Úžasné kupé Škoda 110 Super Sport stvořili v Kvasinách za pomoci Jawy

Ještě dříve než v sedmdesátých letech nastoupila normalizace a i v tuzemském automobilovém průmyslu nastala bezmála na dvě desetiletí jakási doba temna, stihli nadšenci v jednotlivých podnicích a institucích našeho automobilového průmyslu představit světu některá pozoruhodná vozidla.

Jedním z nich je nepochybně Škoda 110 Super Sport, která vznikla přičiněním nadšenců inženýrů z pobočného závodu automobilky Škoda v Kvasinách. První výkresy začaly vznikat v roce 1969, tedy před 55 lety.

Na to, jak vypadalo výsledné auto, a v co se po deseti letech proměnilo, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

V červenci roku 1971 se pak na autosalonu v západočeských Klatovech, který byl jakousi součástí soutěže Rally Vltava, odehrála výstavní premiéra. Je pravděpodobné, že tento vůz se těšil většímu zájmu než Tatra 613 , která tehdy na stejném místě byla rovněž veřejnosti představena úplně poprvé.

Jak je patrné z titulního snímku, řešení karosérie bylo na poměry socialistických automobilek velmi odvážné. Na dvě sedadla uvnitř se dalo nastoupit po po odklopení celé přední části karosérie. Tedy včetně čelního skla, střechy a boků.

Pro přístup k motoru bylo rovněž zapotřebí zdvihnout velký laminátový panel, tentokrát směrem dozadu. A do třetice - světelná rampa na přídi se rovněž vyklápěla vzhůru. Bylo v ní umístěno šest kruhových světlometů. Dva plnily roli potkávacích světel, dva dálkových a zbývající dva se zapínaly v mlze. Za nimi se v přídi nacházel zavazadlový prostor s objemem 350 litrů.

Za denního světla pochopitelně mohla být rampa sklopená, což údajně znamenalo navýšení maximální rychlosti o 11 kilometrů v hodině.



Karosérie byla laminátová a zhotovili ji specialisté ve Vertexu v Hradci Králové. Svým klínovitým tvarem zhruba o tři roky předběhla slavný vůz Lamborghini Countach. S konstrukcí podvozku pak zase pomáhali vývojáři z Jawy.

Motor si konstruktéři vypůjčili z rallyového speciálu Škoda 110. Jednalo se o čtyřválcovou zážehovou jedenáctistovku vyladěnou na výkon přes 73 koňských sil. Uložen byl před zadní nápravou, fakticky tedy ve středu automobilu, což zajišťovalo prakticky ideální rozložení hmotnosti mezi nápravami a tedy velmi dobrou ovladatelnost.

Podle informací z archivu Škody auto pak mechanici do tohoto vozu zabudovali i silnější motor s výkonem st pět koní. S ním byla Škoda Supersport schopna dosáhnout rychlosti 211 kilometrů v hodině.

Stejně jako v případě kupé ÚVMV 1100 GT se nikdy nevyrobil ani jediný kus pro zákazníka. I když ti by se, jak signalizovaly ohlasy po následném vystavení prototypu na strojírenském veletrhu v Brně i na řadě evropských autosalonů, určitě našli.



Vlastně jediné pořádné využití pak auto mělo u filmařů. Nejprve se v původní podobně v roce 1977 objevilo v komedii Zítra ráno vstanu a opařím se čajem a nakonec v roce 1981 ve filmového hororu Upír z Feratu. Nepříliš vydařený snímek pojednává o autě, které skrze plynový pedál saje krev závodních jezdců.

V filmu se ale jedná o černý automobil, navíc s pozměněným designem. Autorem úprav byl výtvarník a automobilový závodník Theodor Pištěk. Výklopná světelná rampa vpředu byla nahrazena klasickými obdélníkovými světly. Na zádi se pak objevil mohutný spojler.

Dnes je auto v této podobě k vidění v muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. Zde mají také zmenšený model původní verze.