem jezdili. Správní soud dal ale po letech sporů za pravdu policistům. I přesto, že chyběly přímé důkazy.
Podnikatel zarytě mlčel o tom, kdo mohl být viníkem. To zákony samozřejmě povolují. Nikdo podle nich nesmí být nucen "udat" blízkého člověka.
Soudce Vojtěch Šimíček uznal, že je jen na řidiči, jestli se vymluví na blízkou osobu. Pak musí počítat s tím, že si ho úředníci "proklepnou". Jako například v případě podnikatele mají podle soudu přihlédnout k tomu, kdo je majitelem vozu či kdo kvůli botičce volal strážníky. Nebo žádat řidiče, aby přivedl svědky, kteří dosvědčí, že byl v době přestupku jinde.



Mlčet nestačí. Dej důkaz
Jinými slovy: je to pak řidič, kdo musí přesvědčit úředníky, že je nevinný. "Tvrzení, že vozidlo neparkoval on, bylo učiněno svobodně. Bylo jeho volbou, že se bránil pouze výrokem, jejž sám učinil neprokazatelným," prohlásil soudce Šimíček.
Verdikt by mohl znamenat i víc potrestaných za rychlou jízdu. Pokud na nedokonalé fotce z radaru nebude jasné, kdo seděl za volantem a řidič se bude bránit osobou blízkou, mohou úředníci prověřit, kdo z rodiny má řidičský průkaz. A když třeba zjistí, že právě jen otec-řidič, mají o důkaz víc.
Úředníci dnes ale vesměs tvrdí, že proti výmluvě na "osobu blízkou" nemají šanci - a že takové případy okamžitě odkládají. Přitom jich není málo. Například jen v Praze tuhle obhajobu letos použilo přes osm tisíc řidičů, plných 35 procent těch, kteří spáchali přestupek.
Zajímavé přitom je, že úředníci o rozsudku Nejvyššího správního soudu neměli ani ponětí.
Jakmile se tak vymluví na osobu blízkou řidič třeba v Turnově, má jistotu, že se potrestání vyhne. "Nevybavuji si případ, kdy by byl přesto někdo potrestán," uznal šéf tamního dopravního odboru Pavel Vaňátko.
Podobné to je i v Jihlavě. "Přestupky s osobou blízkou tradičně odkládáme," potvrdil Vladimír Findejs ze zdejšího odboru dopravy. I ministerstvo dopravy ale tvrdí, že úředníci by měli obhajobu řidičů důkladně prověřovat. Jenže z měst zase zní protiargumenty: přestupků je příliš mnoho a úředníci často nestíhají řidiče vyslýchat a složitě hledat důkazy. A to vše stihnout do roka, jinak hrozí promlčení.
Na druhou stranu: Ne vždy skončí řidič, odvolávající se na příbuzného, bez trestu. V pondělí dal soud roční podmínku Michaelu Čašovi, exšéfovi dopravní policie ve Frýdku-Místku. Sice tvrdil, že to nebyl on, kdo boural opilý, ovšem celou havárii vidělo několik svědků.
Tagy