Podobně jako Fabie se nedávno menšího faceliftu dočkal i rodinný Roomster. Vedle kosmetických změn karoserie i interiéru nás zajímal především nový turbomotor pod kapotou.
Malé „empévéčko“ od Škodovky nemělo od začátku lehký život. Konzervativní česká veřejnost si jen pomalu zvykala na originálně ztvárněnou karoserii a „prostorník“ si kvůli tomu vysloužil nejeden posměšný úšklebek. Praktický pohled na věc ale časem přesvědčivě zvítězil a Roomster je průběžně třetím nejprodávanějším autem na tuzemském trhu. Bezesporu těží také z faktu, že nejde o žádnou zamaskovanou dodávku, jak je tomuu mnohých konkurentů ale o čistokrevné osobní auto. Testu jsme podrobili provedení s motorem 1.2 TSI. Jaký potenciál skýtá?
Vzhled: méně znamená více
Design Roomsteru budí i po letech výroby rozporuplné reakce, přičemž motoristé špatně „rozdýchávají“ především neobvyklou stylizaci střední části auta zdánlivě nenavazující na své okolí. Vyhlazování vrásek podle očekávání na zevnějšku auta žádnou revoluci nenapáchalo a veškeré úpravy se soustředily do přední části auta. Úpravy shodné s těmi u Fabie čítají pozměněný tvar nárazníku s aktuálním koncernovým vyostřením, v duchu větší Octavie je přestylizováno také typické mřížoví před chladičem. Původní Roomster sice na rozdíl od Fabie nijak zvlášť neforemně nepůsobil, přesto jsou zde po jejím vzoru nová hlavní světla elipsoidního tvaru roztažená více do stran. Ke škodě to vizáži Roomsteru rozhodně není, výrobce navíc přidal i inovovanou paletu barev a litých kol.
Interiér: pozitivní dojem kazí levné plasty
Také v interiéru došlo jen k několika málo změnám a mladoboleslavští se soustředili spíše na úpravy jdoucí s technologickými a designovými trendy aplikovanými napříč koncernem. Týká se to pozměněné grafiky přístrojového štítu, která nyní působí luxusnějším dojmem, podobně jako u ostatních škodovek se nyní palubní počítač v Roomsteru neovládá z páčky pod volantem, nýbrž z jeho příčky. Jinak je až na několik pro oko neznalce nepostřehnutelných detailů vše při starém, což rozhodně není špatně. Roomster se podobně jako Fabia chlubí povedeným tvarem přístrojovky s bezchybnou ergonomií, v případě testované nejlepší výbavy Atractive nechyběl dvouzónový Climatronic a navigace Amundsen, která je k dostání za velmi rozumný příplatek 9.420,- Kč. Zásadní vadou na kráse vnitřku je bezesporu použití levně působících plastů na většině partií interiérových výplní. Když přehlédnu nepraktické světlé čalounění u naší výbavy, jsou největším problémem sedaček jejich rozměry (sedák i opěradlo) a chabé boční vedení. Vepředu není v příčném směru místa nazbyt, potěšilo naopak vyhřívání křesel a střední loketní opěrka. O poznání vzdušnější je prostor ve druhé řadě sedadel, což je dáno faktem, že zadní náprava původem ze staré Octavie má širší rozchod. Potěší především spousta místa před koleny i příjemná výška nad podlahou. Příkladná je také takřka nekonečná variabilita uspořádání všech třech křesílek, jakož i snadný přístup do objemného zavazadelníku s plnohodnotnou rezervou pod podlahou.
(+) velký vnitřní prostor
(+) dílenské zpracování
(+) variabilita
(-) levné plasty
(-) nepohodlné sedačky
Motor: solidní základ
Nejzásadnější zprávou letošní modernizace Fabií a Roomsterů byla vítaná obměna motorového arzenálu. V duchu aktuálního dění v koncernu Volkswagen zpod kapot mladoboleslavských lidovek vyjma třáválcového“hátépéčka“ zcela vymizely atmosférické agregáty, které byly nahrazeny jednotkami výhradně přeplňovanými. Družstvo „dieselů“ tak opustili chrchlavý nestor 1.9 TDI PD a nedonošený tříválec 1.4 TDI, v nabídce benzíňáků už zase nenajdete nepříliš populární šestnáctiventily 1,4 a 1,6 litru, které nahradila jedna dvojka TSI ve dvou výkonových variantách. Právě slabší verze se 63 kW měla své místo v útrobách zkoušeného auta. Zbrusu nový čtyřválec vyvinutý českými konstruktéry dosahuje nejvyššího výkonu při 4.800 ot./min. a největší točivý moment 160 N.m. je distribuován v rozmezí 1.500 – 3.500 ot./min. Motor vycházející z větší přeplňované jedna čtyřky je zajímavý konstrukcí „open deck“, kdy mezi vnitřní stěnou bloku válců a tělesem válců nejsou přepážky v oblasti hlavové příruby bloku. Zdánlivě zpátečnické použití dvouventilové techniky se vyplácí výraznou eliminací třecích ztrát. Po nastartování potěší velmi tichý chod a i vnější zvukový projev je svým jemným vrněním neporovnatelně příjemnější než syčení tříválcových motorů HTP. Také po vibracích není ani památky. Dynamické dispozice tedy vypadají slibně, jenže v praxi se zakrátko ukázalo, že to zase takový odvaz není. Čím to? Na vině je pět ukrutně dlouhých převodů manuální převodovky. Pro ilustraci stačí napsat, že při stotřicítce motor na pětku točí 3.000 otáček, což je hodnota, za kterou se nemusí stydět většina motorů s šestkou. Pozitivní dopad na ekonomiku provozu je patrný. Takto motorizovaný Roomster se spokojil s průměrnou spotřebou okolo 6,5 litru, při konstantní jízdě okolo stovky i o litr méně. K maximální hospodárnosti dopomáhal také indikátor včasného řazení v přístrojovém štítu. S pružností už to tak slavné nebylo. Motor sice nemá tendence zhasínat, do 2.000 se ale rozbíhá jen zvolna. Poté následuje solidní oživení a vitální tah vydrží zhruba do pěti tisíc. Suma sumárum, když chcete jezdit úsporně následujte šipek řadícího indikátoru, když chcete jezdit přijatelně svižně držte otáčky ve středním pásmu mezi 2 – 4 tisíci - ani tak se ale víru v peněžence nemusíte bát.
(+) kultivovaný chod
(+) nízká spotřeba
(+) dobrý zátah ve středních otáčkách
(+/-) dlouhé převody
(-) absence šestky
Jízdní vlastnosti: stále dobrý standard
Podvozek od počátku výroby fungoval dobře, takže zde nebylo co měnit. Osvědčená modulární konstrukce se středovým dílem spojujícím přední nápravu z Fabie a širší (+64 mm) zadek z Octavie I zajišťuje přijatelný kompromis mezi komfortem a jistotou vedení stopy. Auto s rozvorem 2608 mm překvapivě dobře sedí nejen na suché na silnici, kde se čitelné nedotáčivé tendence se dostavují mnohem později, než byste čekali. Tuhé tlumiče se pozitivně odrážejí v minimálních náklonech, měkké pružiny naopak zajišťují pohodlnou jízdu i na horších silnicích. Ve větších rychlostech se Roomster ukázal být se méně odolný vůči bočnímu větru a nad 150 km/h se i v bezvětří začala pozvolna vytrácet jistota v přímém směru. Volkswgenovsky „gumovější“ řízení nečiní u rodinného dostavníku resp. u způsobu jízdy s ním vážnější problémy a naopak potěší, že korekce směru jsou velmi snadné. Méně nadšení budily brzdy. Nástup je sice patřičně jedovatý, pak ale v dráze pedálu následuje relativně laxní úsek a až s pořádným zašlápnutím přichází maximální účinek, jehož trvanlivost je průměrná. Méně zkušení řidiči ocení elektronického asistenta pro rozjezd do kopce.
(+) nadprůměrná stabilita v příčném směru
(+) komfort odpružení
(-) méně čitelné brzdy
(-) citlivost na boční vítr a aerodynamický hluk ve vyšších rychlostech
Závěr: vřele doporučujeme!
Škoda Roomster vybavená motorem 1.2 TSI ve slabším provedení s 63 kW má všechny předpoklady zaujmout v prodejních žebříčcích doposud výsadní postavení kontroverzního tříválce 1.2 HTP. K obecně známým kvalitám modelu v podobě velkého a praktického vnitřního prostoru nebo vyvážených jízdních vlastností se nově přidává sofistikovaná benzínová jednotka, která oproti HTP přináší po všech stránkách mnohem vyšší kvalitativní úroveň. Cenový rozdíl 25.000,- Kč za nejlevnější výbavu s TSI (Easy TSI START = 284.900,- Kč) oproti HTP tak rozhodně stojí za to překlenout. Výkonové charakteristiky motoru by lépe využila šestistupňová převodovka, vzhledem k ekonomické stránce věci s ní ale škodovka do budoucna nepočítá. Kdo se tak za stejnou sazbu povinného ručení bude chtít povozit o něco svižněji, může sáhnout po výkonnějším provedení jedna dvojky se 77 kW.