Kupujeme Nissan Almera za 40 tis. Kč.

Jde o mé první auto. Hledám spolehlivost, nízké provozní náklady a dostupný servis za rozumnou cenu. Je Nissan Almera 1,4 66kw r.v. 1998 5dv. dobrou volbou?

Dobrý den,
potřeboval bych poradit s koupí staršího auta asi do 40000 kč.
Jde o mé prvé auto. Hledám spolehlivost, nízké provozní náklady, a dostupný servis - náhradní díly za rozumnou cenu. Mám vyhlédlé auto Nissan Almera 1,4 66kw r.v. 1998 5dv.
Mohli byste mi prosím poradit, zda je to vhodná koupě popř. i jiné alternativy?
Děkuji
S pozdravem Radek Malý

---

Vážený pane Malý,

hned na počátku musím konstatovat, že jste rozhodně vybral správně a Nissan Almera, pokud se neunáhlíte a nekoupíte první kus, Vám bude dobrým společníkem na cestách. Za 40 tisíc patrně dosáhnete na verzi N15 z konce minulého století, ale to rozhodně není ke škodě, možná spíše naopak. Některé zdroje tvrdí, že je to jeden z posledních poctivých spolehlivých Nissanů. Pozdější verze N16 se takové oblibě netěšila, dost možná na tom svůj podíl viny nese sloučení s francouzským Renaultem.

V dotazu zaznělo, že hledáte spolehlivé auto s nízkými provozními náklady, čímž právě Nissan Almera N15 bezesporu je. Nejen, že za jeho pořízení vzhledem k jeho stáří dnes zaplatíte opravdu minimální částky, ale jde především o vůz, který má skutečně jen málo slabin. Z jeho motorizací jednoznačně doporučím atmosférický motor 1.4 16V. Dnes lze narazit na 2 výkonové verze. Jedna, určená pro západní trh, je naladěná, respektive seškrcená na výkon 55 kW patrně z důvodu lepšího tarifu zákonné pojistky. Druhá verze, která se prodávala na našem trhu, disponuje velmi slušnými 64 kW. Zachytil jsem informaci, že celé omezení výkonu je způsobeno pouze zmenšením průřezu sacího kanálu vhodnou „clonou“, která lze poměrně snadno odstranit, čímž lze dostat naladění na vyšší výkon. Clona brání přístupu dostatečného množství vzduchu, nicméně v dílčí zátěži snižuje spotřebu. Pokud u nás narazíte na 55 kW verzi, jde pravděpodobně o dovezené auto ze zahraničí. U vozidla odpadá nepříjemná investice do pohonu rozvodového mechanismu, neboť je zde použit doživotní řetěz. Jeho dostatečné napnutí zajišťuje hydraulický napínák a některé vozy při spouštění studeného motoru specificky zarachotí, než se napínák natlakuje olejem. To ovšem trvá jen několik vteřin. Pokud by cvrčení neustávalo, tak ustupte od koupě a najděte si raději jiný exemplář. Velmi zřídka se lze setkat se závadou na rozvodovém mechanismu vlivem vytahaného řetězu. Pravděpodobně půjde o vůz, který má za sebou skutečně velmi mnoho motohodin provozu. Motor prozradí nevyrovnaný chod a propady výkonu. Touto nepříjemností jsem se zabýval zde. Velmi mě zaujalo, že Almera vystačí s pouhými 2,9-ti litry oleje. To sice pěkně sníží cenu za výměnu olejové náplně, avšak při lehkém úbytku to může způsobovat vrásky na čele. 1,4-ka v Almeře obecně olej nespotřebovává, respektive nemá pověst olejožravého motoru. To například motorizace 1.8 16V, která se montovala například do modelu Tino (Nissan Almera Tino), ta potrápila nejednoho majitele zvyklého dříve u Nissanu nedolévat ani kapku. Bohužel to nebyla spotřeba v hodnotách deci na deset tisíc kilometrů, ale o řád až dva vyšší. Nejeden motor se takto lehce přidřel. Nechme však Tinu Tinou, o tu zde neběží.

Karoserie Amlery se dělala ve dvou provedeních: sedan a hatchback. Nissan Almera není designově nijak výrazný, za což byl motoristickou veřejností kritizován, avšak, jak jsem již naznačil, těžiště jeho kvalit leží jinde. Nelze nezmínit jeho skvělé neutrální naladění podvozku. Ve svojí třídě se chová nadprůměrně, dokonce se dá říci, že patří ke špičce. Pihou na kráse je pak nejisté, až záludné chování na kluzkém povrchu, které mám bohužel jen zprostředkovaně. Na vině bude pravděpodobně příliš nízká „porodní“ váha, která u tohoto modelu činí 1070 kg. Na zimu pak doporučím obutí s dobrým hodnocením na vodě a sněhu. Podvozkové komponenty jsou dobře dimenzovány a pokud něco programově odchází, tak snad jedině uchycení stabilizátorů.

Co se ovšem zrovna vyzdvihnout nedá, to je materiálové a designové provedení interiéru. Tomu vládne nevzhledná šedá barva, která je doslova všude. Tenký věnec volantu a řadicí páka s opravdu lacinou gumovou manžetou ve mně zanechaly nesmazatelnou stopu. Stejně tak jsem nemohl nepostřehnout prakticky nulovou hmotnost dveří. Zdálo by se, že jsou vyrobeny z plastu, protože při zavírání nebylo cítit žádnou setrvačnou sílu. Přístrojový štít i středová kaplička působí výrazně starším dojmem, než ve skutečnosti jsou. Jestliže zvenčí Almera vypadá fádně, tak vzhled vnitřku je druhou mocninou vzhledu vnějšku. Svým způsobem to nechápu, neboť řidič nejvíce času tráví obklopen interiérem a vnější ladné křivky svého plechového miláčka si ze svého sedadla vychutná jedině v případě, že dojede stejný typ vozidla. Nad tím je v případě Almery potřeba jedno oko zavřít úplně a druhé přimhouřit. Ovšem v souvislosti s interiérem lze konstatovat, že ani elektronická část vozidla nemá slabiny, obvykle bývá prostě vše funkční. Určitě lze za vyčleněné peníze nalézt i vůz vybavený klimatizací.

Nicméně musím upozornit i na odvrácenou stranu tohoto modelu. Tou je skutečně nízká pasivní bezpečnost. V NCAP testech Almera dopadla hodně špatně, dá se říci, že propadla. 2* a jednu jí dodatečně škrtli, to je výsledné skóre modelu N15. 14 bodů je tristní výsledek a zcela paradoxně přes „papírové“ dveře, dopadl boční náraz mnohem lépe než čelní. I přes instalaci airbagu je řidič vystaven poměrně vysokému nebezpečí zranění. Testy se dělaly s novým vozem, ale auta po 13-ti letech provozu budou mít úplně jinou pevnostní charakteristiku s přihlédnutím k faktu, že se Almeře nevyhýbá koroze. Typická oblast, která i na podzim může vypadat, jak rozkvetlá zahrádka, je přechod zadních lemů do prahů. Tam to udeří na první pohled. Almera má ovšem i latentní formu koroze. Ta je ukryta pod obložením kufru v oblasti uchycení zadních bezpečnostních pásů, kam se prakticky nikdo nikdy nedívá.

Tohle jsou dvě pihy na kráse jinak technicky povedeného automobilu. Musíte nyní sám zvážit, zda to pro Vás není příliš vysoká cena za nízké náklady a spolehlivost.

O něco málo lépe je na tom Nissan Primera P11. Je to kvalitativně obdobný vůz, který se řadí do vyšší třídy než je Almera. Z motorů lze doporučit 2 zážehové agregáty: 2,0 16 V a 1,6 16V. Koroze se mu také nevyhýbá nicméně v NCAP testech dopadl lépe, když si odnesl 3*. Typická závada pro Primeru je ukroucená poloosa, zejména se to týká dvoulitrové motorizace. Jinak o Primeře se říká, že je to BMW pro chudé. Její jízdní vlastnosti jsou vynikající a ve spojení právě s 2-litrovým motorem a ještě relativně lehkou karoserií lze tímto vozidle potrápit i výrazně papírově silnější soupeře. Nenabádám tím k vyprovokování pouličních závodů, jen se snažím naznačit, že kde Primera ztrácí v pasivní bezpečnosti, tam to dohání v té aktivní. Tohle koneckonců mělo zaznít i u Almery.

Závěrem Vám poradím vybrat mezi těmito dvěma vozy v závislosti na počtu ujetých kilometrů, charakteru silnic a hustotě provozu. Ani jeden vůz za uvedené peníze nebude krokem vedle.

Technické parametry:

Výrobce	Nissan	Nissan
Model	Almera	Primera
Motor	1.4 16 V	1.6 16V
Výkon / Točivý moment (kW/Nm)	64@6000/116@4000	74@6000/136@4000
Zrychlení 0-100 km/h (s)	12,6	12,0
Průměrná spotřeba (l/100km)	7,1	7,3
Délka (mm)	4320	4430
Šířka (mm)	1690	1715
Výška (mm)	1395	1410
Rozvor náprav (mm)	2535	2600
Objem nádrže (l)	50	60
Objem zavazadelníku (l)	440	505