0
zpět
1486

Veterán? Láska i velké peníze

Nakupovat oldtimery se většinou vyplatí. Když se v tom vyznáte nebo si necháte poradit, může to být skvělá investice. Cena žádaných modelů totiž stále roste.
16.02.2006, naše téma

hodnocení článku: 5.0 z 5 (100%)
hodnoceno: 2x
vaše hodnocení: -
+12

Nakupovat oldtimery se většinou vyplatí. Když se v tom vyznáte nebo si necháte poradit, může to být skvělá investice. Cena žádaných modelů totiž stále roste.

Tatra T2 - 603, model 67
Lovit v českých veteránských vodách je čím dál tím těžší. Přibývá lidí, kteří si stará auta kupují pro radost, ale i těch, kdo vidí ve veteránech výhodnou investici. Sbírat historické unikáty na čtyřech kolech je do určité míry velmi podobné vášni sběratelů obrazů či známek. Žádá to trpělivost a přináší zisk.
"Pokud ale někomu ještě zbylo auto ve stodole pod příslovečnou slámou, má o něm většinou přehnané představy," říká ředitel Vojenského historického muzea Aleš Knížek. Nejvzácnější kusy navíc opustily republiku ještě před listopadem 89, dílo pak dokonaly nájezdy zahraničních sběratelů po sametové revoluci.
S tím souhlasí i člen Mezinárodní automobilové federace FIA Stanislav Minářík: "V poslední době se ale situace obrací. Dříve v Česku houfně skupovali veterány cizinci, teď naši sběratelé vyjíždějí nakupovat do zahraničí." Zaslíbenými zeměmi jsou překvapivě Velká Británie, Německo, ale také Itálie. Stanislav Minářík odhaduje, že dovozem z ciziny přibude v Česku každým rokem na padesát exemplářů. Skutečná čísla prý ale nelze vysledovat. "Auto často nakupují překupníci, kteří je u nás opraví a potom zase prodají dál do světa."
Zatímco ještě před pár lety se čeští sběratelé zajímali hlavně o auta tuzemských značek, poslední dobou stoupá zájem o exkluzívní zahraniční vozy zvučných jmen. Na populárních veteránských srazech však většinou tak cenné kousky k vidění nejsou. Jejich majitelé se s nimi z obav před zloději raději moc nechlubí.
Za nejvzácnější exponáty bývají považována auta se sportovní minulostí, zakázkové karosérie nebo vozy, které patřily významné osobě. Jejich ceny se pohybují v desítkách miliónů korun a majitelé je mají ukryty ve speciálně zabezpečených místnostech.

TIP: MINI - legenda z doby, kdy začínaly minisukně

Číňané zvyšují ceny

Tatra T2 - 603
Trh s automobilovými veterány má svá zvláštní pravidla, která podléhají módním vlivům. "V současnosti lze pozorovat menší zájem o vozy z počátků automobilismu," míní obchodník Jan Zvelebil, který se specializuje na dovoz anglických veteránů.
"Je to tím, že taková auta se obtížně řídí. Jsou pomalá, nemají synchronizované převody a ještě k tomu špatně brzdí." Daleko větší zájem je o vozy, se kterými může jejich majitel bez obav vyrazit do běžného silničního provozu.
Stanislav Minářík si myslí, že malý zájem o modely z počátku 20. století je dán jejich enormními cenami. "Těch aut je velmi málo a jsou v rukách lidí, kteří dobře znají jejich hodnotu. Pokud už je prodají, nový majitel na nich moc nevydělá."
Kdo chce dobře investovat, poohlédne se po voze mnohem mladším. Zvláštní oblibě se mezi sběrateli těší takzvané youngtimery. Jsou to modely, ve kterých dnešní dospělí jezdili coby děti. Mezi typické youngtimery patří vozy ze 60. a 70. let. Nejmladší veterán může být z roku 1981 - podle mezinárodních zvyklostí si totiž takové označení zaslouží vůz starý alespoň čtvrtstoletí.
Tatra 607 - Monopost (1953)
Západní Evropa však nyní řeší zcela nový problém. Právě youngtimerů z počátku 80. let je na trhu enormní nedostatek. A ceny některých modelů jsou kupodivu několikanásobně vyšší než u exemplářů o desetiletí starších. "Kde jsou ta auta?" ptá se pateticky německý list Welt am Sonntag. A sám si odpovídá: "Ve východní Evropě, hlavně pak v Rusku."
Ještě počátkem 90. let měly vyspělé země radost, jak se díky otevřeným hranicím zbavily ojetin, teď jim ale stejná auta chybějí ve veteránských sbírkách. "Záliba Rusů ve velkých motorech udělala z některých modelů nedostatkové zboží," míní reportér motoristického magazínu televizní stanice Vox. Z německého trhu zmizely několik desítek let staré vozy Audi 100 a 200, Ford Granada a Scorpio, stejně jako celá generace velkých limuzín značek Mercedes a BMW.
Značné částky, které sběratelé platí za veterány, zvýšil i nově probuzený zájem sběratelů z Číny. Tamní obchodníci se aktivně zúčastňují veteránských aukcí po celém světě a kazí tak ceny zavedeným obchodníkům.
Přesto je investice do veteránů jednou z nejbezpečnějších forem, jak zhodnotit své peníze. Skupina významných německých finančních expertů založila uzavřený fond, spravující 250 významných modelů z automobilové historie. Předpokládaný roční výnos z automobilové sbírky je deset procent.

TIP: MG Rover - s kým jsme měli tu čest? (1904-2004)

Dobrý odhad přináší větší zisk

Tatra 87
Ještě více peněz může vydělat ten, kdo má čich na budoucí bestsellery. "Nejžádanějším českým veteránem je určitě Tatra 87," míní majitel internetového serveru Veterán.cz Pavel Krotil. Za vrak modelu, se kterým cestovatelé Zikmund a Hanzelka podnikli slavnou výpravu po africkém kontinentu, se dnes platí půl miliónu korun. "V perfektním stavu stojí tohle auto i dva milióny." Během tří let stouply ceny tohoto vozu zhruba na dvojnásobek. A porostou dál...
Podobně závratným tempem rostly ceny Tatry 603 s třísvětlovou maskou. Počátkem 90. let byly k mání za 50 tisíc korun a většina skončila v zahraničí.
Dnes se její cena v restaurovaném stavu pohybuje kolem 750 tisíc korun a v nabídce bývá jen vzácně.
S velkým odstupem za proudnicovými tatrami se drží předválečné modely značek Praga, Škoda nebo Aero. Objektem zájmu sběratelů jsou však dnes i vozy, které byly ještě nedávno považované za zcela bezcenné. "Zahraniční sběratelé u nás nakupují i škodovky tisícovky," říká Stanislav Minářík. Ačkoliv "embéček" vyrobila mladoboleslavská automobilka do té doby nevídaných 349 000 kusů, sehnat dnes tohle auto v zachovalém původním stavu bývá problém. "Karosérie totiž rychle rezla a majitelé ji postupně obnovovali z nepůvodních dílů," upozorňuje Stanislav Minářík.
Za dobrou investicí by se ale vydal spíše do zahraničí a vyhledal by sportovní legendy. "Třeba za Lancii Stratos dnes sběratelé platí v přepočtu desítky miliónů korun." Kdo má peněz méně, může investovat do aut, jejichž kouzlo sběratelé objevili příliš pozdě. "Fiatů pětistovek je pořád hodně, ale o málo větší typ 600 je už vzácností," radí Stanislav Minářík.
Do světa by se za nákupy vypravil i Aleš Knížek. Nakupoval by velkosériová auta, která byla v minulosti velmi populární. "Takový Renault 16 se dá sehnat ve Francii v přepočtu za 100 000 korun. Za tyhle peníze však vypadá, jako by právě vyjel z továrny."
O mnoho dražším autům by dal přednost Jan Zvelebil, který by odjel do Anglie pro některý ze starých rolls-royců. "Předválečný model v původním stavu se dá sehnat už od půl miliónu korun." Minimálně stejná částka pak sice padne na renovaci, ale peníze vložené do zvučné značky se podle Jana Zvelebila bezpochyby zhodnotí.
Investice do veterána je však bezpečná jen tehdy, pokud je konzultována s odborníkem. "Základem je rodokmen vozu, v němž se dají dosledovat všichni jeho majitelé," říká Jan Zvelebil. Při koupi dražšího auta v zahraničí je takový průkaz naprostou samozřejmostí. Bez něho je koupě riskantní. Auto by měl také vidět specialista, který jej zná do nejmenších podrobností. "Jen ten dokáže říci, nakolik je vůz původní. Laik většinou nepozná, zda třeba použitá zrcátka, světla nebo sedadla odpovídají roku výroby," upozorňuje Aleš Knížek. A právě takové detaily jsou při stanovení hodnoty historického automobilu často rozhodující.

Jihoafrická republika je pro sběratele pohádkovou zemí
Jaguar E-Type serie III
Při pohledu na zářivě červený lak legendárního Jaguaru E se milovníkům klasických automobilů rozbuší srdce. "Když jsem jej v Johannesburgu kupoval, měl na tachometru 50 tisíc kilometrů," sděluje fascinovanému reportérovi Stern TV pyšný majitel vozu Michael Bernecker. A pak diváky u obrazovek šokuje cenou. Za sběratelský skvost zaplatil v místní prodejně 80 000 randů, v přepočtu směšných 9000 eur.
Po desetiletích izolace je Jihoafrická republika hojně navštěvována turisty z celého světa. A ti překvapeně zjišťují, že tu bílí obyvatelé, kteří po zrušení apartheidu narychlo opustili zemi, zanechali tisíce automobilových skvostů. Jejich současní černí majitelé přitom často vůbec nevědí, kolik si za plechové poklady říct.
A tak se ceny často stanovují odhadem. Chevrolet Tourer z roku 1929, včetně kupy náhradních dílů, vyjde na 10 000 eur, o deset let mladší buick je k mání za 4000.
BMW Isetta ve verzích Standard a Export (vpravo)
Dobře udržovaný rolls-royce má cenovku 16 000, zatímco lidově vyhlížející DKW Junior z 60. let je v prodeji za 2400 eur. Jediné vskutku "lidové" BMW Isetta z 50. let mění majitele za 3000 eur.
Auta jsou navíc ve stavu, nad kterým sběratelé nevěřícně kroutí hlavou. Teplé a suché podnebí dokázalo po desítky let udržet karosérie bez stopy koroze.
Lidové ceny autoveteránů v Jihoafrické republice umožnily také otevření jedné z největších půjčoven oldtimerů na světě. V nabídce tamní společnosti Motor Classic jsou například historické vozy značek Porsche, Jaguar, Bentley a Rolls-Royce. Zásadní rozdíl oproti obdobným půjčovnám jinde ve světě je fakt, že si historické skvosty může každý řídit sám. Vlastního řidiče dodá firma jen tehdy, když si to zákazník přeje.
"Jízda veteránem bývá pro mnohé turisty hlavním důvodem, proč se rozhodnou navštívit právě Jihoafrickou republiku," říká manažerka Motor Classic Patricia Brennerová.
A kdo si v Kapském Městě veterána půjčí, namlsá se a obvykle pak směřuje do některého z místních bazarů.

Kolik stojí české veterány (Kč)
Tatra 87490 000 - 1 900 000
 
Tatra 600 40 000 - 400 000
Tatra 60350 000 - 750 000
Tatra 61320 000 - 250 000
Škoda 1200 (Sedan)20 000 - 80 000
Škoda 440 (Spartak)10 000 - 70 000
Škoda Octavia5 000 - 60 000
Škoda Felicia90 000 - 300 000
Škoda 1000 MB5 000 - 40 000
Škoda 1000 MBX130 000
Škoda 110 R Coupé 20 000 - 60 000

* Ceny v Kč podle nabídek inzertních časopisů

Co je to veterán

Tatra T2 - 603, model 68
Podle směrnice Evropské unie týkající se technických kulturních památek jsou jako veteráni označena auta vyrobená do roku 1979. Vzhledem k tomu, že podle jiné směrnice EU se ale auta starší dvaceti let musí sešrotovat, což v Česku nelze dodržovat, mají veteráni speciální předpisy. "Jsou pro každou zemi trochu jiné, v Česku za veterány považujeme auta vyrobená do roku 1982 včetně," říká vedoucí Zkušebny Chodovec Ústavu silniční a městské dopravy-Dekra Petr Říha.
Starý automobil lze do Česka dovézt bez dokladů. Pokud projde zkouškou (dost se liší od té, kterou znají motoristé ze stanic technických kontrol, a týká se především brzd), má nárok získat veteránskou poznávací značku. Začíná písmenem V a odlišuje se i barvou. Jednu značku může mít majitel veteránů i pro několik aut. "Další výhodou je, že veteránisté platí jen dvanáctinu zákonného pojištění," pokračuje Petr Říha. "Jednou z podmínek získání značky je i to, že jejich majitel nesmí veterána používat ke komerčním účelům."
Rostoucí počet těchto značek dokumentuje, že o veterány se zajímá čím dál víc lidí. Ubývá však těch, kteří koupí vrak a sami si jej dávají v garáži dohromady. "V Česku už existují firmy, které přivážejí veterány ze zahraničí a tady je prodávají. Čím dál víc Čechů si může dovolit tyhle vozy koupit," tvrdí Petr Říha. Kdo si veterána koupí jen pro radost, a kdo jako dobrou investici do budoucna, však lze zjistit jen těžko.

autor:
ukázka posledních příspěvků v diskuzním fóru
anonym, 16.02.2006 06:18
Hmm, je nejaky duvod, proc vetsina majitelu starsich skodovek vubec plati povinne ruceni a neporidi si radeji veteranske znacky? Vzdyt by stacilo na STK udrzovat v provozu jen brzdy a pak s vyhodou platit jen dvanactinu povinneho ruceni. A urcite by se u nas naslo dost aut starsich dvaceti let.
milan, 16.02.2006 07:58
Problém je v tom, že to auto musí mít originalni díly a být v původním stavu - což naprostá většina těchto aut nesplňuje.
Petr, 16.02.2006 16:14
Získat veteránské značky je taková kalvárie, že úspora na povinném ručení za to absolutně nestojí. Značky vydává pouze jediný úředník na ministerstvu dopravy a cesta k nim vede přes klubovou testaci, krajskou testaci atd. Navíc je jejich držení podmíněno každoroční opakovanou testací. I po splnění všech podmínek se na značky čeká řadu měsíců, a není to levná záležitost. Nemluvě o nutnosti původního a dokonale zachovalého nebo renovovaného vozu. Navíc se úředníci stále snaží majitelům těchto značek znepříjemnit život při každé změně silničního zákona pokusy o vpašování ustanovení zakazujících jízdy mimo oficiální veteránské akce, omezením jízd jen na určité měsíce, povinností doložit původní technický průkaz, což je zvláště u velmi starých vozů nereálné atd. Článek získání veteránských značek bagatelizuje natolik, že je pro laika zavádějící.
Stejně tak výhodnost nákupu veterána je sporná. Je výhodná buď u velmi drahých aut atraktivních typů kde je cena v miliónech a výše (kdo se pohybuje v těchto finančních relacích, může nakupovat ve velkém nemovitosti, starožitnosti, podíly na firmách apod.) anebo pro překupníky, kteří do aut neinvestují. Jen koupí a prodají. Renovace aut jsou natolik nákladné, že u běžných typů se naprosto nevyplatí a do renovace obyčejného auta se pustí jen nadšenec s vědomím, že si potom vůz ponechá. Najít někde u prvního majitele auto ve stavu, který nevyžaduje renovaci je reálné asi jako vyhrát první cenu ve sportce. A překupník si dá pozor, aby na autě vydělal on a ne zákazník.
jawa, 17.02.2006 09:42
ale prostě jezdit s normal spz.Aspoň u moto to není problém.
Proč se cpát na nějaký atestace atd když můžu mít normal spz stk,u moto je pojistka levná to ani nemá smysl dávat do depozitu a u auta v ji zimě dát do depozitu a nelatit pojistku.
Ale je fakt že spousta aut tady je tahaná právě jen na veteránské spz což mi zase přijde že ta atestace musí být taky někde dělána jako některé stk tedy bez přítomnosti auta jen stačí dobře zaplatit
Riccardo, 17.02.2006 13:34
BWM Iseta: tak to je fakt brutalita

vložit příspěvek do této diskuze
vstoupit do diskuze




Copyright © EBM system s.r.o., 2005 – 2019, všechna práva vyhrazena.