V kategorii malých vozidel je celkem našlapáno a ceny více než příznivé. Chce-li automobilka uspět, musí nabídnou něco navíc. Citroen právě přichází s novou C3, která je již na první pohled vyjímečná.
Citroënu C3 způsobil při příchodu na trh velký poprask. Vajíčko působilo na tehdejší poměry velmi moderně až futuristicky. Přes nepříliš oslnivé jízdní vlastnosti si "Cé-Trojku" řada motoristů koupila. Malý ale prostorný model francouzské automobilky se stal velmi žádaným artiklem. A dnes tu máme nástupce v podobě druhé generace, která nedávno vstoupila na automobilový trh. Novinka sází na vyjímečnost a exkluzivitu. Citroën by novou C3 rád viděl mezi prémiovými malými vozy a nás zajímalo, zda se C3 povedla a komu vůbec bude nejvíce vyhovovat.
Karoserie: exkluzivní vajíčko
Zakulacená silueta karoserie se nevytratila. Horkou novinkou je rozměrné čelní sklo, které zasahuje hluboko do střechy a poskytuje posádce nevídané zážitky (o něm až později). Protáhlé provedení čelního skla získají jen zájemci o výbavu Exclusive, zatímco u výbavy SX je nutné připlatit 10.900 Kč. V základní verzi klasicky u Citroënu značené písmenem X nelze navíc objednat vůbec. To však nic nemění na faktu, že testovaný kousek působil hodnotným a velmi vyváženým dojmem. Mohu potvrdit, že během více než tisícovky kilometrů strávených za volantem, C3 v atraktivní zelené barvě vzbuzovala dostatek pozornosti okolních řidičů. Osobně hodnotím její design velmi kladně a je dobře, že působí dojmem módního doplňku.
(+) velmi přívětivý design
Interiér: panoramatické sklo v hlavní roli
Palubní deska působí maximálně moderně a vytváří solidní atmosféru v kabině. Všechny ovládací prvky jsou dobře dostupné, snad jen škoda příliš utopené audiosoustavy, která však lze ovládat páčkou pod volantem. Díky výškově i podélně nastavitelnému volantu a výškově stavitelnému sedadlu řidiče jsem velmi rychle nalezl ideální polohu za volantem. Řidič a hlavně spolujezdec mají dostatek prostoru všemi směry. Vybraná palubní deska před spolujezdcem zaručuje i dlouhánům dostatek místa pro jejich nohy. Cestující na zadních sedadlech jsou na tom o poznání hůře. Vyšší jedinci budou mít problémy v oblasti kolen a hlavy.
Rozměrné čelní sklo u testovaného kousku potěší zejména ve městě, kdy řidič bez problémů vidí nad ním stojící semafor či fasády okolních budov. Takové pomalé poskakování ucpanou Karmelitskou ulicí je rázem radost. Navíc prosklená plocha je obrovská a dokonale prosvětluje interiér. Nepěkné je však dílenské zpracování krycí roletky, která se klepe a nepůsobí přílišným dojmem bytelnosti. Přes nestandardně tvarované A sloupky je nutné šikmo vpřed počítat s horším výhledem.
(-) nedostatek podélného prostoru na zadních sedadlech
Motor: ideální spojení
Vznětová šestnáctistovka HDi o výkonu 66 kW se k charakteru vozu náramně hodí. Agregát uděluje poměrně lehkému autu dostatečnou dynamiku zejména mezi 1500 - 3000 otáčky. Šestnáctistovku lze vytočit za hranici 4000 otáček, ale nedává to smysl. Pro pohodlné ježdění je lepší řadit někde kolem hranice dvou a půl tisíc otáček. Dlouhé zpřevodování pětirychlostní manuálně řazené převodovky stojí za nízkou spotřebou paliva (viz test spotřeby). Samotný motor je dobře odhlučen a překvapí kultivovaným chodem.
(+) spotřeba
Jízdní vlastnosti: především na pohodu
V testu modelu C3 Piccaso jsem vyzdvihoval výhody a nevýhody podvozku a dnes tomu nebude jinak. C3 je špičkovým vozem pro rodinné výlety za předpokladu velmi pohodové jízdy. Jakmile přitlačíte na pilu či neuhlídáte rychlost při sjezdu z dálnici, budete vytrestáni. Podvozku, stejně jako všem ostatním příslušníkům francouzské automobilky vyhovuje zejména hladký povrch asfaltu a poklidné tempo. Nejsou-li tyto požadavky do puntíku plněny, z C3 se klube nepřívětivý společník. Agresivní jízdní styl přináší náklony karoserie ze kterých může být posádce dost rychle špatně. Pokud se navíc k rychlejšímu průjezdu zatáčkou přidá rozbitý povrch komunikace, máte rázem zaděláno na pořádný malér. C3 se promění v neposedné, rozskákané a roztěkané dítě, které zachraňuje příplatkový stabilizační systém. Jednoduchá zadní náprava si nedokáže se zmíněnou situací poradit, na což je dobré stále pamatovat. C3 je určena zejména ženám a potřebám rodiny, nikoli tatínkům - závodníkům.
Řízení je přeposilované a silně odtažité, přesto jej mohu považovat za přesné. A teď se dostáváme k největšímu problému, kterým je převodovka. Ta totálně deklasuje krásu celého vozu. Dlouhé dráhy, dlouhé odstupňovaní, to vše se dá zkousnout. Ale ta přesnost! Naprostá tragédie. Samotná řadící páky má takový chod, jako když zapíchnete hůl mezi kameny. Brzdy odvádějí svou práci solidně, ale o žádném trháku nelze hovořit. Ze "stovky" C3 zastaví za nějakých 46 metrů a to je příliš.
(+) jízdní vlastnosti na kvalitním povrchu
(-) jízdní vlastnosti na špatném povrchu
(-) tragické řazení
(-) průměrné brzdy
Závěr: komfortní pohodář
Citroënu se podařilo novou C3 sladit ve všech ohledech. Dlouhé dráhy řazení s dlouhým odstupňováním, měkce nastavený podvozek s jednoduchou zadní nápravou v kombinaci se vznětovou šestnáctistovkou dělají z tohoto krásného vozu milovníka a vyznavače pohodových rodinných jízd. Nespěcháte-li a rádi si užíváte klidnou plavbu krásnou přírodou či uličkami měst, je C3 tím pravým automobilem. Pokud jste však vyznavači rychlejšího svezení, dejte od tohoto sympatického "Francouze" ruce pryč a poohlédněte se po konkurenci.
