Škoda Felicia Fun byl trošku bláznivý počin: Její vznik popisuje nová kniha

V dlouhé historii automobilky Škoda se vyskytla docela dlouhá řada modelů, jejichž vznik byl zdlouhavý a komplikovaný. Jedním z takových byla v devadesátých letech Škoda Felicia Fun. Nyní okolnosti jejího zrodu ve své knize popsal Petr Hrdlička, který projekt svého času v mladoboleslavské automobilce vedl. Ano, je to ten Petr Hrdlička, který je v podstatě považován za otce Škody Favorit.

Auto si můžete připomenout na fotografiích v naší galerii.

Jak vzpomíná, myšlenkou auta pro volný čas se zabýval již od časů práce na Favoritu. Tehdy takovou roli měla plnit karosářské verze třídveřového kupé odvozeného od klasického hatchbacku.

Kupé se ale do výroby prosadit nezdařilo, jakousi náhradní variantou pro závod Kvasiny se poté stal Favorit pick-up.

Pro ten se vyráběly laminátové nástavby ve firmě Air Design v Mnichově Hradišti. Tuto společnost založil Aleš Jirásek a právě ten dostal nápad vytvořit vůz pro volný čas z pick-upu. „Byl první, kdo odstranil zadní stěnu kabiny, a tak propojil ložnou plochu s kabinou,“ vzpomíná v knize Jak vznikala Škoda Felicia Fun Petr Hrdlička.

Poněkud bláznivě polepený Favorit Fun již měl v podstatě stejné řešení posuvné zadní stěny kabiny s výklopnými sedačkami druhé řady jako pozdější Felicia Fun a byl vystavován na prestižních akcích. Například na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1995.

Obsáhlou videoreportáž o voze si můžete pustit zde:

Favorit Fun se ale také nedočkal sériové produkce. Jenže, náhoda chtěla, že se Petr Hrdlička, tehdy již důchodce, setkal na oslavě narozenin společného známého s členem představenstva Škody pro techniku Geraldem Weberem.

„Navrhl mi, abych pro něj pracoval. Dostal jsem na starost vývoj užitkových variant, a tak jsem se dostal k Felicii Pick-up. Podílel jsem se na organizaci nástaveb, pak na projektu adaptace Felicie Pick-up na Volswagen Caddy Pick-up a posléze jsem byl jmenován vedoucím projektu Škoda Felicia Fun,“ uvádí Petr Hrdlička.

Ona vyjmenovaná posloupnost jednotlivých projektů je důležitá. Zejména Caddy Pick-up. S tím to podle Petra Hrdličky bylo tak. „Felicia Pick-up se s nástavbou i bez ní stala oblíbená. Pak si tohoto všimli ve Wolfsburgu a řekli, že by něco takového chtěli mít rovněž v nabídce.



Volkswagen chtěl ale poněkud jiné parametry a také motory. A tak se konstruktéři ve Škodě museli dát do práce. Připravovala se korba s možností přepravy europalety a zvyšovala nosnost na požadovaných minimálně 600 kilogramů. A tak se připravila nová zadní náprava s jiným umístěním tlumičů a pružin.

Zvýšení světlé výšky se docílilo díky použití jiného typu pneumatik. Se vším pak souvisela i nutnost vyvinutí výkonnější brzdové soustavy.

Takový Volkswagen Caddy pak vlastně vytvořil vhodné podhoubí pro přípravu Felicie Fun. I když samozřejmě ne vše, jak popisuje Petr Hrdlička, bylo ještě úplně snadné. Třeba odstranění zadní stěny kabiny zmenšilo torzní tuhost, a tak se musela upravovat spodní část karosérie.

Mistrovským dílem pak byla konstrukce vyklápěcí stěny a posuvné druhé řady sedadel. Tohoto úkolu se společně ujali jak zmiňovaný Aleš Jirásek, tak i konstruktér Jiří Drvota. Tohoto muže, který předtím pracoval na řadě projektů osobních i nákladních Tater a dalších československých vozů, si Petr Hrdlička obzvláště pochvaluje.

A pak již vše spělo do finále. Finální podobu dotvořilo designové oddělení automobilky Škoda. Tam také vznikl motiv žabičky s korunkou, který se opakuje na čalounění sedaček.

„Symbolizovalo to možnost převtělit hlavně užitkový model do hezkého vozu pro zábavu. Něco v duchu pohádky o princi, který je zakletý do žáby a díky polibku princezny se přemění,“ vysvětluje Petr Hrdlička.

Definitivně zelenou dostal projekt na autosalonu v Paříži v říjnu roku 1996, kdy se na Felicii Fun přišel podívat tehdejší šéf koncernu Volkswagen Fedinand Piech. „Ich will das in grün“ (v překladu z němčiny – Chci to v zelené). Jednak to myslel doslovně, a jednak tak vlastně celému projektu požehnal.

A tak kromě okrových a oranžových nárazníků a lemujících plastů vznikly i zelené. Ferdinand Piech pak skutečně jedno takové auto pořídil své manželce. Prý ji využívali při svých pobytech ve španělském letním sídle.

Felicií Fun se nakonec do roku 2000 vyrobily čtyři tisícovky. Poháněly je benzinové motory 1,3 a 1,6 a také slavný turbodiesel 1,9 TDI. Základní provedení stálo 304 900 Kč.