Volkswagen Golf eHybrid: elektřina na 100 km, s benzínem úsporně na delší cesty
Radek Pecák
-
04. 12. 2024
+ 19
Volkswagen Golf eHybrid je ideální volbou pro ty, kteří po většinu roku jezdí často a na vzdálenosti do sta kilometrů Deník/Radek Pecák
Naše téma
Volkswagen nabízí svůj historicky nejprodávanější model stále v široké paletě motorizací a verzí. Můžete ho mít s čistě benzinovým ústrojím, lze si ho objednat dokonce stále s dieselem. Také se Golf nabízí ve sportovních variantách GTi nebo R a také právě s méně či více elektrifikovaným zážehovým turbomotorem 1,5 Tsi. Otestoval jsem verzi eHybrid, která má ve svých útrobách zabudovánu dokonce vysokonapěťovou baterii.
reklama
Hybridů je v dnešním automobilovém světě poměrně široké spektrum. Počínaje mildhybridy, kdy klasickému spalovacímu motoru jen občas trošičku pomůže slabý elektromotor, přes fullhybridy, v nichž už má elektrický agregát větší roli při pohonu až po plug-in hybridy. Jejich baterii lze dobíjet jak rekuperací, tak přes kabel zvenčí a zvládnou ujet bez produkování kouře z výfuku desítky kilometrů.
Ještě před několika málo lety se napříč všemi značkami vyráběly plug-in hybridy, jejichž čistě elektrický dojezd byl obvykle do padesáti kilometrů. Teď ale přichází nová éra těchto vozidel, v jejichž případě již zabudování dvou různých pohonů do jedné karosérie dává přece jen větší smysl.
Při modernizaci osmé generace Golfu inženýři Volkswagenu zabudovali do útrob vozu novou generaci plug-in hybridního ústrojí. To využívá místo dřívější čtrnáctistovky o něco výkonnější patnáctistovku, ale hlavně se do podlahy dostala větší baterie. Ta má oproti předchůdci skoro dvojnásobně větší využitelnou kapacitu (19,7 kWh) a tedy logicky i větší elektrický dojezd.
Německá automobilka sídlící ve Wolfsburgu dává zájemcům o tento typ pohonu v celosvětově nejznámějším středně velkém hatchbacku na výběr, zda si koupí výkonnější variantu s 270 koňskými silami a označením GTE nebo skromnější verzi, která je v ceníku nazvána eHybrid. I ta ale ovšem řidiči poskytuje k využití více než dvě stovky koní a nabízí hodnotu zrychlení z nuly na sto jen 7,2 sekundy.
Video ukazující hodnoty při měření času zrychlení v reálných podmínkách, můžete vidět zde:
Ještě působivější je ale hodnota oficiální spotřeby v režimu WLTP. Technická data vozu uvádějí 0,3 litru na sto kilometru. Jedná se samozřejmě o případ, kdy je auto testováno v laboratorních podmínkách a baterie je plně nabitá.
Já jsem s autem jezdil převážně po území hlavního města a v podstatě jen na elektřinu. Spalovací motor se v takovém případě zapíná jen při výraznější akceleraci, jinak benzín z nádrže neubývá. Spotřeba elektřiny se pohybovala v rozmezí od 16 do 22 kWh, takže lze konstatovat, že slibovaný čistě elektrický dojezd sto kilometrů je v zásadě reálný. V době testů se teploty pohybovaly už jen na hodnotě kolem deseti stupňů, v létě by to tedy mohlo být i o pár desítek kilometrů lepší, v kruté zimě naopak o podobnou vzdálenost horší.
Dojezd sto kilometrů na jedno nabití dokazuje i tato grafika, zdroj: Deník/Radek Pecák
V porovnání s dříve nabízeným plug-in hybridním golfem si ten nový polepšil i z hlediska nabíjení. Pokud auto připojíte k wallboxu s výkonem 11 kW, tak ho nabijete za méně než dvě hodiny. Pokud budete na cestách a třeba na obědové zastávce se vám namane rychlodobíjecí stanice, pak můžete využít dobíjecí výkon až 50 kW. Z úrovně nabití cca 10 na 80 procent se tak dostanete za přibližně půl hodinu.
Kufr se zmenšil
Pokud třeba zahájíte delší jízdu s baterií nabitou na 50 procent, jako se to stalo mně při cestě z Prahy do podhůří Šumavy, pak můžete stále počítat s tím, že výsledná spotřeba benzínu bude jen přibližně poloviční oproti těm, kteří by stejnou trasu absolvovali s autem, v němž by se nacházel jen zážehový agregát.
Konkrétně palubní počítač ukázal v cíli hodnotu 3,3 litru na sto kilometrů. Baterie se totiž nikdy nevybije zcela a navíc se třeba při brzdění nebo při jízdě z kopce rekuperací průběžně dobíjí.
Oproti benzinovým nebo třeba dieselovým verzím má Golf eHybrid jen málo odlišností. Jednou z nich je jen šestistupňová automatická převodovka (standardem bývá u samočinných ústrojí koncernu Volskwagen sedm rychlostních stupňů), která ale svoji práci dělá skvěle a mezi jednotlivými režimy jízdy přechází bez zadrhávání.
Drobnou nevýhodou je zmenšený zavazadlový prostor, protože podlahu lze mít pouze v jedné a té vyšší úrovni. Níže už je totiž baterie. A zvenčí na karosérii jsou dva kryty pro dočerpávání pohonných látek. Konektor pro připojení kabelu je na levém předním blatníku, benzin se doplňuje klasicky vpravo vzadu.
