Test Volkswagen Passat: Trošku změkl, ale za předními sedadly je mnohem lepší

Volkswagen Passat je v automobilovém světě stále velký pojem. Nyní na trh přichází jeho zřejmě již poslední generace, která vznikala souběžně s novou generací Škody Superb. Díky tomu je teď i v tomto německém voze na zadních sedačkách obrovský prostor a v kufru je spousta vychytávek. Také ale auto jezdí trošku jinak než dříve. • Vychytávky interiéru v novém Passatu
• Asistentka Ida vše zařídí
• Blinkry a stěrače na jedné páčce
• Objem kufru je ohromující
• Spotřeba Passatu potěší
• Plusy a mínusy
• Základní technická data
Běžně nemám speciální designové pakety, které z běžného rodinného, případně služebního vozu dělají rádoby sporťák příliš v oblibě, ale u Volkswagenu Passat musím udělat výjimku. Ve verzi R Line, kterou dostal testovaný bílý exemplář s motorizací typickou pro auta obchodních zástupců té které společnosti, vypadal moc dobře.

Zvláště s aerodynamicky tvarovanými černými koly a černě lakovanými kryty vnějších zpětných zrcátek. Záď pak v této variantě ozvláštňují dvě červené linky táhnoucí se vodorovně. Zřejmě asi nemusím připomínat, že se jednalo o auto s karosérií kombi. Sedan se totiž již nabízet nebude. Ceník v současnosti nabízených verzí najdete zde.

Na to, jak konkrétní testovaný exemplář vypadal a na to, co se na něm bude líbit, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie:



V interiéru pak na první pohled zaujaly velmi sportovně tvarované sedačky s integrovanou opěrkou hlavy a károvaným textilním vzorem. Ten evokuje modely GTI největší evropské automobilky.

Jejich výrazné bočnice ale nic neubírají na pohodlí. Dokonce si v nich můžete dopřát i spoustu druhů poměrně intenzivní masáže zad.

Velmi kvalitně působila palubní deska. Ta má směrem do vozu prakticky kolmý sklon. Zajímavý je skleněný dekor před spolujezdcem. Momentálně pouze svítí v rámci ambientního osvětlení, ale mám takový dojem, že jednou by právě zde mohl být zabudovaný další displej ovládaný spolujezdcem.

Obří centrální displej je totiž natočený směrem k řidiči. Ten tak na něj může lépe dosáhnout, což je dobře, protože jeho prostřednictvím se ve voze nastavuje téměř vše. Má skvělé rozlišení a vynikající reakce.

Pokud se ho nechcete dotýkat prsty, tak nemusíte. Stačí zadat pokyn hlasové asistentce Idě a ta zadá cíl do navigace, upraví nastavení požadované teploty, změní barvu ambientního osvětlení, zapne oblíbenou rozhlasovou stanici, vytočí požadovaný telefonní kontakt a podobně. Vlastně se na něj vůbec nemusíte dívat, protože i navigační údaje se můžou promítat na čelní sklo prostřednictvím plnohodnotného head-up displeje.

Středová konzole je prakticky celá využita jako odkládací prostor. Ten zmenšují právě sem umístěné startovací tlačítko a spínač parkovací brzdy.

Ovládání převodovky (vždy je automatická) se dostalo na sloupek volantu, což souběžně znamenalo přemístění ovladačů stěračů na klasickou páčku blinkrů. Občas se mi ale stalo, že jsem s úmyslem dát znamení o změně směru jízdy zavadil i spínač stěračů a tedy jsem souběžně nechtíc blikal i stíral. Chce to cvik…

Na druhou stranu jsem ocenil, že se tvůrci volantu vrátili k použití skutečných fyzických tlačítek na jeho ramenech. Ty dotykové bývaly spíše pro zlost.

Nepochybně díky sdílení konstrukce vozu se Superbem, který v tomto ohledu již léta vyniká, dostal i Passat na zadních sedačkách obrovský prostor pro kolena. Dát si tak zde nohu přes nohu není fakt problém. A to i v případě, že vpředu nesedí také žádný prcek.

A kufr – to už je námět na oslavnou ódu. Lidem, kteří dosud jezdili jen ve Volkswagenech, případně autech jiných značek a neměli co do činění se zavazadelníky vymyšlenými lidmi z Mladé Boleslavi, doporučuji stáhnout si speciální návodné video na využití jednotlivých vychytávek. Stačí namířit objektiv fotoaparátu chytrého telefonu na QR kód vytištěný na boku kufru a poučit se. Asi už je zbytečné dodávat, že objemu kufru je skutečně ohromující a i pod spodní úrovní podlahy se může nalézat plnohodnotné rezervní kolo.



Nový Passat jezdí jinak než ten z předešlé generace. Jednak je to důsledek zvětšení rozměrů a jednak i naladěním podvozku. Testovaný kus měl klasické ocelové pružiny s běžnými tlumiči. Nebylo tedy možné měnit jejich charakteristiku.

V některých situacích, například při rychlém průjezdu zatáčkou, se kterou mám téměř každodenní zkušenosti, se vůz nakláněl o malinko více, než bych si představoval. Na druhou stranu, tlumení nerovností je téměř příkladné a uklidnění karosérie po setkání se s výtlukem nebo zpomalovacím retardérem také nastalo velmi rychle.

Pod kapotou vozu se nacházel osvědčený dvoulitrový turbodiesel. Ten byl naladěný na výkon 150 koní (později budou možné i jiné výkonové varianty). Vždy se pojí se sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG. Jak samotný agregát, tak i spolupráce s převodovým ústrojím působily velmi kultivovaně.

Navíc auto potěší velmi příznivou spotřebou. V dlouhodobém průměru se budete pohybovat v hodnotách spotřeby mezi pěti a šesti litry. I dálniční jízda v Německu, kde jsem v noci za mírného provozu téměř neustále jel tempem 160 kilometrů v hodině, znamenala průměr na sto kilometrů pouze 6,3 litru.

• Karosérie: pětimístné pětidveřové kombi
• Motory a spotřeba: vznětový přeplňovaný čtyřválec 2,0/150 koní – 5,0-5,6 litru, zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,5/150 koní – 5,4-6,4 litru
• Převodovky: sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4917 x 1849 x1506 mm
• Rozvor: 2841 mm
• Objem zavazadlového prostoru: 690/1920 litrů
• Max. rychlost 223 km/hod
• Ceny: od 899 900 korun