Byly modré, pomalé a původem z Francie. První nákladní Avie vznikly před 55 lety
Radek Pecák
-
22. 01. 2023
+ 13
Původní Avie řady A dodnes využívají dobrovolní hasiči v řadě obcí Deník - Jan Čech
Naše téma
Před 55 lety se na našich silnicích začaly objevovat první exempláře nákladních vozů, které pak mnoho následujících desetiletí doslova otravovaly život. Jednak ostatním řidičům vinou své pomalosti v provozu a jednak chodcům kvůli štiplavému černému toxickému dýmu, který se linul z jejich výfuků.
Zpravidla byly modré a na jejich přídi se nacházelo logo druhdy slavné československé továrny Avia. Ta vznikla v roce 1919 a dlouhá desetiletí se zabývala produkcí letadel a leteckých motorů.
Na nákladní vozy z produkce továrny Avia se podívejte do naší fotogalerie.
Ovšem po druhé světové válce se tehdejší vedení tuzemského strojírenského průmyslu rozhodlo, že bude zapotřebí změna výrobního sortimentu. A tak z Avie začaly vyjíždět nákladní vozy a autobusy. Konkrétně Škody 706 R a následně také autobusy 706 RO.
Mezinárodní napětí na začátku padesátých let bylo příčinou obnovení produkce létajících strojů. Mimo stíhaček zde vznikal rovněž poměrně velký dopravní letoun Avia AV-14, což byla vlastně kopie sovětského Iljušinu IL-14.
Tato nová epizoda letecké produkce trvala zhruba deset let a na počátku šedesátých let se dělníci a inženýři v Avii opět začali věnovat nákladním vozům. Nejprve dostali na starosti montáž Tater 805, později Prag V3S a S5T.
Civilní podniky ovšem postupně začaly požadovat modernější vozy, než jaké byly k dispozici z produkce socialistických zemí.
V roce 1967 tak československá vláda podepsala s francouzským Renaultem dohodu o poskytnutí licence na poskytnutí licence na výrobu lehkých nákladních vozů Renault-Saviem SG4 Super Galion a SG 2 Super Goelette.
U nás se první desítky tradičně modrých vozů smontovaly již v roce 1968, tedy před 55 lety. Nejprve se výrobce z pražských Letňan k francouzskému původu vozu hrdě hlásil a také na oficiálních propagačních materiálech je na přídi automobilu jasně patrné typické logo značky Renault.
Automobil dostal označení A 30 a A 15. Větší číslo náleželo typu osazeném výkonnější verzí atmosféricky plněného dieselového čtyřválce s objemem 3,32 a výkonem 59 kW. Avia A 15 pak měla stejný motor přiškrcený na 50 kW.
Vůz jezdil na podvozku opatřeném vpředu nezávislým zavěšením přední nápravy a odpružením vinutými pružinami, vzadu se nacházela listová pera.
Avia A 15 měla oficiální nosnost půldruhé tuny, Avia A 30 byla určena pro přepravu nákladů do hmotnosti tři tuny.
Licenční smlouva skončila po deseti letech – tedy v roce 1977, ovšem nákladní Avie vznikaly dále. Postupně přicházely na řadu drobné modernizace. Jedna z nich spočívala například v navýšení výkonu motoru u původní A 15 na 53 kW. Díky se menší z obou Avií přejmenovala na A 20 a mohla vozit až dvě tuny.
Další zásadní vylepšení přišlo na řadu v roce 1983. To skončila éra vozů A 20 a A 30 a vystřídaly je A 21 a A 31. Hlavní změna spočívala v nasazení nového motoru. Zdvihový objem válců narostl na 3,6 litru a výkon byl nově pro obě verze vozu 61 kW. To také znamenalo navýšení maximální rychlosti. A 21 byla dokonce schopná vyvinout tempo 95 km/hod a A 31 kvůli jinému zpřevodování o deset kilometrů v hodině nižší. Dalším bonusem byla zhruba o deset procent nižší spotřeba.
Původní řada A zůstala ve výrobním programu ještě i po polovině devadesátých let, kdy už byla vlastníkem Avie korejská společnost Daewoo. V roce 1997 přišla na řadu ještě jedna modernizace. Auto dostalo jiný rám, tuhou přední nápravu, menší kola a sklopnou kabinu.
Obchodní označení tehdy sahalo od A 60, přes A 65, A 70 a a A75 až po A 80. Definitivně poslední Avia vyjela z bran letňanské automobilky v listopadu roku 2000. Celkem se těchto vozů vyrobilo zhruba čtvrt miliónu exemplářů.
Další léta Avie už byla ve znamení střídání období naděje a zmaru. Vyráběla se nová řada s novou kabinou, která byly vyvinuta ve Velké Británie a jednotlivé řady Avií měly nosnost od 6,5 do 12 tun.
Ovšem již v roce 2005 Daewoo zkrachovalo a továrna se nakonec dostala do vlastnictví indické společnost Ashok Leyland.
Ta ovšem postupně produkci přemístila do Indie a v roce 2013 se výrobní linky Avie Letňany definitivně zastavily.
Továrnu o čtyři roky později koupila česká společnost Czechoslovak Group a od roku 2017 se Avie v malých sériích montovaly v Přelouči. Tato epizoda však trvala jen rok a půl.
Na nákladní vozy z produkce továrny Avia se podívejte do naší fotogalerie.
Ovšem po druhé světové válce se tehdejší vedení tuzemského strojírenského průmyslu rozhodlo, že bude zapotřebí změna výrobního sortimentu. A tak z Avie začaly vyjíždět nákladní vozy a autobusy. Konkrétně Škody 706 R a následně také autobusy 706 RO.
Mezinárodní napětí na začátku padesátých let bylo příčinou obnovení produkce létajících strojů. Mimo stíhaček zde vznikal rovněž poměrně velký dopravní letoun Avia AV-14, což byla vlastně kopie sovětského Iljušinu IL-14.
Tato nová epizoda letecké produkce trvala zhruba deset let a na počátku šedesátých let se dělníci a inženýři v Avii opět začali věnovat nákladním vozům. Nejprve dostali na starosti montáž Tater 805, později Prag V3S a S5T.
Civilní podniky ovšem postupně začaly požadovat modernější vozy, než jaké byly k dispozici z produkce socialistických zemí.
V roce 1967 tak československá vláda podepsala s francouzským Renaultem dohodu o poskytnutí licence na poskytnutí licence na výrobu lehkých nákladních vozů Renault-Saviem SG4 Super Galion a SG 2 Super Goelette.
Doslova mezinárodní produkt
Renault je produkoval již od roku 1965 a ve své době se jednalo o opravdu moderní a dobrá auta. Svědčí o tom i fakt, že v licenci se vyráběly také v Itálii (jako Alfa Romeo A 38) nebo v Německu (tam pod označením MAN 270).U nás se první desítky tradičně modrých vozů smontovaly již v roce 1968, tedy před 55 lety. Nejprve se výrobce z pražských Letňan k francouzskému původu vozu hrdě hlásil a také na oficiálních propagačních materiálech je na přídi automobilu jasně patrné typické logo značky Renault.
Automobil dostal označení A 30 a A 15. Větší číslo náleželo typu osazeném výkonnější verzí atmosféricky plněného dieselového čtyřválce s objemem 3,32 a výkonem 59 kW. Avia A 15 pak měla stejný motor přiškrcený na 50 kW.
Vůz jezdil na podvozku opatřeném vpředu nezávislým zavěšením přední nápravy a odpružením vinutými pružinami, vzadu se nacházela listová pera.
Avia A 15 měla oficiální nosnost půldruhé tuny, Avia A 30 byla určena pro přepravu nákladů do hmotnosti tři tuny.
Licenční smlouva skončila po deseti letech – tedy v roce 1977, ovšem nákladní Avie vznikaly dále. Postupně přicházely na řadu drobné modernizace. Jedna z nich spočívala například v navýšení výkonu motoru u původní A 15 na 53 kW. Díky se menší z obou Avií přejmenovala na A 20 a mohla vozit až dvě tuny.
Další zásadní vylepšení přišlo na řadu v roce 1983. To skončila éra vozů A 20 a A 30 a vystřídaly je A 21 a A 31. Hlavní změna spočívala v nasazení nového motoru. Zdvihový objem válců narostl na 3,6 litru a výkon byl nově pro obě verze vozu 61 kW. To také znamenalo navýšení maximální rychlosti. A 21 byla dokonce schopná vyvinout tempo 95 km/hod a A 31 kvůli jinému zpřevodování o deset kilometrů v hodině nižší. Dalším bonusem byla zhruba o deset procent nižší spotřeba.
Poslední modernizace ještě po 30 letech
Komunismus v roce 1989 padl, ovšem Avie se vyráběly dále. Na přídi se objevil nápis turbo, což logicky signalizovalo doplnění motoru o přeplňování turbodmychadlem. Po doplnění o mezichladič stoupl výkon až na 76 kW. Navíc se poté motor pároval s novou pětistupňovou manuální převodovkou vyvinou sesterskou automobilkou Praga.Původní řada A zůstala ve výrobním programu ještě i po polovině devadesátých let, kdy už byla vlastníkem Avie korejská společnost Daewoo. V roce 1997 přišla na řadu ještě jedna modernizace. Auto dostalo jiný rám, tuhou přední nápravu, menší kola a sklopnou kabinu.
Obchodní označení tehdy sahalo od A 60, přes A 65, A 70 a a A75 až po A 80. Definitivně poslední Avia vyjela z bran letňanské automobilky v listopadu roku 2000. Celkem se těchto vozů vyrobilo zhruba čtvrt miliónu exemplářů.
Další léta Avie už byla ve znamení střídání období naděje a zmaru. Vyráběla se nová řada s novou kabinou, která byly vyvinuta ve Velké Británie a jednotlivé řady Avií měly nosnost od 6,5 do 12 tun.
Ovšem již v roce 2005 Daewoo zkrachovalo a továrna se nakonec dostala do vlastnictví indické společnost Ashok Leyland.
Ta ovšem postupně produkci přemístila do Indie a v roce 2013 se výrobní linky Avie Letňany definitivně zastavily.
Továrnu o čtyři roky později koupila česká společnost Czechoslovak Group a od roku 2017 se Avie v malých sériích montovaly v Přelouči. Tato epizoda však trvala jen rok a půl.