Volvo se svými „esúvéčky“zdárně prorazilo do první ligy reprezentované především německými značkami nebo japonským Lexusem. Jak jezdí menší z nich s nadupaným turbodieselem?
Po dřívějším „boomu“ velkých luxusních SUV se v poslední době dostávají stále více do popředí jejich menší, leč neméně luxusní sourozenci. Svého času takřka neomezený manévrovací prostor bavorské X3 začali v posledních letech rozrušovat jak konkurenti od Audi či Mercedesu, tak i švédský minitank jménem XC60. Beztak velké osobní kouzlo tohoto švédského elegána v našem případě ještě dokrášloval sportovní R-Design, pod kapotou zase mocně vrněl nejsilnější nafťák v nabídce značený tradičně jako D5.
Karoserie: Ladnost nade vše
Nebýt nové řady S60/V60 řadil bych menší z „ikscéček“ v rámci rodné automobilky bez diskuse na estetický piedestal. XC 60 si základní linie logicky propůjčuje ze zavalité „devadesátky“. Jakkoliv je rozdíl rozměrech až překvapivě malý, vyznění designu je výrazně odlišné. Menší ze sourozenců dává při osobním setkání zapomenout na „páprďovské“ vzezření toho staršího a servíruje stylově vybroušenou kombinaci sportovního švihu nadčasového švédského konzervatismu. Vyniká typická Volvo maska nově s diodovými lichoběžníky po stranách, boční profil propojující vizáž kombi a kupé a zezadu krásně dramaticky ztvárněná koncová světla. Testovaná verze R-Design navíc obnáší lakované spodní části boků a nárazníků, chromované koncovky výfuku, osmnáctipalcové ráfky a doplňky s tmavě stříbřitým povrchem, jež najdeme třeba na masce chladiče a krytech zrcátek.
Interiér: Kvalita kam oko dohlídne
S elegantním zevnějškem dokonale koresponduje také vnitřek crossoveru. Pohodlný nástup na palubu je předkrmem k bohatému menu komfortních radovánek. V našem případě byla hned na ráně superpohodlná sedadla potažená jemňounkou kůžičkou s embosovanými výlisky s ;označením modelu. U sportovně stylizovaného modelu bych si sice dovedl představit lepší boční vedení, ale pohodlné XC60 jsem to bez mrknutí oka odpustil. Ani v jiných partiích se Volvo neodchyluje od osvědčených konstant. Řidiče významně rýpe do pravé nohy obligátní „mostovka“ nesoucí ovládací prvky, které mají oproti dřívějšku docela přehledné rozmístění. Ocenil bych ale sloučení dvou menších informačních displejů v jeden větší a více přehledný – u S60/V60 už se zadařilo. Klasikou jsou také dva klasické pěkně čitelné budíky s informačními displeji v přístrojovém štítu nebo fortelný čtyřramenný volant. Zadní oddíl pro cestující potěší dělením sedadel 40:20:40 a dvěma integrovanými dětskými sedačkami. Na krajních místech je pro průměrně vzrostlého jedince sezení veskrze pohodlné, uvítal bych snad jen méně kolmý sklon opěradla. Zavazadelník má v základu solidních 500 litrů, a ač dost mělký, potěší pravidelným tvarem i velkou délkou. Páté dveře se zavírají pomocí přičinlivých servomotorků, pod podlahou se na vás bude smát plnohodnotná rezerva.
(+) superpohodlná sedadla
(+) zpracování a materiály
(+) dobrá ergonomie
(-) středový panel tlačí do pravé nohy
Motor: Klidná síla
Jak je u Volva v poslední době dobrým zvykem, může se i XC60 spolehnout na široký arzenál benzínových a vznětových motorizací. Tradiční vrcholy v obou palivových divizích představují modely T6 (třílitrový benzínový šestiválec) a naftový D5, se kterým jsme jezdili my. Necelých dva a půl litru rozložených do pěti válců nepůsobí nějak světoborně, zdání ale v tomto případě velmi příjemně klame. Po předloňské generální přestavbě dává nynější výkonová konfigurace plných 151 kW výkonu a 420 N.m. točivého momentu, což jsou vzhledem ke zdvihovému objemu impozantní čísla. Zásadní kladem D5 je ale především jeho uživatelsky nesmírně příjemný charakter. Základ spočívá ve vysoké kultivovanosti běhu motoru, která mezi podobně silnými nafťáky představuje skutečný majstrštyk. Dojem aspoň o litr většího motoru zdatně podpírá i fakt, že kdykoliv přišlápnete plynový pedál, auto se bez větších okolků vrhá směle vpřed. Zásluhu na tom má sehraná dvojice turbodmychadel, která se stará o lineární distribuci výkonu v celém otáčkovém spektru. Přežitá hesla jako jsou turboefekt nebo výkonová díra v rejstříku D5 vůbec nehledejte. Neodmyslitelnou součástí charismatu D5 je automatická převodovka Geartronic se šesti rychlostmi. Neohromuje sice rychlostí nebo nějakými „trendy“ pádly pod volantem, zato v drtivé většině případů řadí s maximální plynulostí. Je tu samozřejmě i možnost sekvenčního řazení, ale kdo by to u velkého pohodáře dělal? Osmnáct metráků těžký cvalík nemá kupodivu vůbec špatnou spotřebu. Ve městě se bez větších problémů vměstnáte do devíti a půl litrů na sto, na dálnici si vystačíte se sedmi. Dlouhodobý průměr osciloval při svižném jezdění okolo 7,5 litru, takže na sedmdesátilitrovou nádrž není tak nereálné atakovat tisícikilometrovou vzdálenost ujetou na jedno natankování.
(+) kultivovaný chod
(+) plynulé řazení
(+) plynulý zátah
(-) malá rychlost řazení
Jízdní vlastnosti: Bezpečné houpání
Snad vyjma Citroënu už budete na evropském kontinentu těžko hledat výrobce, který by o skutečné pohodlí posádky dbal tolik jako Volvo. Bez ohledu na to, že dynamicky stylizovaný R-Design by sváděl myslet si něco jiného, byla i naše XC60 vznešeným ztělesněním těchto skvělých tradic. Menší z SUV od Volva je i přes avizované přitvrzení stále neskonale komfortní, jízdní jistotou, jakou poskytuje,však směle konkuruje německé konkurenci nebo třeba takové Hondě CR-V. V praxi to potom vedle klidné plavby znamená i nečekanou porci dynamických jízdních zážitků. Na rozdíl od dob minulých se není nutné v zatáčkách obávat žádných zákeřností, neboť podvozek vás nyní podrží minimálně stejně dobře jako u normálního auta střední třídy. Tradičně gumové nicméně zůstalo řízení a jakkoliv jde volant pěkně ztuha, zpětná vazba od kol je zde stále neznámým pojmem. AWD značí pohon všech kol, který u SUV bez ohledu na jejich primární určení považuji za principiální nutnost. U XC60 je správná trakce realizována prostřednictvím Haldexu čvrté generace, jehož činnost lze jen stěží rozpoznat. Zdatně však sekunduje v rychlých zatáčkách a především na površích s horší adhezí.
(+) ideální kombinace komfortu a dynamiky
(+) dobrá trakce
(-) necitlivé řízení
Bezpečnost především
Jako každé správné Volvo s sebou i XC60 vozí hutnou porci bezpečnostní výbavy. Hlavní slovo má systém City safe předcházející čelní srážce se statickými i pohybujícími se objekty, mezi které je možné nově počítat i chodce. Dokud nejdete víc než 35 km/h, dokáže elektronika po vyčerpání všech audiovizuálních výstrah úplně zastavit, po překročení téhle mety zpomalí aspoň tak, aby následky hrozící srážky byly co možná nejmenší. Předjezdcem City Safety je systém Colission warning, který vás umí na nebezpečí srážky velmi důsledně upozornit. Nad očekávání dobře fungoval adaptivní automat, který reaguje citlivě jako málokde. Umí nejen sledovat bezpečný odstup od auta jedoucího před vámi, ale i zcela zastavit a znovu se rozjet na předvolenou rychlost. Škoda jen té ošklivé černé škatule pod maskou chladiče. Samozřejmostí už je systém BLIS hlídající dravé skůtristy v mrtvém úhlu vnějších zpětných zrcátek nebo kvílivý Lane Departure Warning, tedy strážce toho správného jízdního pruhu.
Závěr: Zase o krůček vpřed
XC60 svými prodejními čísly dokazuje, že v kategorii, kterou by si pro sebe tak rádi usurpovali slovutní hráči ze země kožených gatí (SRN), není v současné době dravějšího hráče. Bez diskusí šarmantní zevnějšek ukrývá vymazlený interiér protkaný technickými finesami a především nadoblačným pohodlím. Subjektivně se ale nemusí líbit každému. Jakékoliv slabiny budete naopak těžko hledat u silného motoru a trhákem číslo jedna jsou skvěle vyvážené jízdní vlastnosti. Plynulost i jistota jízdy jsou výtečné, o bezpečí posádky navíc důsledně dbá početná armáda elektronických profesionálů. Opodstatněným sebevědomím hýří XC60 i v otázce cenovky. Základní provedení s D3 DRIVe pořídíte za 939.000,- Kč, testovaný vůz začíná na 1.183.000,- Kč. Zánovní XC60 z dealerského programu ojetých vozů už ale začínají na zajímavých částkách lehce přesahující hranici osmiset tisíc korun.