zpět
12

Aprilia SR 50 WWW - dlouhodobý test

Přinášíme vám dlouhodobý test jednoho z nejúspěšnějších skútrů všech dob. Nejen naše silnice brázdí již od čtyřiadevadesátého a stále se v několika modifikacích nadále udržuje se vztyčenou hlavou v nabídkovém katalogu Aprilie.
09.05.2005, testy

hodnocení článku: 5.0 z 5 (100%)
hodnoceno: 2x
vaše hodnocení: -
+25

Přinášíme vám dlouhodobý test jednoho z nejúspěšnějších skútrů všech dob. Nejen naše silnice brázdí již od čtyřiadevadesátého a stále se v několika modifikacích udržuje se vztyčenou hlavou v nabídkovém katalogu Aprilie. Jedná se o dvoudobou padesátku SR, která se v rámci své evoluce dočkala jako vůbec první skútr přímého vstřikování. My se na zoubek koukneme karburátorové, avšak výkonově značně podpořené verzi z roku 1999.

SRko vám nabídne sportovní výkony, výjimečnou obratnost a jednoduché ovládání

A jde to i na koleno!
Rok 1999 je doba, kdy po okruzích nejprestižnějších závodů, tedy MS silničních motocyklů, lítá ve dvěstěpadesátkách mně do té doby nepříliš známý Valentino Rossi na tovární Aprilii a v paddocku se vozí právě na těchto skútrech od Aprilie. Proto se mi dostává při koupi tohoto stroje pod ruku také plakát závodního oddělení Aprilie, na kterém pozdější mistr světa nejvyvoněnější kategorie MotoGP klopí toto obyčejné „eSeRko“ a obrušuje si při tom svůj charakteristicky žlutý slider. A tím se již dostáváme k nejsilnějším stránkám skútru, o kterém bude řeč v několika následujících odstavcích. Jeho největšími devizami jsou totiž jedinečné sportovní ambice, stabilita a preciznost podvozku.

Podvozek snese i ty nejpřísnější měřítka
Ale všechno pěkně po pořádku. Kromě již zmíněné a námi testované verze byla v té době v nabídce Aprilie k mání ještě verze SR racing, která se od SR WWW lišila kromě bojových barev Valentina Rossiho či Tetsuji Harady použitím chlazení pomocí vody a přítomností zadní kotoučové brzdy, která nahrazuje buben pracující u modelu se třemi W. Všechno dohromady to znamená nárůst výkonu o 0,5 koně a přibrání pěti kil navíc. Pořizovací cena modelu SR WWW byla 70 500 Kč. Do ruky se nám tak dostává vzduchem chlazená dvoudobá padesátka s výkonem 3,1 kW (4,2 k) při 7000 ot./min s krouťáken 4,5 Nm při 6000 ot./min. To se ze začátku jeví jako zcela vyhovující a dostatečné, avšak jak už to tak chodí, časem vše zevšední a i poměrně slušná počáteční akcelerace omrzí. Skútr splňuje vše, co je po něm žádáno a mnohdy ještě víc. Hodnota maximální rychlosti atakuje hranici 70 km/h, což vám taky každý skútr neposkytne.

Sportovní skútr se vším všudy

Přední kotoučová brzda odvádí svou práci vskutku na jedničku
V čem má ale eserko jednoznačně navrch je jeho jednoduché ovládání a špičkové jízdní vlastnosti. Ve své podstatě lze model SR nazvat „sportovním skútrem“. Konec konců ho tak nazývá i sám výrobce. Tomu odpovídá i jistá tuhost až tvrdost podvozku. Paradoxně na tom má velký podíl i poněkud vyšší váha stroje, která činí 94 kg. Celkově si tak na něm připadáte mnohem jistější. Za sportovní ambice dále promlouvají velká paprsková kola z lehkých slitin obutá do nízkoprofilových pneumatik o rozměrech 130/60-13. Kromě dobré akcelerace odpovídají sportovnějšímu ražení i brzdy, na které se můžete spolehnout v každé situaci. Jak kombinace přední kotoučové jednopístkové brzdy s bubnem vzadu, tak i kombinace dvou kotoučů u verze racing pracují na jedničku a snesou i ta nejpřísnější měřítka. Co se týče zbytku podvozku, tak vězte, že Aprilia využila klasické konstrukční koncepce v podobě prostorového kolébkového rámu svařeného z vysoce pevnostní oceli. Přední kolo nese teleskopická vidlice s hydraulickým tlumením se zdvihem 90 mm, zadní kolo je uloženo letmo na kyvném rameni s jednou pružící a tlumící jednotkou.

Zrozen do každodenního boje velkoměsta

Do prostoru pod sedlem se vejde kromě přilby i nějaká ta maličkost navíc
Jak už se stalo údělem skútrů (tedy alespoň pokud je řeč o těch maloobjemových), jejich primárním úkolem je pohyb a doprava v přeplněném městě, kde je to často ten nejrychlejší způsob, jak se dostat nejrychleji z bodu A do bodu B. S tím je dnes a především u nás často spojen problém rozbitých silnic a přeplněné městské dopravy. Jak obstojí Aprilia zde? Stejně tak jako kdekoliv jinde - na jedničku. Právě její rychlé zrychlení a zpomalení, stabilita a lehkost ovládání ve spojení s její úzkou stavbou vám zaručí, že na semaforech budete vždy v první řadě a po naskočení zelené ponížíte všechny plechovkáře až neuvěřitelnou akcelerací. K tomu všemu je nutno přidat jistotu na již zmíněných rozbitých silnicích, dobrý výhled za sebe díky dobře nainstalovaným zpětným zrcátkům či celou řadu užitečných detailů, na které jsme si u skútrů již mohli zvyknout. Na mysli teď mám veliký úložný prostor pod sedadlem, do kterého se vám vejde kromě integrální přilby třeba i povinná lékárnička či řetěz na uzamknutí. K tomu se váže i další vychytávka, kterou je bezpečnostní „háček“, ke kterému lze přimknout speciální řetěz od Aprilie a zabezpečit si svého miláčka proti všudypřítomným pobertům.

Agresivní sportovní design

Zezadu vypadá „eserko“ velice přitažlivě
Tím se dostáváme k další veliké devize Aprilie SR. Tou je její vzhled, který se v průběhu její historie ani nikterak nepotřeboval obměňovat. V zásadě se navzájem výrazněji liší pouze verze chlazené vzduchem a „vodníci“, kteří mají v přední části obligátní vstup pro přívod vzduchu. Výrazně sportovní image podtrhuje agresivně střižená kapota s čirým dvojitým, překrytým světlometem, který je umě zakomponován do přední kapotáže, stejně tak jako oba přední blinkry. Excelentně působí i zadní dvojice kruhových světel, které mají připomínat řekněme dvě koncovky výfuků á la Ducati 916-998. Z každého kousku kapotáže můžeme odečíst klasickou italskou péči o každý detail, každou linii. Zajímavě působí i sedlo inspirované klasickými motocykly s výše posazeným sedákem pro druhého pasažéra. Špatně nevypadá ani přehledná přístrojová deska s nutným ukazatelem rychlosti, ukazatelem stavu paliva a případně i s ukazatelem teploty chladící kapaliny. Připraveny jsou i kontrolky pro olej, světla, blinkry a pro tzv. „žíznivé oko“.

Vše vychází z praxe

Aprilka zvládne i toto. Navíc dokáže odlepit i kolo přední!
Když už byla řeč o spolujezdci, tak si řekněme, že zde pro něho místo připravené je, stejně tak jako i madlo, avšak pro větší pohodlí poněkud překvapí absence samostatných stupaček. Ty sice nahrazují protažené stupačky pro samotného jezdce, avšak na dlouhé cestovaní to opravdu není. Škoda, jinak by to docela šlo. K nastartování je připraven elektrický startér, avšak pro jistotu zde nalezneme i spouštěč mechanický. K uživatelově velké radosti zde nalezneme oddělené mazání. Výtky nelze mít ani k bezproblémové automatické jednostupňové převodovce s variátorem, která pracuje plynule a na 100%. Co je nutné podotknout je fakt, že za čtyři roky provozu eserka nebylo nutné navštívit servis Aprilie z důvodu jakékoliv poruchy či závady. Výjimkou byla technická prohlídka po 500 km, na které bylo nutno dotáhnout vyklepaný šroubek na jednom z kontaktů, což začínalo nepříjemně narušovat zapalování.

Je libo více koní?

Nové výfukové potrubí s koncovkou od renomovaného výrobce Arrow
Jak jsem již naťukl na začátku a naznačil později, zmíněný exemplář disponuje vyšším výkonem, po kterém byste po delším ježdění mohli také zatoužit. Zde vám vyjde vstříc kterýkoliv dealer Aprilie, který nabízí ihned několik variací na toto téma. V tomto případě záleží vše na penězích a vašem rozhodnutí. Náš stroj podstoupil operaci výměny válce, pístu a všeho s tím souvisejícího. Opomenout nesmíme ani výfukové potrubí s koncovkou, které může u takovéhoto dvoutaktu odehrát setsakramentsky důležitou roli. Obsah vzrostl z padesátky na nějakých 75 ccm, což přineslo nárůst výkonu až někam k hranici deseti koní a nutné posílení kroutícího momentu a otáček. Jestliže jsem nedávno mluvil o maximálce atakující 70 km/h, nyní lze mluvit o 90 km/h (v případě využití slip-streamu před vámi jedoucího kamionu a mírného „skopce“ lze docílit i prolomení bájné hranice 100 km/h!). Avšak největší zlepšení samozřejmě pocítíte v oblasti akcelerace, se kterou si na světlech nezadá téměř žádný automobil a věřte nebo ne, skútr se s trochou umu a snahy dokáže pokoušet i o wheelie.

Přístrojovka je dobře čitelná i ve tmě
U srdce zahřeje i fakt, že již zmíněný podvozek v čele s výbornými brzdami dokáže ukočírovat i tento příjemný zásah do výkonu stroje, který se tak stává vůbec nejrychlejším a nejšikovnějším dopravním prostředkem města. Jak už to tak bývá, vše dobré s sebou přináší i nějaké ty negativa, a tak spotřeba, která se do té doby pohybovala okolo dvou litrů na 100 km, úměrně výkonu vzroste. V našem případě je tudíž potřeba počítat se spotřebou téměř čtyři litry. Abychom též udělili naší zástupkyni nějaké mínus, musíme konstatovat, že vzduchem chlazená verze trpí po zahřátí citelným úbytkem výkonu, což je poněkud škoda, ale od toho je zde vodou chlazená verze. Nakonec už tak jenom oříšek dokazující sportovní založení skútru: vzpomínáte na plakát Valentina Rossiho se skútrem SR 50 WWW zmíněný na začátku? Tak vězte, že nic není nemožné!

autor:
ukázka posledních příspěvků v diskuzním fóru
Vymča, 09.05.2005 11:45
je to nenahraditelný dopravní prostředek kvůli úžasné mobilitě!

vložit příspěvek do této diskuze
vstoupit do diskuze
článek na zítřek

Jak udržet při životě Felicii po dědictví?





nejčtenější články

Proč koupit i nekoupit Audi A6?

Koupit Lancii Thesis s motorem 2,4 Multijet?

S jakým benzínovým motorem koupit ojetý VW Phaeton?





Copyright © EBM system s.r.o., 2005 – 2018, všechna práva vyhrazena.