Nejen Jawy. Na Slovensku vznikal i motocykl ČZ se jménem Roland
Radek Pecák
-
07. 01. 2124
ČZ Roland Radek Pecák
Naše téma
Před třiceti lety vznikaly ve slovenském městě Senec motocykly Roland. Fakticky se jednalo o motocykl ČZ 125 typ 488 a 180 typ 487 s upraveným designem.
To, že se na Slovensku vyráběly malé motocykly se značkou Jawa, je všeobecně známo. Drtivá většina z nich (řad 550, 555, 05/05 Sport, 20/21 i 23) vyjížděla za zákazníky ze zbrojovky v Povážské Bystrici. Výroba tam zejména v padesátých letech kolísala podle mezinárodní politické situace. Tedy v závislosti na tom, zda bylo nutné vyrábět hodně či méně zbraní.
Už se ale nepříliš ví o tom, že soukromá firma Moto Yuropa ve městě Senec, které leží zhruba pětadvacet kilometrů od Bratislavy, nabízela zákazníkům také stroj ČZ Roland.
Podívat se na něj můžete do naší fotogalerie. Pravdou je, že logo strakonické firmy bylo na motocyklu právem. Z její produkce totiž pocházely jak motory, tak i rámy. V podstatě se totiž jednalo o upravené motorky ČZ 125 typ 488 a ČZ 180 typ 487.
Jak je z označení patrné, první z nich poháněl dvoutaktní jednoválec se zdvihovým objemem 125, ve druhém 180 cm3. Výkon motoru s větší kubaturou činil podle dobového prospektu patnáct koňských sil.
Přitažlivost této motorky tkví v jejím designu. Konkrétně plastových krytech pod sedlem a pod nádrží. Poměrně ladně byly navíc vzájemně propojené. Tyto části navrhla a vyrobila slovenská firma, stejně tak se v zemi našich východních sousedů zrodil výfuk vedoucí horem pod krytem navazujícím na sedlo.
Šlo vlastně o malé cestovní enduro umožňující cestování tempem až 90 (v případě slabší verze) nebo 110 kilometrů v hodině. Ti, kteří na něm jeli, oceňují obratnost danou relativně nízkou suchou hmotností 130 kilogramů.
Už se ale nepříliš ví o tom, že soukromá firma Moto Yuropa ve městě Senec, které leží zhruba pětadvacet kilometrů od Bratislavy, nabízela zákazníkům také stroj ČZ Roland.
Podívat se na něj můžete do naší fotogalerie. Pravdou je, že logo strakonické firmy bylo na motocyklu právem. Z její produkce totiž pocházely jak motory, tak i rámy. V podstatě se totiž jednalo o upravené motorky ČZ 125 typ 488 a ČZ 180 typ 487.
Jak je z označení patrné, první z nich poháněl dvoutaktní jednoválec se zdvihovým objemem 125, ve druhém 180 cm3. Výkon motoru s větší kubaturou činil podle dobového prospektu patnáct koňských sil.
Přitažlivost této motorky tkví v jejím designu. Konkrétně plastových krytech pod sedlem a pod nádrží. Poměrně ladně byly navíc vzájemně propojené. Tyto části navrhla a vyrobila slovenská firma, stejně tak se v zemi našich východních sousedů zrodil výfuk vedoucí horem pod krytem navazujícím na sedlo.
Šlo vlastně o malé cestovní enduro umožňující cestování tempem až 90 (v případě slabší verze) nebo 110 kilometrů v hodině. Ti, kteří na něm jeli, oceňují obratnost danou relativně nízkou suchou hmotností 130 kilogramů.