Fiat Brava/Bravo - Hledejte „šestnáctku“

Při výběru Fiatu Brava záleží na štěstí. Mezi nabízenými ojetinami se skrývají jak skvělé vozy, tak rachotiny, které nestojí za nic. Pravděpodobnost koupě skvělého auta zvýšíte, když se omezíte na uznávaný motor 1,6i 16V.

Fiat Brava přišel v roce 1995 jako nástupce modelu Tipo. Ač postaven vlastně na stejné podvozkové platformě, tak přinesl nejen zcela nový design, mnohem lepší (objektivně dobrou) ergonomii řidičova pracoviště, ale i hodně nové techniky. Například ani jedna z pohonných jednotek nepochází z Tipa, všechny byly vyvinuty nově.

Některé se povedly více, jiné méně. Jednoznačnou pochvalu zaslouží agregát 1,6i 16V (76 kW), u nějž se výrobce zaměřil zejména na pružnost. Nechybí mu však ani radost z otáček, takže relativně lehká brava s ním sprintuje jako o život. Doporučujeme vám hledat vozy vyrobené od roku 1998, které již mají spolehlivější elektroniku (dříve nepravidelný chod motoru často ukazoval na závadu některé zapalovací cívky, která stojí 4500 Kč) a delší převody, takže s nimi lze tiše a úsporně zvládat i dlouhé cesty. Ještě mnohem lepší jsou vozy produkované od konce roku 1999. Ty nejen že mají mnohem kvalitnější interiéry, ale hlavně zmíněná šestnáctistovka v nich dostala nové velice pokrokové vstřikování Magnetti-Marelli, se kterým skutečně dokáže dosahovat průměrné spotřeby jen 6,5 l/100 km.

Naopak širokým obloukem se vyhněte vozům vybaveným agregátem 1,4i 12V (55 nebo 59 kW). U něj Fiat použil malinkatá hydraulická zdvihátka ventilů, která se vlivem nízkého průtoku oleje v horní části motoru (další konstrukční chyba) zanášejí karbonem a pokud majitel ignoruje jejich klepání, tak se po čase opotřebí samotný vačkový hřídel (který bohužel není ze zrovna odolného materiálu) a motor ztratí výkon. Pokud již bravu (či odvozené třídveřové bravo) s tímto motorem máte, tak vás spasí jen používání vysoce kvalitních motorových olejů a jejich časté výměny.
Velký zájem je o poslední bravy vybavené tichým, úsporným, výkonným a velmi pružným motorem 1,9 JTD. Ten však po najetí 120 tisíc km obvykle žádá nemalé investice (rozvodový řemen, jeho kladky a ventilové vůle), takže se rodinám příliš nevyplatí. Při tomto stavu najetých km zde navíc bývá jíž špatný měřič množství vzduchu (podobně jako u TDI z produkce VW), což se projevuje ztrátou výkonu, nepravidelným zátahem a vyšší spotřebou.

Prodražit by se vám mohla i touha po rychlosti. Vrcholná 3D verze Bravo HGT je poháněná unikátním pětiválcem 2,0i 20V (108 kW). Ten bezezbytku vyplňuje příď vozu, takže např. při výměně rozvodového řemene je nutné jeho vyndání z vozu, což je hodně pracné a tudíž drahé.
Pokud se vám při předváděcí jízdě nezamlouvají jízdní vlastnosti Fiatu Brava a pociťujete tzv. plavání zádě, tak za to mohou opotřebená uložení zadních ramen tvořená jehlovými ložisky. Jejich výměna vás v neznačkovém servisu vyjde tak na 4000 Kč a bývá nutná obvykle po ujetí 150 tisíc km.
Již po třech letech provozu bývá u bravy prorezlý zadní díl výfuku. Nepsali bychom o tom, kdyby ve značkovém servisu nestál tento rozměrný díl přes devět tisíc, v druhovýrobě pak přes sedm. Zvenku přitom nemusí být nic vidět, ale uvnitř jsou uvolněné přepážky a způsobují klepavé či zvonivé zvuky.

SPOLEHLIVOST průměrná
TECHNICKÁ ÚROVEŇ vysoká (JTD a 1,6i 16V)
CENY OJETIN nízké
PROVOZNÍ NÁKLADY nízké
SERVIS dostupný, levný

CHARAKTERISTIKA

Karosérie	pětidvéřový liftback (Brava) či třídveřový hatchback (Bravo)
Motory	zážehové řadové čtyřválce 1,2i 16V (59 až 62 kW), 1,4i 12V (55 až 59 kW), 1,6i 16V (66 nebo 76 kW), 1,8i 16V (83 kW), pětiválce 2,0i 20V HGT (108 až 110 kW), vznětové čtyřválce 1,9D (44 až 48 kW), 1,9TD (55 kW), 1,9TDS (74 kW), 1,9JTD (77 kW)
Pohon	přední kola
Rozměry	4187x1741x1420 mm (Brava)
Rozvor	2540 mm
Zavazadlový prostor	380 l
Palivová nádrž	50 l
Oficiální prodej v ČR	ano

PŘEDNOSTI
+ atraktivní vnější i vnitřní design
+ živé úsporné a tiché zážehové motory (zejména od 98)
+ pružné výkonné a tiché diesely (JTD od 98)
+ příjemný vnitřní prostor
+ dobrá ergonomie
+ snadné ovládání
+ účinné světlomety

NEDOSTATKY
- nekvalitní plasty venku i uvnitř (do 99)
- tenký a málo odolný lak
- nevalná tuhost karosérie
- příliš účinný posilovač řízení (do 98)
- slabé brzdy
- tenký plech povrchových dílů je snadné poškodit

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY
· zvlněné brzdové kotouče
· vůle v uloženích ramen zadních kol
· rychlá koroze výfukového potrubí
· zanesená hydraulická zdvihátka ventilů (1,4i 12V)
· opotřebené vačkové hřídele
· vysoká hlučnost dieselových motorů následkem nadměrné ventilové vůle
· vadné relé palivového čerpadla (1,4i 12V)
· vadné zapalovací cívky (do 1997)
· opotřebená táhla příčných stabilizátorů
· slepnoucí 3. brzdové světlo
· vadný měřič množství vzduchu (JTD)
· problematické vstřikovače Common-Railu
· závady startéru
· uvolněné přepážky výfukového potrubí
· zkroucené brzdové kotouče
· rozpadlé vnější kliky dveří
· prasklý či přeskočený rozvodový řemen u motoru 1,6i 16V

JAK ŠEL ČAS
1995: Představení modelu – Bravo i Brava. Motory 1,4i 12V, 1,6i 16V a 1,8i 16V. Pětiválec 2,0i 20V (108 kW) výhradně pro Bravo. Atmosférický diesel 1,9D (48 kW).
1996: Uvedení přeplňovaných vznětových motorů – 1,9 TD a TDS.
1998: Technická modernizace modelu – lepší (spolehlivější a výkonnější) řídicí elektronika motorů, výkon motoru 1,4i 12V zvýšen na 59 kW, delší převody pro motor 1,6i 16V (již pouze 76 kW). Koncem roku převratný turbodiesel 1,9 JTD (77 kW).
1999: Decentní face-lift, černé plasty uvnitř, kvalitnější interiér, motor 1,2i 16V Fire (63 kW) nahrazuje původní 1,4i 12V, velmi pokroková řídicí elektronika u 1,6i 16V.
2001: Nahrazení Brava a Bravy modelem Stilo.
2003: Nahrazení Marei modelem Stilo MW.

DOPORUČENÝ MODEL
1,6i 16V (76 kW). Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva, od r.v. 1999 Magnetti Marelli s pokrokovou funkcí Re-Tune.
Důvody: Pružný a výkonný motor uděluje lehkému vozu zcela suverénní dynamiku při bezkonkurenční spotřebě paliva.

NEBRAT
1,4i 12V (55, 59 kW). Zážehový řadový čtyřválec, dvanáctiventilový rozvod OHC, vícebodové vstřikování paliva
Důvody: Češi neradi mění v autě olej, protože ten stojí peníze. A také si myslí, že polosyntetický 10W-40 by neměl stát více, než 120 Kč/l. Takový však určitě nebude dobře rozpouštět karbon, rozumná cena je tak 290 Kč/l. Přidá-li se k odporné české šetřivosti ještě konstrukční chyba (nízký tlak oleje v hlavě, malá zdvihátka), tak se motor mění v hromadu šrotu.

FOTO: EXTRAAUTO