Nehodové pasti v Moravskoslezském kraji: Experti varují před 10 rizikovými úseky

Znáte v Moravskoslezském kraji místo, kde se za posledních pět let stalo neuvěřitelných 79 dopravních nehod? Skutečně existuje. Je to velká okružní křižovatka na silnici I/11 poblíž obchodní zóny v Opavě. Nejen o ní diskutovali 30. května odborníci z řad policie, BESIPu a dalších institucí na Regionální dopravní konferenci v Ostravě.

Datoví analytici a odborníci z expertní komise vytipovali v kraji celkem deset míst, která patří dopravně mezi nejrizikovější. Debata přinesla také návrhy, jak nehodám na těchto rizikových místech předcházet. Letos se v první části konference hovořilo o top pěti místech s nejvyšším počtem nehod. Pak přišlo na řadu jedno místo s detailní analýzou a další čtyři místa, která byla vybrána tematicky podle typu nehod, jako jsou nehody s cyklisty, jízda na červenou nebo nehody se zvěří.

Již zmiňovaná křižovatka I/11 v Opavě je krajským rekordmanem. „Za poslední dva roky se tam stalo 43 nehod. Z toho 24 nehod bylo pouze za loňský rok a v letošním roce tam jsou evidovány čtyři nehody. Příčina je nejčastěji v nedodržení bezpečné vzdálenosti, to bylo v 36 případech. Dále jsou zde nehody z důvodu nevěnování se řízení. Je zde evidováno sedmnáct lehkých zranění a škoda pojišťoven je odhadována přes patnáct milionů korun,“ popsal situaci na tomto místě datový analytik společnosti DataFriends Marek Sibal.

VIDEO / Dopravní konference v Ostravě řešila TOP 10 nehodvých míst v kraji:

Ředitelství silnic a dálnic už v minulosti na základě podnětů provedlo na této křižovatce bezpečnostní inspekci, díky ní tam bylo upraveno vodorovné dopravní značení. A další úpravy už nechystá. Teď totiž záleží hlavně na řidičích, jak si s průjezdem tohoto dopravně vytíženého uzlu poradí.

„Toto místo je opravdu velice rizikové. Snažíme se o osvětu, každopádně je tam problém v tom, že je to okružní křižovatka. Nájezdy a rychlosti řidičů, kteří se tam pohybují, jsou vysoké. Opravdu dochází k tomu, že v tom provozu je řidičů mnoho, a ne všichni jsou na tom kvalitativně stejně. Řidič, který spěchá a nedává pozor, je tou hlavní příčinou, protože neodhadne reakci řidiče, který jede před ním,“ upozornil Pavel Blahut, koordinátor BESIPu pro Moravskoslezský kraj.

Ostravský úsek silnice I/11 Rudná mezi křižovatkami s ulicemi Vratimovskou a Šenovskou v Ostravě. Místo, kde se za posledních pět let stalo 39 nehod, při nichž se dvanáct lidí zranilo a tři zemřeli. A nejčastější příčina nehody? Srážka se zvěří nebo vysoká rychlost. Po této klasické čtyřproudové komunikaci mohou řidiči jezdit rychlostí 80 km/h. Mnozí to nedodržují.

„Na tento úsek policie upozorňuje a upozorňovala. Ze strany Ředitelství silnic a dálnic mám informaci, že bude prověřováno, zdali tam bude možné umístit nová svodidla. Poslední nová informace je, že tento úsek byl za Ostravu navržen k možnosti měření úsekové rychlosti automatickým technickým prostředkem,“ uvedl v diskusi Vladimír Kovařčík, vrchní komisař odboru služby krajské dopravní policie.

Dalším nebezpečným místem pro řidiče je v Moravskoslezském kraji například úsek silnice II/445 u obce Dolní Moravice v okrese Bruntál, kde se za posledních pět let stalo 14 nehod se sedmi zraněnými.

Toto místo je zajímavé tím, že zatáčka v polích nevypadá na první pohled nijak záludně. Problém je v tom, že zdání klame a řidiči do ní najíždějí po relativně úzké silnici mnohem rychleji, než by měli. Přitom parametry směrového oblouku odpovídají mezní rychlosti 40 km/h.

Pomohlo by však jednoduché a levné řešení – umístit před zatáčku dopravní značku s omezenou rychlostí.

„Dalším návrhem řešení je výrazné vymezení směrového vedení pomocí vodicích tabulí, stejně jako zlepšení protismykových vlastností s psychologickým prvkem červené barvy,“ navrhl David Pauk, vedoucí oddělení laboratoře, pasportizace a inspekce RSE Project.

• 1. Okres Opava – okružní křižovatka na silnici I/11 v Opavě poblíž obchodní zóny – za 5 let 79 nehod, 17 zraněných
• 2. Okres Opava – okružní křižovatka ulic Nákladní a Rybářská poblíž OC Breda v Opavě – za 5 let 40 nehod, 15 zraněných
• 3. Okres Ostrava-město – úsek silnice I/11 Rudná mezi křižovatkami s ulicemi Vratimovskou a Šenovskou v Ostravě – za 5 let 39 nehod, 12 zraněných
• 4. Okres Frýdek-Místek – úsek silnice II/648 v extravilánu obce Nošovice směrem na Vojkovice – za 5 let 21 nehod, 8 zraněných
• 5. Okres Opava – křižovatka ulice Otická a třídy Spojenců v Opavě – za 5 let 16 nehod, 5 zraněných
• 6. Okres Bruntál – úsek silnice II/445 v extravilánu obce Dolní Moravice – za 5 let 14 nehod, 7 zraněných
• 7. Okres Ostrava – křižovatka ulic Opavská a Martinovská v Ostravě-Porubě – za 5 let 34 nehod, 17 zraněných
• 8. Okres Ostrava – mimoúrovňová okružní křižovatka silnice II/470 a ulice Mariánskohorská v Nové Vsi – za 5 let 12 nehod, 5 zraněných
• 9. Okres Opava – křižovatka silnice I/56 Opavská a ulice Čs. Armády u obchodu Billa v Hlučíně – za 5 let 12 nehod, 5 zraněných
• 10. Okres Opava – křižovatka silnice I/46 Olomoucká a ulice Lidická v Opavě – za 5 let 12 nehod, 6 zraněných

Zdroj: Policie ČRO dopravě v Moravskoslezském kraji a problematice rizikových míst jsme hovořili na dopravní konferenci v Ostravě s koordinátorem BESIPu pro MS kraj Pavlem Blahutem.

Vybraná riziková místa pro řidiče, která na dopravní konferenci zazněla, nebudou v kraji jediná, která zasluhují pozornost. Kdy je ta chvíle, že by se takové místo mělo začít řešit?
I místo, kde je třeba jenom průjezdnost dva tisíce vozidel, ale v tom období tam vznikne velký počet dopravních nehod, tak nám vyskočí z hlediska té incidence jako velice vysoké číslo. To znamená zpravidla, že vlastník nebo obec, kde to je, to pak začíná řešit nebo vnímat jako rizikové místo.

Mnohdy policie, když se podívá a vidí místo, kde jsou tři dopravní nehody za rok, tak ho neřeší jako velice vytížené. Takže opravdu spíš záleží na správci té komunikace, jak moc dané místo vyhodnotí rizikově.

Obracejí se na vás řidiči s podobnými podněty?
Ano, obrací se na nás. Řidiči mnohdy právě řeší prosbu, jak v takové situaci reagovat nebo jak takovou situaci řešit. Ale vždy je potřeba je odkázat na vlastníka komunikace nebo na obec, která takovou komunikaci spravuje, protože to je vlastně ten člen, který může všechno rozhýbat a zkusit najít nějaké vhodné řešení.

Mnohdy se setkáváme samozřejmě se situací, že to stojí nemalé peníze. A obec třeba nemá ani ve svém rozpočtu nějaké extra finanční prostředky na to, aby se s tím dalo rychle něco dělat. Ale existují i projekty, kdy se prostě může najít nějaká finanční výpomoc, aby se ta situace zlepšila.

Dá se taková situace vyřešit i bez velkých finančních nákladů?
Samozřejmě mnohdy ta řešení nejsou finančně nákladná, jsou to tzv. měkká opatření, ale musí se o té situaci vědět. Pokud to nikdo neřeší, pokud v uvozovkách v té obci starosta to neví a místní ví, že se tam jezdí pomalu, anebo že mají jet pomalu a občas pomůžou nějakému turistovi zpátky na cestu, tak to nikdo neřeší. Opravdu je na těch lidech, kteří tam jezdí pravidelně a kterým to vadí, aby dali podnět, aby se s tím začalo něco dělat.

Má Moravskoslezský kraj pro řidiče záludných křižovatek více než jiné regiony?
Nejsme na tom nějak extra špatně. Co se týká těch míst, tak téměř každá obec v kraji má své záludné místo, kde ti místní řidiči, kteří tam jezdí pravidelně, s tím nějakým způsobem bojují. Takže těch míst je strašná spousta.

Opravdu, když se umí řidič chovat ohleduplně vůči ostatním a třeba je schopen i ustoupit z některých těch jakoby pravidel, že jsem na hlavní, ale i tak zpomalím a reaguji na řidiče, který tam vjel, tak v tom je ten bezpečný provoz.

Prostě je potřeba být vůči sobě ohleduplní a předvídat nevhodné chování jiných účastníků, a prostě mít nějaký záložní plán, abych dokázal jeho rizikovost odstranit nebo snížit.