Ceny garáží letí vzhůru: Proč se je vyplatí koupit právě teď?
Petr Vaňous
-
02. 04. 2025
Garáže se stávají v posledních letech lukrativním realitním zbožím. DENÍK/Michal Kočí
Naše téma
V posledních letech se garáže staly nejen praktickým místem pro parkování, ale i atraktivní investiční příležitostí. Ceny garáží v Česku vzrostly o 210 procent, což je srovnatelné s růstem cen bytů. V Praze už se jich ceny dostaly až k hranici milionu korun, podobně drahé bývají i v centru Brna! Tento trend přitahuje investory, kteří hledají alternativy k drahým rezidenčním nemovitostem.
Kdyby se dnes natáčel legendární film Kulový blesk, Anežka Jechová by se nejspíš neptala na sklep či půdu, ale na garáž. Důvod? Ceny garáží v posledních deseti letech vzrostly natolik, že se staly nejen cenným zbožím, ale i zajímavou investiční příležitostí pro ty, kdo si nemohou dovolit koupit byt či dům.
Před deseti lety vyšel metr čtvereční garáže celorepublikově průměrně na zhruba 11 tisíc korun. V současnosti je to více než třikrát tolik. „Metr čtvereční průměrného bytu za stejnou dobu zdražil z nějakých 27 000 Kč na takřka 83 000 Kč. Procentuální vývoj cen garáží tedy v uplynulých deseti letech doslova kopíroval procentuální vývoj cen bytů. Jak garáže, tak byty zhodnotily o bezmála 210 procent,“ doplnil ekonom.
Z dat inzertního portálu Annonce.cz plyne, že v roce 2015 bylo možné najít garáž o průměrné velikosti kolem 34 m2 za cenu přibližně 120 000 až 250 000 korun, v závislosti na lokalitě. „Nejlevnější nabídky byly k dispozici v menších městech a na periferiích velkých měst, zatímco nejdražší garáže se nacházely v centrech Prahy a Brna,“ uvedl manažer klientského servisu Annonce Jaroslav Bráza.
Podle aktuálních dat se ceny garáží o běžné velikosti 34 m2 pohybují od 250 000 korun v méně lukrativních lokalitách až po více než 800 000 korun ve velkých městech. Největší nárůst cen byl zaznamenán v Praze, kde garáže zdražily až dvojnásobně oproti roku 2015 a mohou snadno přesáhnout milion korun. Koupě garáže se tak stává nejen řešením pro parkování, ale i strategickou investicí.
Zejména investice do garáže v Praze, Brně či některém z dalších českých měst je podle Kovandy poměrně málo riziková. „Zástavba rezidenčními a dalšími nemovitostmi se stále rozšiřuje, takže místa pro garáže ubývá. Automobilů naopak přibývá. Ani éra elektromobility by poptávku po garážích neochromila. Je pohodlnější si čtyřkolého miláčka elektřinou napájet právě v garáži. Garáž je – a tedy i bude – dobře zpeněžitelná,“ míní ekonom.
Podle Peřinové dlouhodobý růst cen nemovitostí i počtu automobilů naznačuje, že poptávka po garážích jen tak neklesne. „Návratnost u pronájmu garáži je nízká, ale investice do garáže je zajímavá zejména jako ochrana proti inflaci z dlouhodobého hlediska. Pokud se budeme bavit u pronájmu čtyř garáží a investici v průměru 600 tisíc za garáž, je pořizovací cena nižší než byt (2,4 min) a v součtu se dá pronajímat v rozmezí 11-14 tisíc korun měsíčně bez energií, v závislosti na lokalitě. Takže je to určitě zajímavý způsob uložení finančních prostředků,“ doplnila Peřinová.
To potvrdil i Lukáš Kovanda. „Pokud by měl člověk v roce 2015 uložit 11 000 korun do banky, aby měl po deseti letech trojnásobek, musela by úroková sazba činit 14 % ročně. Žádná banka však takový úrok nenabízela.“
Investice, která dává smysl
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že garáže nejsou jen místem na parkování, ale také alternativou k nákupu rezidenční nemovitosti. „Garáže v Česku za posledních 10 let zdražily úplně stejně jako byty, cena metru čtverečního vzrostla o takřka 210 procent. Kdo chce nemovitost, aniž by měl miliony, ať pořídí garáž,“ míní Kovanda.Před deseti lety vyšel metr čtvereční garáže celorepublikově průměrně na zhruba 11 tisíc korun. V současnosti je to více než třikrát tolik. „Metr čtvereční průměrného bytu za stejnou dobu zdražil z nějakých 27 000 Kč na takřka 83 000 Kč. Procentuální vývoj cen garáží tedy v uplynulých deseti letech doslova kopíroval procentuální vývoj cen bytů. Jak garáže, tak byty zhodnotily o bezmála 210 procent,“ doplnil ekonom.
Z dat inzertního portálu Annonce.cz plyne, že v roce 2015 bylo možné najít garáž o průměrné velikosti kolem 34 m2 za cenu přibližně 120 000 až 250 000 korun, v závislosti na lokalitě. „Nejlevnější nabídky byly k dispozici v menších městech a na periferiích velkých měst, zatímco nejdražší garáže se nacházely v centrech Prahy a Brna,“ uvedl manažer klientského servisu Annonce Jaroslav Bráza.
Podle aktuálních dat se ceny garáží o běžné velikosti 34 m2 pohybují od 250 000 korun v méně lukrativních lokalitách až po více než 800 000 korun ve velkých městech. Největší nárůst cen byl zaznamenán v Praze, kde garáže zdražily až dvojnásobně oproti roku 2015 a mohou snadno přesáhnout milion korun. Koupě garáže se tak stává nejen řešením pro parkování, ale i strategickou investicí.
Zejména investice do garáže v Praze, Brně či některém z dalších českých měst je podle Kovandy poměrně málo riziková. „Zástavba rezidenčními a dalšími nemovitostmi se stále rozšiřuje, takže místa pro garáže ubývá. Automobilů naopak přibývá. Ani éra elektromobility by poptávku po garážích neochromila. Je pohodlnější si čtyřkolého miláčka elektřinou napájet právě v garáži. Garáž je – a tedy i bude – dobře zpeněžitelná,“ míní ekonom.
Ochrana proti inflaci
Jeho slova potvrzuje i Helena Peřinová z realitní kanceláře Trigramreality. „Jakmile se v našem portfoliu nějaká garáž objeví, je do pár hodin, maximálně dní, pryč. Máme i klienty, kteří v době covidu a po něm začali cíleně nakupovat garáže jako investici.“Podle Peřinové dlouhodobý růst cen nemovitostí i počtu automobilů naznačuje, že poptávka po garážích jen tak neklesne. „Návratnost u pronájmu garáži je nízká, ale investice do garáže je zajímavá zejména jako ochrana proti inflaci z dlouhodobého hlediska. Pokud se budeme bavit u pronájmu čtyř garáží a investici v průměru 600 tisíc za garáž, je pořizovací cena nižší než byt (2,4 min) a v součtu se dá pronajímat v rozmezí 11-14 tisíc korun měsíčně bez energií, v závislosti na lokalitě. Takže je to určitě zajímavý způsob uložení finančních prostředků,“ doplnila Peřinová.
To potvrdil i Lukáš Kovanda. „Pokud by měl člověk v roce 2015 uložit 11 000 korun do banky, aby měl po deseti letech trojnásobek, musela by úroková sazba činit 14 % ročně. Žádná banka však takový úrok nenabízela.“