Land Rover Defender a zážitky z JARu

Na jaře jsem na těchto stránkách psal o tom, že pokud pojedeme služebně do Jižní Afriky, napíšu recenzi na stroj, kterým se tam budeme vozit.
Do Afriky jsme odjížděli v půli května. U nás docela pěkné počasí, v Johanesburgu slota a smrad z hořícího oleje nebo pneumatik. První dojem Afrika nemohla udělat lepší ;-)
V průběhu 6ti týdnů nás čekalo 5 měst a asi 3000 km po cestách a necestách. Tentokrát nás bylo celkem 7 lidí. Firma, která nás do JAR pozvala, zařídila auta a doprovod s bezpečnostní agenturou. Slyšeli jsme, že je v JAR bezpečnost občas na hraně, ale chlapi, kteří na nás čekali vypadali, že jsou připraveni na dobývání Stalingradu.

Auta, kterými jsme měli jet byly dva Landrovery Defender s benzínovým osmiválcem, oba měli najeto přes 270 000 mil, v policejní úpravě a v dokonalém stavu. Empíci nás doprovázeli v pancéřovaném Discovery. Pocity jsme měli docela smíšené a byli jsme zvědaví jak bude cesta vypadat. Realita nás překvapila - 95% cesty bylo v pohodě a bez potíží. Paradoxně jsme jedinou opravdu blbou situaci zažili kousek od hotelu v Pretorii, kam jsme jeli na večeři a auta nám zablokovaly tři motorky a dva pickupy. Empíci to bleskem vyřídili, zpočátku nám nedošlo že máme problém /v té zácpě, která v Pretorii panovala to na první pohled nevypadalo nijak nápadně/. Až když Empíci vytáhli kvéry tak nám došlo, že se něco děje... Teď ale k autu samotnému:

S Defenderem mám něco naježděno, v práci jsme je měli jako služebky, než se šéf zamiloval do Toyot ;-) . Jezdil jsem s motorem 2.5 TDi - systém pumpa tryska. Defendery, se kterými jsme měli jet, byly ale benzínové osmiválce Rover s výkonem asi 200 koní. Auta byla upravená pro policejní práci - silnější brzdy, ABS, bezpečnostní skla /odolná proti střelbě z pistole/, kola s centrálním dofukováním a automatickou kontrolou, kevlarové vložky do dveří, zadní difflock. Interiér byl docela zušlechtěný a v perfektním stavu - kožené sedačky, palubka, slušné rádio, klimatizace, tlusté koberce... Z pod vší té nádhery ale pořád prosvítá základ v užitkovém defíku. Ergonomie ovladačů je úsměvná - i Lada Niva je ergonomičtější... . Pedály jsou mimo osu sezení, pokud nevíte, kde jsou některé ovladače /třeba topení, přepínání nádrží atd./, tak je jen tak nenajdete. Kolega například zesiloval rádio kolečkem ovládání dofukování pneumatik ;-). Z druhé strany musím říct, že mi to vůbec nevadilo a člověk tyhle zvláštnosti přijme rád a v klidu, i když by mě třeba u škodovky takovéhle schválnosti nesmírně štvaly.

Jízdní vlastnosti a motor - na silnici jsem byl opravdu překvapený, jak silný motor změní pocit z auta - Tenhle defík se i ze 120 km/h rychlosti sbíral jako když ho píchne vosa /maximálka byla asi 150 km/h/. Motor byl absolutně pružný - na pětku se sbíral od rychlosti 20km/h bez cukání /zkoušel jsem s tím psí kusy/, ale tohle mne opravdu dostalo. Motor má krásný zvuk a mírně neklidný chod, který na volnoběh autem jednou za čas maličko škubne, to aby připomněl, že má osm válců. Spotřeba byla podle hrubých propočtů asi 17 litrů na 100 km. Díky dvěma nádržím na 100 litrů benzínu byl dojezd víc než slušný. Motor měl medvědí sílu a nemělo moc smysl ho vytáčet, nejlépe se choval na první třetině dráhy plynového pedálu /nemělo to otáčkoměr ;-)/ Při jízdě na silnici byl motor zcela potichu a víc o sobě dával vědět jen při brutálním vytáčení. Uživatelsky to je sympatický a čitelný motor.

V terénu se s tím motorem jezdí líp než s 2.5 TDi - není tam žádný kopanec turba, motor táhne lineárně a snadno se dá plynem řídit; i na volnoběh to jede do kopce jako střecha a nemá problém. Co mne překvapilo je, že skoro pořád běžely motoru větráky /i když byla zima asi okolo 15 stupňů Celsia./. Žádný problém s přehříváním ale za celou dobu nebyl.

Jízdní vlastnosti: jedním slovem - příšerné ;-) Je to jankovitá koza, kterou je potřeba na silnici pořád řídit. Péruje jen aby se neřeklo, do zatáček se to naklání a při ostřejší jízdě je všem na palubě blbě od žaludku. Jednotlivé díry na silnici prostě podvozek přeskočí přískokem a na tlumení si ani nevzpomene. ;-) V terénu je to ale jinak, tam je auto relaxované a nemá chybu. Cesta byla asi z 80% po asfaltu a zbytek off road.

Díky lepším brzdám to brzdilo mnohem líp než můj služební Defender, ale konstrukční základ se projevit musí, takže brzdy byly takový průměr ;-).
Několikrát jsme se s tím dostali do tropického slejváku, kdy nebylo nic vidět, nesměli jsme zastavit /kvůli zlodějům/, a tak se jelo vpřed. Při jedné takové situaci jsem vyjel omylem na chodník, který byl cca 40 cm nad silnicí /a v tu chvíli stejně pod vodou/. Podvozek dal strašlivou ránu a mě volant praštil přes ruce, ale nahoru na chodník jsme vyjeli jakoby nic ;-) Myslel jsem, že jsem urazil nápravu, ale autu se nestalo VŮBEC nic. O asi 50 metrů dál stejný kousek udělal i Toyota Corrola, ale ta nebyla tak v pohodě... ;-)

Řazení: Stejné jako u všech defíků, moc přesnosti nepobralo, ale jezdit se s tím dá bez potíží, jen uzávěra mezinápravy se vyřazuje obtížně, až na druhý nebo třetí pokus /jedno jestli při stání jízdě dopředu nebo dozadu/

Karoserie: Stejná jako u všech defenderů, upravená na wide body kvůli širokým pneumatikám. Dovnitř se práší a zatéká, ale je to vlastně jedno ;-) Topení funguje dostatečně - líp než u TDi, ale k nám by bylo potřeba účinnější.

Bylo to super ale jezdit s tím u nás by byla smrt ;-)