Dnešní recenze ojetiny dokazuje, že i doporučená verze nemusí být vždy nejideálnější volbou. Na příkladu Focusu si nejlépe ukážeme, že nelze bez důkladného vyzkoušení kupovat ojetý vůz.
Co je zač?
Ford Focus první generace nahradil v létě roku 1998 populárního Escorta. Revoluční design karoserie a odvážný interiér způsobil doslova poprask. Propracovanost podvozku přinesla nevídané jízdní vlastnosti doprovázené komfortem a dobrou ovladatelností, což vydrželo do roku 2004, kdy Ford představil v pořadí již druhou generaci. Následovníka Ford pojal umírněji a díky novým vznětovým motorům se podařilo Focusu navázat na úspěchy jedničky (ty v první generaci chyběly). Na trh se postupně dostalo pět karosářských variant - tří a pětidveřový hatchback, sedan, kombi i verze kupé-kabriolet. Na základě Focusu Ford postavil i menší velkoprostorový vůz, který dostal název C-MAX. Všem příznivcům sportovní jízdy Ford přichystal nadupané verze s označením ST a RS (obě vybavené s přeplňovaným benzínovým pětiválcem). Focus druhé generace zvládl nárazový test s plným počtem pěti hvězd.
Karosářské varianty:
rozvor u všech variant 2725mm
-3 dv. hatchback
-5 dv. hatchback
-4 dv. sedan
-5 dv. kombi
-2 dv. kupé-kabriolet
Motorizace pro nejdůležitější evropské trhy:
Benzín:
(zážehové řadové čtyřválce)
1,4 16V Duratec 59 kW, 123Nm
1,6 16V Duratec 74 kW, 150Nm
1,6 16V Duratec Ti-VCT 85 kW, 155Nm
1,8 16V Duratec (MI4) 92 kW, 165Nm
2,0 16V Duratec (MI4), 107 kW, 185Nm
2,5 20V Duratec-ST, 166 kW, 320Nm
Diesel
(přeplňované vznětové řadové čtyřválce):
1,6 Duratorq TDCi 66 kW, 215Nm
1,6 Duratorq TDCi 80 kW, 240Nm
1,8 Duratorq TDCi (Kent) 85 kW, 280/300Nm
2,0 Duratorq TDCi (Puma), 100 kW, 320/340Nm
Stručná historie:
2004: zahájení výroby modelu tří a pětidveřový hatchback
2005: zahájení výroby varianty sedan a kombi, na podzim motor 1,8 TDCi, verze ST
2006: představení verze kupé kabriolet, motor 1.8 16V Flexifuel 92 kW
2007: lehká modernizace modelu (vyjma verze ST a CC)
2008: od jara nová dvouspojková převodovka PowerShift, modernizace verze ST a CC
2009: verze RS (2.5 20V - 224 kW), 2,0 16V LPG -103 kW, 2,0 16V CNG - 91 kW
2010: limitovaná edice RS 500, od poloviny roku doprodej druhé generace
2011: prodej třetí generace
Jaký je vevnitř?
Druhá generace Fordu Focus je uvnitř celkově konzervativnější. Oproti svému předchůdci disponuje méně odvážným, avšak téměř ideálním řešením interiéru. Palubní deska je méně odvážná a splňuje zásady dobré ergonomie. Focus nebyl zrovna levným vozem. Díky tomu se často dostával k zákazníkům v celkem chudé základní výbavě. Za vše ostatní bylo nutno připlácet. Provedení základních verzí není příliš oslnivé. Ve vyšších verzích Ford používal oku lahodící prvotřídní materiály včetně hodnotněji vypadajících plastů. Vyšší verze poznáte podle dvoubarevného interiéru, přičemž spodní část je většinou světlá a horní tmavší, což zaručuje minimální odrazy v čelním skle. V základním provedení Ambiente tak kabina Focusu vypadá až moc jednoduše a lacině (neoslnivé vestavené rádio 5000C a řada hluchých míst).
S druhem výbavy také souvisí typ ventilační soustavy. Základní verze využívají k regulaci teploty v kabině trojici kruhových ovladačů, které doplňuje tlačítko volby vnitřního či vnějšího přívodu vzduchu do oběhu. V případě přítomnosti klimatizace vedle naleznete další tlačítko se symbolem AC, které spíná kompresor klimatizace. Oproti tomu vrcholné verze disponují plně samočinnou klimatizací, která umožňuje nezávisle vyhřívat levou a pravou stranu kabiny. Klimatizace se nejdříve ovládala pomocí tlačítek, od modernizace pomocí dvojice kruhových ovladačů. Ve špičkově vybavených Focusech můžete narazit na systém KeyFree, který umožňuje bezklíčkový vstup nebo adaptivní přední světlomety AFL, které se natáčejí v souladu s řízením (k dispozici pouze s halogenovými světlomety, nýbrž xenony).
Focus v námi testované chudé základní výbavě nenabízel v interiéru nic vyjímečného. Šedé pojetí s množstvím nevyužitých ploch však zaručovalo maximální soustředěnost za volantem a ničím nerozptylovalo. Řidič tak nemá tendenci se příliš rozhlížet po interiéru či stále něco nastavovat. Všechny ovládací prvky jsou v dobrém dosahu a jejich ovládání funguje intuitivně. Kabina poskytuje solidní vnitřní prostor. Přední sedadla mohou být pro některé řidiče úzká, nám však vyhovovala.
Jak se s ním jezdí
S Focusem se jezdí velmi dobře a tak nějak samo. Stačí usednout, nastavit volant a seřídit sedačku a vyrazit. Vše se ovládá intuitivně a řidič se může plně soustředit na jízdu, kterou si lze již s benzínovou šestnáctistovkou parádně vychutnat. Za výbornými jízdními vlastnostmi stojí vyspělý podvozek, který si nechá líbit doopravdy hodně a nabízí posádce dostatek komfortu ve spojení se špičkovými jízdními vlastnostmi. Focus se vyznačuje ochotou měnit směr, výbornou přilnavostí přední nápravy, dobrým sladěním pružin a tlumičů, velmi přesným řazením, komunikativním řízením a dobrým chováním na rozbitých českých silnicích. Znamenitě funguje rovněž brzdová soustava. To jsou všechno přednosti, kterými se většina konkurentů nemůže současně pochlubit. Horší je to s odhlučněním podvozku, které by mohlo být lepší.
Co se kazí?
Podvozek vydrží vcelku dost. Životnost originálních dílů je dokonce nadprůměrná. Bát se nemusíte ani výměny čepů nebo silentbloku. Ramena náprav jsou totiž dobře rozebíratelná a jednotlivé díly dobře vyměnitelné. Takže pokud dojde na nejhorší, můžete jednotlivé čepy, silentbloky měnit jednotlivě. Výměna tyček stabilizátorů se majiteli rovněž nijak zásadně neprodraží (cca 1600 Kč). Únik hydraulické kapaliny z čerpadla zážehových motorů má na svědomí zvýšenou hlučnost posilovače. U modelů do roku 2005 často odcházel motorek stíračů do kterého se dostala vlhkost. U zážehových motorů se u prvních modelů objevily vadné snímače polohy plynového pedálu a nepravidelný chod na volnoběh, což bylo způsobeno vadným spínačem volnoběhu škrtící klapky. U vznětových pohonných jednotek (1,6 TDCi a 2,0 TDCi) dochází k předčasnému opotřebení turbodmychadel díky zanesenému sítu v mazacích okruhu (hlásí se pazvuky při přidání plynu). Zejména u 1,6 TDCi dochází k předčasnému opotřebení dvouhmotových setrvačníků. Také se vyskytuje vadná hlavní elektrická kabeláž, čímž dochází ke ztrátě výkonu. U šestnáctistovek TDCi vybavených systémem Common Rail firmy Bosh dochází k úniku nafty kolem vstřikovačů a zanesení ventilu EGR, které se projevuje škubáním. U 1,8 TDCi a 2,0 TDCi selhávají SCV ventily čerpadla Common Rail od Siemensu. Méně toho vydrží převodovky Durashift CVT, které je nutné již po 120.000 ujetých kilometrech draze repasovat. Díky tomu jsou mnohem lepší volbou manuální převodové skříně. Motorový olej se u všech motorů mění po ujetí 20.000 Kč nebo jednom roce. Zážehové motory 1,4 a 1,6 Duratec mají rozvody poháněné ozubeným řemenem, který se mění po osmi letech nebo 160.000 km (u pětiválce Duratec je to dokonce 10 let nebo 160.000 km). U vznětových motorů se rozvody mění 200.000 km nebo 10 letech. Vyjímkou jsou 1,8 a 2,0 Duratec, které mají řetěz. Objevují se problémy s ukazateli paliva.
Co vybrat?
Základní motorizací se stala benzínová čtrnáctistovka o výkonu 59 kW. Tu však nemůžeme příliš doporučit. Přestože je vcelku bezproblémová, Focusu nezaručuje odpovídající dynamiku ani kdovíjak příznivou spotřebu paliva. Paradoxně nejvhodnější motorizací pro běžné uživatele je námi testovaná šestnáctistovka, která patří k vysoce spolehlivým pohonným jednotkám. Šestnáctistovka s označením Duratec je starým dobrým Zetecem-SE. Jedna-šestka si s Focusem překvapivě snadno poradí, přičemž si říká o stejný přísun paliva jako menší čtrnáctistovka. U jedna-šestky potěší ochota jít do otáček a odpovídající reakce na plynový pedál. V nabídce ojetých Focusů můžeme narazit jen zřídka na šestnáctistovku Ti-VCT, která díky zdvojenému proměnnému časování rozvodového mechanismu produkovala 85 kW výkonu se kterým však rostla rapidně i spotřeba paliva (raději se přikláním k jednodušší šestnáctistovce, kterých je na trhu větší množství). Dalším motorem v nabídce je osmnáctistovka Duratec, která ve verzi Flexifuel dokázala spalovat palivo E85. Tomuto motoru se vyhněte a raději sáhněte po rozšířenějším dvoulitrovém Duratecu o výkonu 107 kW, který naleznete u vozidel vyrobených do roku 2007. Špičku benzínových motorů tvořil řadový pětiválec původem od Volva. Ten pohání ostré provedení ST, u kterého je však nutné v krátkých intervalech kontrolovat hladinu oleje (Ford pozapomněl narozdíl od Volva na snímač hladiny oleje).
Základ vznětových motorů tvoří šestnáctistovka Duratorq TDCi o výkonu 66 kW, která byla vyvinuta ve spolupráci s koncernem PSA. Tento motor patří mezi úsporné a vcelku kultivované. Vzhledem k neoslnivému výkonu bohatě postačí. Díky absenci filtru pevných částic ho můžeme doporučit. Méně doporučit však můžeme silnější verzi tohoto dieselu naladěnou na 80 kW. Ta díky vyššímu výkonu poskytuje dynamičtější svezení, ale neplní bez filtru pevných částic emisní normu Euro4. Filtr v tomto případě nevydrží příliš. Budiž útěchou, že v Česku Ford tento motor oficiálně neprodával. Další pohonnou jednotkou v nabídce je stará známá osmnáctistovka Duratorq TDCi řady Kent s výkonem 85 kW, který můžeme s ohledem na odolnost doporučit v případě, že se smíříte s hlasitějším projevem a menší mírnou kultivovanosti. Navíc je nutné počítat s velmi pomalým zahřátím motoru. Špatnou volbou není ani poslední diesel v nabídce - dvoulitrový Duratorq TDCi s výkonem 100 kW, který byl dostupný od roku 2005.
Testovaný kus Ford Focus 1,6 16V Duratec, 74 kW, rok výroby 2006:
Výbava: SERVISNÍ KNÍŽKA AUTO ESA, KLIMA,EL.VÝBAVA, CENTRÁL DO, EL.OKNA+ZRCÁTKA, 6XAIRBAG, PŘÍDAVNÁ SVĚTLA, ABS, 6 x airbag, ABS, CD přehrávač, centrál dálkový, el. přední okna, el. zrcátka, klimatizace, manuální převodovka, nastavitelný volant, posilovač řízení, přídavné světlomety, ovládání rádia pod volantem, výškově nastavitelná sedadla.
Námi testovaný Ford Focus s rokem výroby 2006 měl podle tachometru najeto 116.000km. Karoserie automobilu je vcelku zachovalá a odpovídá svému stáří. Nese známky častého používání (šrámy, oděrky, prasklé zadní mlhové světlo atd.). Podle technického průkazu byl vůz registrován na firmu. Interiér je překvapivě zachovalý až na pár drobností. S vozem jezdil zřejmě kuřák (sedadlo řidiče je propálené). Motor startoval bez problémů, v tahu ovšem občas cukal, což může být způsobeno zaneseným palivovým filtrem, svíčkami nebo elektrikou vozu. Každopádně doporučujeme při koupi provést výměnu rozvodů včetně oleje a všech filtrů a dokonce i svíček. Dobře nefungoval ani posilovač řízení, který na levou stranu funguje správně, na pravou šel příliš ztuha. Navíc motor se ani po desítkách kilometrů nedokázal zahřát na provozní teplotu, což není u těchto šestnáctistovek příliš běžné. Aby toho nebylo málo, posádku po celou dobu testu obtěžovalo hučení od kol za který stojí opotřebovaná ložiska kol. Celý test stěžovalo letní obutí, které nás několikrát na zledovatělém asfaltu přivedlo do prekérních situací.
Mínusy:
- motor škube v tahu a neohřeje se na provozní teplotu
- podivně fungující posilovač řízení
- hučení od kol
- rozbité sklo zadní mlhovky
- propálená sedačka řidiče
Závěrečné hodnocení:
Vůz je v průměrném technickém stavu. Po koupi bych vzhledem k ujetým km doporučil preventivní výměnu rozvodů motoru, motorového oleje a všech filtrů včetně svíček. Také bych se zaměřil na posilovač řízení a ložiska kol.
Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA