Test Renaultu Mégane Grandcoupé: Mix moderny a starých dobrých řešení

Renault Mégane se i v České republice léta úspěšně prodával hlavně s karosářskými verzemi kombi a hatchback. Ty ovšem vloni odešly do výslužby a v nabídce dealerů naopak zůstala verze sedan. Sice se označuje jako Grandcoupé, ale s klasickým typem karosérie nemá vůbec nic společného. Tedy, pokud si odmyslíme splývavější linii zadní partie v porovnání s jinými sedany. Těch už podobné velikosti a cenové kategorii u nás na trhu mnoho nezbylo. Vlastně jen Toyota Corolla a Mazda 3.

Tento Mégane má tedy vstup do kufru pouze skrze otevíratelnou plechovou část zádi a dva páry dveří na boku mají klasické rámy oken.

Na jeho vnější i vnitřní vzhled se můžete podívat do komentované fotogalerie.

Design přídě a zádě je už také zcela jiný než v případě elektrického Mégane, případně jiných v poslední době představených modelů francouzské značky. Je to ostatně logické, letos již tato generace Mégane „kroutí“ již desátý rok služby.

Nejvíce je to znát v interiéru. Linie palubní desky, skromnost v množství ozdobných detailů, nebo umístění voliče automatické převodovky jsou již zcela odlišné v porovnání třeba s inovovanými vozy Clio či Captur nebo novinkami jako je třeba Rafale. O moderních elektromobilech jako je Renault 5 E-Tech nemluvě.

Na druhou stranu, právě tato tradiční řešení velké části motoristů nadále vyhovují. Třeba klimatizace se stále nastavuje pomocí otočných knoflíků, fyzická tlačítka existují rovněž pro zapínání vyhřívání sedaček nebo deaktivaci systému start&stop.

Centrální displej je už v duchu současných typů Renaultu orientován na výšku a má dostatečnou velikost. Také analogové přístrojové ukazatele nahradila obrazovka.



I zde naleznete současnou oceňovanou „renaultí“ vychytávku, kterou je fyzické tlačítko vlevo od volantu. Jeho dvojím zmáčknutím vypnete až do okamžiku zastavení motoru ty asistenční systémy, které vás obtěžují.

Přední sedačky mají dostatečně dlouhé sedáky i opěradla a překvapí i poměrně výrazné boční vedení. Vzadu se také sedí docela pohodlně. Místo na hlavu však omezuje svažující se střecha. Proto si zde pohodlně sednou hlavně ti, kteří nepřerostli 180 centimetrů.

Zavazadlový prostor má solidní objem a únosně vysokou nakládací hranu. Ovšem vysoké předměty sem nenaložíte, vadí také absence otvoru pro prostrčení delších věcí do kabiny. Oceňoval jsem naopak přítomnost rezervního kola pod podlahou kufru.

V současné době Renault nabízí tento vůz se dvěma motorizacemi. Turbodiesel se pod kapotu vrátil po určité odmlce, já jsem však testoval verzi s benzinovým přeplňovaný čtyřválcem. Může se v levnější verzi pojit s šestistupňovou manuální převodovkou, já jsem však zkoušel exemplář vybavený sedmistupňovým automatem.

Ten může při popojíždění v městských kolonách vadit svým občasným cukáním, jinak ale funguje dobře a hodí se k celkovému charakteru tohoto modelu. Ten lze charakterizovat jako pohodový. Motor sice umožňuje i poměrně rychlé předjetí, ovšem podvozek vás při snaze o rychlejší průjezd zatáčkou svým náklonem upozorní, že by bylo lépe zvolnit. Také při vyšších otáčkách zaznamenáte ve zvýšené míře hluk motoru.

Pokud zvolníte, pak na delších cestách můžete jezdit s kombinovanou spotřebou 5,8 litrů, což je vzhledem k absenci masivnější elektrifikace agregátu a dalších moderních vymožeností určitě dobrá hodnota.

• Karosérie: pětimístný čtyřdveřový sedan
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,3/140 koní – 5,9 l, vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,5/115 koní – 4,6 littru
• Převodovky: šestitupňová automatická, sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4632x 1443x1814 mm
• Rozvor: 2711 mm
• Zavazadlový prostor: 503l
• Max. rychlost 175 km/hod
• Zrychlení 9,6-11,2 s
• Cena: od 559 000 Kč