zpět
423

Fiat Panda 4x4 - oslní v terénu, méně na dálnici

Pro seznámení s autem s pohonem všech kol nemohlo být příhodnější počasí. Během pár dnů napadly desítky centimetrů sněhu a i vozy se zimními pneumatikami měly na zasypaných silnicích problémy.
14.03.2005, testy

hodnocení článku: - z 5 (-%)
hodnoceno: 0x
vaše hodnocení: -

Pro seznámení s autem s pohonem všech kol nemohlo být příhodnější počasí. Během pár dnů napadly desítky centimetrů sněhu a i vozy se zimními pneumatikami měly na zasypaných silnicích problémy.

Pandě 4x4 ale takové podmínky svědčily. Bez problémů zdolávala závěje i bariéry vytvořené sněhovými pluhy. Troufla si i na zasněženou polní cestu, kde se pod jedním kolem propadl led a podvozek zůstal viset na sněhové peřině. V táhlém stoupání bez zaváhání prokličkovala mezi stojícími kamióny v místě, kde jiná auta zastavila a už se nerozjela.
Týden v terénní pandě nepřinesl jedinou situaci, se kterou by si neporadila. Navzdory tomu, že je nejmenší a nejlevnější čtyřkolkou na trhu, zvládne totéž, co větší a dražší konkurenti z kategorie sportovně- užitkových vozů SUV.
Za terénními sklony fiatu se skrývají dva diferenciály a viskózní spojka. Panda 4x4 nemá stálý pohon všech kol, v normálním provozu se 98 procent hnací síly přenáší na přední nápravu. Teprve když přední kola začnou prokluzovat, olej ve viskózní spojce se rychle zahřeje a hnací síla se přenese i na zadní kola.
Oproti běžné pandě má typ 4x4 o pět centimetrů vyšší podvozek, zesílené pružiny a novou konstrukci zadní nápravy. Testovaná verze Climbing má navíc ještě vyvýšené černé středy obou nárazníků, oplastované lemy blatníků a široké boční lišty.
V interiéru se toho moc nezměnilo. Pohon čtyř kol je řízen automaticky, a tak na přístrojové desce nepřibyla jediná páčka navíc. Jen čalounění v červeno-šedé kombinaci je jiné a veselejší, aby zdůraznilo lifestylový charakter auta. Panda je při své délce necelých 3,6 metru mimořádně prostorná. Zákazník si může vybrat, jestli chce čtyřmístnou verzi s dělenými a posuvnými zadními sedadly, nebo verzi pětimístnou, u které zadní lavice nejde posouvat a opěradlo není rozdělené.
Díky vysoké stavbě karosérie sedí pasažéři v pandě vzpřímeně a na nohy jim zbývá hodně místa. Platí to i v případě prostoru nad hlavou.
Kdo má v živé paměti hranatou pandu první generace, nestačí se divit, jaký kvalitativní skok automobilka udělala. Dříve spartánský interiér by pandě mohla závidět i auta vyšších kategorií, ležérní zpracování karosérie nahradila preciznost.
Přesto, že je terénní panda o něco vyšší, tužší podvozek dovoluje rychlejší průjezd zatáčkou, karosérie se méně naklání. Jízda s vysokým fiatem je tak ve srovnání s běžnou verzí příjemnější, při rychlé jízdě má navíc řidič díky vyšší pozici nad silnicí dojem větší bezpečnosti.
Panda 4x4 má však i své méně oslnivé stránky. Benzínová dvanáctistovka, která u běžné pandy platí za velmi agilní a tichý motor, na svižnou jízdu ve čtyřkolce nestačí. Nejlépe to dokumentují hodnoty, které uvádí sama automobilka. Zatímco "obyčejná" panda zrychlí na stokilometrovou rychlost za čtrnáct vteřin, čtyřkolka jich potřebuje dvacet. A maximální rychlost ze 155 klesla na hranici 140 km/h. Převodovka Pandy 4x4 má kratší převody, například při devadesátikilometrové rychlosti, a na pátý rychlostní stupeň běží motor na 2800 otáček. O 300 víc než u běžné pandy. Výsledkem je celkově vyšší úroveň hluku, ten stoupá výrazněji při rychlostech nad 100 kilometrů. Průměrná spotřeba se během týdne pohybovala kolem sedmi litrů benzínu. To je na čtyřkolku velmi málo, ale přibližně o litr víc, než před časem spotřebovala v testu HN panda s pohonem předních kol.
Přesto, že verze 4x4 Climbing je prezentována jako stylové městské auto, pandu s pohonem čtyř kol si nejspíš vyhlídnou hlavně ti, kteří její služby ocení častěji než dvakrát za rok ve sněhové kalamitě. Třeba lidé bydlící v horách nebo majitelé příbytků vzdálených od zpevněných cest. Její přednosti vyniknou hlavně v extrémních jízdních podmínkách, naopak na dálnicích nebo při předjíždění je její dynamika jen podprůměrná. I tak je Panda 4x4 pozoruhodné auto, které v kategorii minivozů prakticky nemá konkurenci.

Fakta:

S pohonem čtyř kol je panda v nabídce ve dvou úrovních výbavy. U obou je oproti ostatním modelům podvozek zvýšený o pět centimetrů, světlá výška vozu (vzdálenost podvozku od silnice) je tak 20 centimetrů. Základní typ 4x4 za 339 900 korun má černé plastové nárazníky, ABS, dvoustupňový posilovač řízení a jeden airbag. Testovaná verze Climbing stojí 374 900, ale její výbava je podstatně bohatší - lakované nárazníky, kola z lehkých slitin, mlhovky, střešní ližiny, airbag i u spolujezdce, manuální klimatizace a lepší čalounění interiéru. Navíc je možné přikoupit automatickou klimatizaci (10 000), boční airbagy vpředu (8000), okenní airbagy (8000), ostřikovače světel (3000), posuvné zadní sedadlo (5000), elektricky ovládaná zrcátka (2500), elektricky ovládané skládací střešní okno (20 000), autorádio s kazetovým přehrávačem (5500), s CD (7500), s CD a MP3 (10 000), satelitní navigaci s barevným displejem a s integrovaným rádiem a telefonem (45 000), ovládání rádia od volantu (3000), CD měnič (8000), metalízu (5000). Motor je k dispozici zatím jediný. Benzínová dvanáctistovka s výkonem 44 kW/60 k a udávanou průměrnou spotřebou 5,8 litru. V průběhu roku by se měla v prodeji objevit i verze s dieselovým motorem 1.3 Multijet.

Konkurent:
Suzuki Jimny
Přímého konkurenta Fiat Panda nemá. Rozměry nejbližší Suzuki Jimny s délkou 365 centimetrů, světlou výškou 19 centimetrů a třídvéřovou karosérií je konstruována jako malý off-road. Má obě nápravy tuhé a k tomu žebřinový rám, na rozdíl od samonosné karosérie fiatu a nezávislého zavěšení kol. V interiéru suzuki jsou pouze velmi jednoduchá sedadla a miniaturní kufr. Benzínová verze 1.3 JLX s motorem 1328 cm3 má výkon 60 kW/82 k, dosahuje maximální rychlosti 140 km/h s udávanou průměrnou spotřebou 6,8 litru. Jimny 1.3 stojí 479 900 korun. Jeho základní výbava je poměrně chudá, stejně tak i seznam příplatkové výbavy. Metalíza vyjde na 9000, klimatizace na 35 000 korun. V prodeji je i dieselová verze 1.5 (48 kW/65 k) za 534 900 korun.

Bazar:
Fiat má velké zkušenosti s výrobou minivozů a má v tomto segmentu na co navázat. Panda 4x4 je ideální automobil vhodný pro celoroční městský provoz i pro podhorské oblasti. Své zákazníky si určitě najde. Důvodem je atraktivní vzhled a relativně příznivý poměr mezi užitnou hodnotou a cenou. I přesto je nutné očekávat v prvním roce velký pokles hodnoty, který se v dalších letech zmírní. Po prvním roce a 20 000 najetých kilometrech klesne hodnota na přibližně 255 tisíc korun, po třech letech a 60 000 kilometrech na přibližně 180 000 Kč.
Cenový odhad: Eurotaxglass's

Historie:

Když se v roce 1980 objevila první generace pandy, byl to šok i pro vyznavače tehdejší módy hranatých karosérií. Panda, nejenže byla hranatá, měla i rovná boční skla, čímž výsledný "nekulatý" dojem ještě umocňovala. A co víc, její přední sklo bylo mírně vypouklé směrem do interiéru, což je světový unikát dodnes. Její ze všech stran oplastovaná karosérie byla ideální do přecpaných uliček italských velkoměst. Velmi jednoduchý interiér se sedačkami připomínajícími plážová lehátka dokládal, že konstruktéři zamýšleli pandu jako auto, která na delší trasy mimo město vyjede jen výjimečně. Tomu odpovídaly i výkony nabízených motorů. Ten nejmenší pocházel z miniaturního Fiatu 126, měl dva válce, objem 650 kubických centimetrů a výkon 30 koní.
Už to vypadalo, že panda bude jen další z řady fiatovských modelů, které časem zmizí z prodeje, aby byly nahrazeny zcela jiným typem a novým jménem. Jenže v roce 1983 přišla panda s přiřaditelným pohonem zadních kol. Byl to právě model 4x4, který jí zajistil jedinečnost trvající už skoro čtvrtstoletí.
První generace Pandy 4x4 přitom nebyla ničím převratná. Pohon zadních kol si řidič zapínal páčkou na středovém tunelu, velmi skromně zařízený interiér neskýtal příliš pohodlí, motor obtěžoval posádku hlukem a z dnešního pohledu nepřesné řízení doplňovala obdobně nepřesná převodovka.
Jenže panda s pohonem všech kol neměla konkurenci a nemá ji dodnes. A tak se stalo, že původně lehce šokující vůz, kterému se mnozí smáli, vydržel ve výrobě až do roku 1993, kdy jej vystřídala druhá generace. Se svou zdánlivě nepohlednou hranatou karosérií a jednoduchou konstrukcí přežil všechny své vrstevníky.

Jakub Stehlík


*Pozn. redakce: Originální fotografie autora testu nemáme k dispozici, snad nepohrdnete těmi z našeho prvního seznámení s Pandou na podzim minulého roku.

autor:
u článku není zatím žádná diskuze

vložit příspěvek do této diskuze
vstoupit do diskuze
článek na zítřek

Fiat Stilo - s jakým benzínem jej koupit?





nejčtenější články

VW Passat B6 - na který diesel si dát pozor?

S jakým benzínovým motorem koupit Jaguar X-Type?

Dilema za 300 tis. Kč: BMW 530d nebo Audi A6 3.0 TDI?





Copyright © EBM system s.r.o., 2005 – 2018, všechna práva vyhrazena.