Renault Espace IV. gen. - vrtošivý král prostoru

Co je zač?
Model Espace první generace se stal průkopníkem mezi vozy MPV na evropském kontinentu. Od té doby uběhlo už hodně času a automobilka představila několik stejnojmenných nástupců. Espace čtvrté generace přišel na trh v roce 2002 hned ve dvou velikostech. Klasické (kratší) provedení má délku 4661 mm a rozvor 2804 mm, prodloužené provedení Grand Espace má délku 4861 mm a rozvor 2869 mm. V roce 2006 prošel modernizací a drobnou úpravou vzhledu. Po devíti letech výroby by už každý čekal příchod nástupce. Místo toho ale francouzský výrobce přichystal další drobný facelift a rozšíření výbavy. Například přední světlomety mají po poslední modernizaci LED diody, kromě toho mohou být světla bi-xenonová s funkcí přisvětlování zatáček.

Karosářské varianty:
-5 dv. MPV

Motorizace:
Benzín:
(zážehové řadové čtyřválce)
2,0i 16V, 100 kW
2,0i 125 kW
2,0i 16V Turbo, 165 kW
(vidlicový šestiválec)
3,5i 24V, 177 kW

Diesel
(přeplňované vznětové řadové čtyřválce)
1,9 dCi 85 kW
1,9 dCi 88 kW
2,0 dCi 96 kW
2,0 dCi 110 kW
2,0 dCi 127 kW
2,2 dCi, 102 kW
2,2 dCi, 110 kW
(přeplňované vznětové vidlicové šestiválce)
3,0 dCi, 130 kW
3,0 dCi, 133 kW

Jaký je vevnitř?
Čtvrtá generace velkoprostorového Renaultu působí i po devíti letech na trhu stále futuristicky. Po usednutí na některé ze sedmi sedadel překvapí špičkový výhled z vozu za kterým stojí dvojice extrémně tenkých "áčkových" sloupků a celkově bohaté prosklení kabiny. Všemi směry panuje znamenitý výhled. Dokonce i couvání je pro řidiče radostí. Nevýhodou nadprůměrného prosklení je vyšší zahřívání interiéru což běžně redukuje výkonná až čtyřzónová klimatizace. Bohužel v testovaném voze dvouzónová klimatizace nebyla v ideální kondici a kabinu nedokázala uchladit (vlastně nechladila téměř vůbec).

TIP: Renault: nový Espace v Česku od 769 tisíc

Espace je plný zvláštních řešení, které si vyžádalo prostorové uspořádání. Například audiosoustava se schovává ve schránce uprostřed palubní desky, ovládání již zmíněné klimatizace naleznete přímo ve výplních bočních dveří (hned pod ovladači zpětných zrcátek a oken). Konstruktéři připravili velké množství odkládacích prostorů. Celá kabina je zároveň velmi variabilní. Mohou za to jednotlivá sedadla, která lze v podélných lištách podélně posouvat, sklápět, zcela vyjímat a například otáčet proti směru jízdy. Pokud potřebujete, můžete v druhé řadě sedadel jedno sedadlo vyjmout a dvojici sedadel umístit dále od sebe či proti směru jízdy. Pokud vyjmete z vozu všech pět sedadel, stane se Espace doslova dodávkovým automobilem. Manipulace se sedadly je velmi jednoduchá, je však nutné počítat s vyšší hmotností jednotlivých sedadel.

Zážehové pohonné jednotky mají rozvody poháněné řemenem. Ten se mění po 120.000 km nebo po pěti letech provozu. Zároveň s řemenem doporučujeme měnit i řemen pohonu příslušenství a napínací kladku. Vyjímkou je pouze vidlicový šestiválec o objemu 3,5 litru (VQ35DE), který využívá odolný řetěz. U něho je však potřeba kontrolovat a popřípadě seřizovat ventilovou vůli pomocí kalibrů. U vznětových motorů 1,9 dCi a 2,2 dCi doporučuji měnit rozvodový řemen každých 80.000 km nebo po pěti letech provozu. Oproti tomu vidlicový šestiválcový třílitr dCi má předepsanou výměnu po ujetí 200.000 km. Moderní dvoulitr dCi (M9R) má rozvody poháněné řetězem. U čtyřválců je výměna oleje stanovena po ujetí 30.000 km nebo dvou letech provozu (u přeplňovaného zážehového dvoulitru byl v roce 2005 interval výměny oleje zkrácen na 20.000 km). Benzínový i vznětový šestiválec si žádá výměnu oleje po ujetí 20.000 km nebo rovněž dvou letech provozu. Od roku 2007 určuje intervaly výměny oleje tzv. systém OCS (Oil Control System) na základě provozních podmínek.

Co vybrat?
Základním motorem od počátku výroby (listopad 2002) byl benzínový dvoulitr o výkonu 100 kW, který je vhodnou pohonnou jednotkou pro nenáročného motoristu. Bohužel právě tento motor je většinou spojen s manuální šestistupňovou převodovkou PK6, která díky své neobvyklé konstrukci dokáže majitele Espacu potrápit ložisky. Problémy se nejdříve projevují zvýšenou hlučností a jediným řešením je rozebrání převodovky a výměna ložisek, což není zrovna levná záležitost. U přeplňovaného čtyřválcového dvoulitru můžete občas narazit na předčasně opotřebovaná ložiska turbodmychadla, jinak po všech stránkách poslouží velmi dobře (jediným mínusem je vyšší hluk při zhruba 3000 ot./min.). Vrchol nabídky tvořil vidlicový šestiválec o objemu 3,5 litru, který pochází od Nissanu a najdeme ho například ve sportovním modelu 350Z. Motor to není vůbec špatný. Je spolehlivý a vcelku odolný. Jedinou nevýhodou je vyšší spotřeba paliva (běžně 12-16 l/100 km).

TIP: Ojetý Renault Espace IV – jaký je naftový šestiválec?

Pod kapotou Espacu čtvrté generace nalezneme celou řadu dieselů. Při představení vozu (11/2002) byla k dispozici čtyřválcová osmiventilová devatenáctistovka dCi o výkonu 88 kW. Od března následujícího roku produkovala na 85 kW výkonu. Ta vydržela pod kapotou Espacu jen do února 2005. Obě verze můžeme doporučit. Spolu s devatenáctistovkou byla od počátku výroby k dispozici dva-dvojka dCi s šestnácti ventily, které byla naladěna na výkon 110 kW. To se změnilo při modernizaci v únoru roku 2006, kdy byl tento diesel oslaben díky nutnosti plnění emisích limitů na 102 kW. U vyjmenovaných dieselů (1,9 dCi a 2,2 dCi) se objevují závady vstřikování a u 2,2 dCi vadné snímače otáček, díky kterým motor vůbec nenatočíte.

Vrchol nabídky vznětových motorů tvořil vidlicový třílitrový šestiválec produkující 130 kW. Tomuto šestiválci se však vyhněte velkým obloukem. Francouzská automobilka ho převzala od japonského Isuzu. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tento diesel nepatřil k nejporuchovějším pohonným jednotkám. Velmi často u něj selhávají vstřikovače, zanášejí se EGR ventily nebo předčasně odcházejí turbodmychadla. Mimo to dochází k předčasnému opotřebení válců, což je konstrukční chyba. Isuzu experimentovalo a u hliníkového bloku válců použilo místo klasických litinových vložek křemíkovo-niklovou vrstvu (nikasil). Bohužel v praxi je motor hodně náročný na chlazení a sebemenší problém se projeví prasknutím nikasilové vrsty, což se projeví ztrátou výkonu a rostoucí spotřebou oleje. Řada řidičů s tímto motorem měla velmi nepříjemné zkušenosti a ještě v garanci jim Renault vyměnil celý motor. Častým problémem chladící soustavy je opět konstrukční řešení. Trojice chladičů je umístěna těsně za sebou a mezera mezi nimi je minimální. Právě nečistoty posbírané do mezer mezi nimi, mají za následek nedostatečné chlazení. Proto doporučujeme provádět občasnou kontrolu těchto spár. Ideální motorizace se objevila v lednu 2006, kdy se pod kapotou Espacu objevil čtyřválcový dvoulitr dCi dostupný v několika výkonnostních verzích (96, 110 a 127 kW). Dvoulitr (M9R) při modernizaci nahradil nepříliš povedenou dva-dvojku dCi. Solidní spolehlivost zaručují rozvody poháněné odolným řetězem nebo turbodmychadlo chlazené kapalinou. Navíc je dvoulitr vcelku kultivovaný a ve verzích 110 a 127 kW poskytuje přesvědčivé výkony.

Testovaný kus Renault Espace 1,9 dCi, 85 kW, rok výroby 2006, 138.000 km:

Výbava a popis autobazaru: SERVISNÍ KNÍŽKA, SUPER STAV, 7 MÍST, KLIMATIZACE, EL.VÝBAVA, ABS + ESP, 6 x airbag, CD přehrávač, centrál dálkový, el. okna, el. zrcátka, indikátor parkování, manuální převodovka, nastavitelný volant, palubní počítač, posilovač řízení, ovládání rádia pod volantem, startování tlačítkem, tónovaná skla, výškově nastavitelná sedadla.

Námi testovaný Espace s rokem výroby 2006 měl podle tachometru najeto 138.000 km, což je hodnota, která plně odpovídá stavu vozidla. Karoserie je velmi dobrém stavu a odpovídá svému stáří. Stejně je na tom i interiér, který nenese výraznější známky používání. Palubní deska se jeví jako odolná. Pouze zadní plastová strana sedadel je na několika místech poškrábána. První nedostatek objevujeme již v prvním okamžiku. Tři ze čtveřice šestnáctipalcových pneumatik měly být již dávno vyměněny (na dvou dokonce nenajdeme vůbec žádný vzorek). Vůle v řízení a v řadící páce jsou úměrné kilometrovému proběhu. Průměrná spotřeba po 700 ujetých kilometrech činila 7,3 l/100 km (přičemž se jednalo hlavně o jízdy po hlavním městě).

Mínusy:
- sjeté pneumatiky
- horší tlumiče
- turbo se nechce na šestý rychl. stupeň roztáčet
- zanesený vzduchový filtr
- nutná výměna motorového oleje
- horší účinek brzdové soustavy
- mizerná účinnost klimatizace

Závěrečné hodnocení:

Nepravidelně sjetý vzorek

Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA