Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Jak funguje hybridní systém pohonu?

Naše téma
Redakce TipCars.com | 19.09.2005
Průkopníkem prosazování hybridního pohonu automobilů - tj. kombinace pohonu elektromotorem a spalovacím motorem - je japonská Toyota. Nejprve to byl její osobní vůz Prius, který se dnes už vyrábí ve druhé generaci.
Průkopníkem prosazování hybridního pohonu automobilů - tj. kombinace pohonu elektromotorem a spalovacím motorem - je japonská Toyota. Nejprve to byl její osobní vůz Prius, který se dnes už vyrábí ve druhé generaci.


Lexus RX 400h
Nyní tato automobilka už připravuje další osobní vůz ( Lexus RX 400h) a zakrátko přijde na trh i terénní automobil a po něm lehké dodávkové automobily a autobusy pro městskou dopravu (city-bus), sportovní vozy a pick-upy a speciální technické automobily. Americké, německé a další vedoucí automobilky ve světě se nyní snaží dotáhnout japonský náskok. Snad se to dříve či později podaří, ale pokud jde o současnou situaci, konstatoval letos v lednu na Detroit Motor Show, což je největší autosalon ve Spojených státech, šéf General Motors pan Bob Lutz: "Zmeškali jsme loď." Hybridní motor se startuje generátorem. Výkon motoru je vytvářen ze dvou zdrojů - jednak z planetového ústrojí, jednak elektromotorem, elektřinu dodává baterie.


Lexus RX 400h
Hybridní pohon je považován za přechodnou fázi mezi spalovacím motorem a budoucím motorem, který má fungovat, jak se očekává, pouze na bázi palivových článků. Jde o to, aby šlo o mezifázi, která bude vedle ekologické přijatelnosti také ekonomicky únosná, a aby nevykazovala funkční nevýhody proti klasickému Ottovu motoru nebo dieselmotoru.

Řada námitek
Právě pokud jde o tuto únosnost, panují dosud o hybridním pohonu velké pochybnosti, byť mnohé naznačuje tomu, že jde o trend, jemuž se nebude možno vyhnout. Na nedávném sympoziu Motory a životní prostředí ve Štýrském Hradci zaznělo vůči hybridnímu pohonu mnoho námitek. Zkušenosti z provozu hybridních automobilů prý jsou takové, že tato auta jsou úsporná a funkční v městském provozu, kdy je nutno jet poměrně pomalu a často brzdit a znovu se rozjíždět, ale při rychlé jízdě na dálnicích tak dobrá nejsou. Trend k hybridnímu motoru je také v rozporu se snahou pokud možno pohonné ústrojí vozů zjednodušit, dualita pohonu už sama o sobě je komplikací. Hybridní motor sice spotřebuje méně pohonné hmoty, resp. energie vůbec, ale s elektrickým pohonem jsou určité potíže.

Baterie je Achillovou patou koncepce hybridního motoru. Přáním konstruktérů hybridních vozů je vyvinout takovou baterii, která by měla pokud možno stejnou životnost jako vůz, v němž bude namontována, ale málokdo z odborníků věří, že se to podaří uspokojivě vyřešit.


Toyota Prius
Nezpochybnitelná je ekologická výhodnost hybridních automobilů. Kdyby se jich více prosadilo v Evropě, nebyl by problém splnit emisní kritérium 140 gramů CO2 na 1 kilometr jízdy. Podle prognóz se na světovém trhu automobilů v roce 2010 prodá jenom 1,8 % vozů s hybridním pohonem. Z toho sice na Japonsko připadne 5 %, ale na západní Evropu jenom 0,5 %. Podíl hybridů na automobilovém trhu v USA se bude pohybovat někde mezi těmito krajnostmi. Později, v roce 2015, by měl podíl v Evropě být 2 %, v Japonsku 13 % a ve Spojených státech opět nějaká střední hodnota mezi oběma údaji.

Na druhé straně účastníci uvedeného sympozia poukázali na to, že se zdokonalující se technologií hybridních motorů a s rozšiřující se výrobou budou klesat i výrobní náklady na ně. Náklady v přepočtu na 1 vůz by se měly někdy kolem roku 2012 u hybridních vozů ve srovnání s vozy s dieselovým pohonem vyrovnat. Výrobu dieselů prodražují výdaje a zařízení zabraňující emisím výfukových škodlivin.


Toyota Prius
Vozu Toyota, který má výkon maximálně 83 kW, se od započetí jeho produkce v roce 1997 do roku 2003 prodalo ve světě něco více než 200 tisíc kusů, a to skoro výlučně jen v producentské zemi Japonsku a v USA - šlo o první a druhou generaci tohoto typu. V poslední době však odbytová čísla stoupají, a to už i v Evropě. A podle prognózy ústavu pro výzkum trhu B and D Forecast v Leverkusenu v SRN dosáhne do roku 2010 ve světě odbyt aut s hybridním pohonem (ne pouze z produkce Toyoty ) 5 milionů kusů. Z toho by 3 miliony měly připadnout na Spojené státy.


Toyota Prius
Podle jiných prognóz, které se na trend k hybridním pohonům dívají z jiného hlediska, byť posuzují totéž, se ve světě z celkového počtu aut v roce 2010 prodá jenom 1,8 % aut s hybridním pohonem. Později, v roce 2015, by podíl hybridních aut na obratu automobilového trhu měl být v Evropě 2 %, v Japonsku 13 % a ve Spojených státech opět v nějaké mezipoloze.

Jde pouze o doplněk
I tak se nicméně odborníci shodují v názoru, ať už jsou zastánci hybridní koncepce, nebo ne, že auta jako Prius či vůbec hybridní vozy je v současné době možno považovat za sice vítanou inovaci automobilového trhu, ale víceméně za doplněk, obohacení tohoto trhu, a ne jeho součást, jejíž význam a rozsah by se mohl v dohledné době zvětšit.
Hodnocení článku
4.8 z 5 (96%)
Hodnoceno: 4x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
vrgada, 25.09.2005 12:39
Videl jsem odkaz na hybrid postaveny studenty v Americe a misto akumulatoru to krmili kondikama. Vyrabejis e kondenzatory 5000 Faradu a videl jsem odkaz i na 80 000F, takze treba tudy povede cesta, jak se zbavit akumulatoru
EKKAR, 03.04.2006 17:18
Ano, superkondenzátory ano, ale pouze na velmi malé provozní napětí a VELMI VELMI MALÝ odběr proudu, jako zálohovací zdroje pro CMOS paměti a podobně. Každý elektrikář potvrdí, že výkon elektrického motoru je snadno vypočítatelný jako hodnota napětí na motoru krát hodnota proudu protékajícího motorem krát účinnost. Nedovedu si představit elektromotor, rozjíždějící bratru 1,5 tuny těžký automobil s nějakou slušnou hodnotou zrychlení (řekněme na 50km/h za 5 - 6 vteřin), a pracující na napětí těchto kondenzátorů - běžně se vyrábějí na 5 Voltů, a ten potřebný výkon je kolem 30kW - proud tedy vychází na hodnotu 6000 Ampérů, z Coulombova zákona je náboj 1Coulomb přenesen proudem 1 Ampér za 1 sekundu, a kondenzátor nabitý nábojem 1 Coulomb na napětí 1 Volt má kapacitu 1 Farad, a z toho všeho vyplývá, že na odběr 6000 A při napětí 5 V po dobu 5 s je nutná kapacita 6000 Faradů. Ať to radši někdo přepočítá, jestli jsem správně posunul všecky desetinné čárky, ale už hodnota proudu 6 kA mi nahání hrůzu, železniční lokomotiva odebírá asi 1000 A, a ty kabely uvnitř jsou silné asi jako zápěstí, a tady nám vychází hodnota 6 x větší...
Druhá cesta je jako u vn rozvodů zvýšit napětí a tím zmenšit nutný proud, ale zase potřebujeme silnou vn izolaci, a kondenzátory na vyšší napětí jsou přiměřeně větší, těžší a objemnější, tedy celkově hůře vyrobitelné a umístitelné do omezených prostorů vozidla. Doteď jsem hovořil o dnešní dostupné technologii. Až někdo chytrý vymyslí technologii, umožňující skladování elektřiny v čemkoliv účinnějším, než jsou běžné akumulátory, bude vyhráno. Kondenzátory to ale ZATÍM určitě nejsou.
vašekpav.cz, 09.08.2006 10:33
Z jiněho soudku, včesku už funguje lineárnní motor, tuším že VUT Brno.
vstoupit do diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů