Reflexní bunda a aktovka s odrazkami pomáhají, aby si řidič za šera všiml chodce dřív. Některá auta si ale s podobnou kombinací neporadila. Potvrdil to noční test německého autoklubu ADAC Zkouška šesti vozů ukázala, že výsledek může záviset i na tom, jaké oblečení má chodec na sobě.
reklama
reklama
Ráno je ještě tma, dítě spěchá do školy a k silnici přichází mezi zaparkovanými auty. Jakmile na jeho bundu dopadne světlo světlometů, reflexní proužky se rozzáří. Pro člověka za volantem je to užitečné vodítko. Asistent nouzového brzdění by měl z údajů svých senzorů ještě vyhodnotit, že před autem skutečně přechází člověk. Jenomže jak se ukázalo, ne vždy tomu tak je.
Běžnou výstražnou vestu zvládlo všech šest aut
Německá společnost ADAC se nedávno zaměřila právě na tyto asistenty. Do nočních zkoušek zařadila vozy Mercedes CLA, Tesla Model Y, BYD Seal, Hyundai Tucson, Dacia Duster a Opel Astra. Nejprve ověřila reakci na dospělou a dětskou figurínu bez výstražného oblečení. Pro každý vůz a scénář pak jako výchozí použila nejvyšší rychlost, při níž auto ještě dokázalo střetu zabránit.
Když dospělou figurínu oblékli do běžné výstražné vesty, všech šest aut zabránilo střetu. U normovaného reflexního pracovního oděvu, jaký používají například silničáři nebo záchranáři, dopadla zkouška jinak. Téměř všechny vozy figurínu nerozpoznaly nebo na ni zareagovaly příliš pozdě. Podobný problém nastal u dětské figuríny v reflexním oblečení s aktovkou. Ve scénáři, kdy dítě vybíhalo zpoza zaparkovaného auta, je v této výbavě jako jediný rozpoznal Mercedes CLA.
Některé vozy měly problém rozpoznat včas dítě. / Zdroj: Wikimedia Commons, Hangsna, CC BY-SA 4.0
Podobný problém už zachytili i v USA
Německý test není jediný. Americký institut IIHS zkoušel za tmy tři vozy modelového roku 2023: Hondu CR V, Mazdu CX 5 a Subaru Forester. Auta se k přecházející dospělé figuríně blížila rychlostí 40 km/h. Výzkumníci měnili její oblečení i osvětlení vozovky. Když měla figurína reflexní pásky na končetinách a v místech kloubů, Honda ani Mazda nezpomalily. Subaru se střetu vyhnulo ve všech jízdách kromě jedné, ale i při ní výrazně zpomalilo.
Výzkum tak upozornil na možné limity senzorů i programů, které vyhodnocují, co před autem stojí nebo se pohybuje. ADAC se domnívá, že u řady systémů by mohlo pomoci upravit software pro rozpoznávání chodců.
Nejlépe ze všech testů obstál Mercedes-Benz CLA. / Zdroj: Repro: ADAC
Bílé oblečení je vidět na 55 metrů
V každém případě odrazky z bundy ani aktovky nesundávejte. Jak uvádí BESIP, řadou testů bylo dokázáno, že pokud se na komunikaci pohybuje člověk, který má na sobě tmavé, například modré oblečení, je řidič schopen zaznamenat jej na vzdálenost 18 metrů. Lepší to je už například se žlutou barvou oblečení, kdy je chodec zaznamenán na vzdálenost 37 metrů, v bílém ho pak řidič vidí na 55 metrů. Ale ani tato vzdálenost není v noci dostačující pro bezpečné vyhnutí se chodci. Chodci by proto vždy měli mít na svém oblečení nějaký prvek, který by je více zviditelnil. Nejčastěji používanými barvami jsou jasně žlutá, zelená a oranžová. Výhodnější je použití reflexních materiálů, které odrážejí světlo zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně tak zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3× větší vzdálenost než bílé oblečení.
