Škoda Auto – včera, dnes a zítra – díl X.

Jak se dělá automobil...

Jakých programů se využívá...

Pro modelování povrchů – ICEM SURF.

Pro konstrukci karoserie vozidla – vnitřních plechů, interiérových dílů a elektroinstalací – systém CATIA.

Pro znázornění (kvality převodu) představ designéra do virtuálního světa pak slouží - trojrozměrná projekce – virtuální reality.

Pro konstrukci motorů, převodovek a podvozkových agregátů – integrovaný 3D graf. systém Pro/ENGINEER.

Počítačový program reprodukuje do detailu dokonce i povrch plastů a potahových textilií sedadel, výplní dveří atd. ve všech možných alternativách dle stupňů výbavy. Právě díky této technologii se ušetří spousta času a zároveň peněz. Není již nutné vyrábět vzorky fyzicky.

Testování vozu z pohledu bezpečnosti….

probíhá na základě dat, ze kterých je vytvářen počítačový model vozu. Právě do něj, je možné vložit reálné vlastnosti vozidla a zkoumat, jak se bude takovýto vůz chovat při nárazu, lze také testovat tuhost karoserie, jízdní simulace, ale i ověřit funkci topení, klimatizace nebo cirkulace vzduchu. Doslova přes noc je možné získat první výsledky. Nesporně je takovéto testování nejen rychlejší ale také úspornější než-li testy na opravdovém voze. Praktické testy jsou však nenahraditelné. Teprve jejich výsledky potvrdí správnost teoretických zkoušek. Je ale zřejmé, že díky počítačovým testům jsou nižší náklady právě na tento druh zkoušení.

Prototypy…

Právě na nich probíhají např. nárazové zkoušky a testy životnosti vozu. Ty probíhají dlouhodobými laboratorními i jízdními zkouškami. Zkouší se nejen zrychleně (oproti používání majitelem vozu), ale i náročněji. Vůz je opakovaně vystavován extrémním podmínkám v poušti, v oblastech s velmi nízkými teplotami nebo silnými povětrnostními vlivy. Ověřuje se i odolnost vůči korozi a zkoumána je i kvalita laku. Dle marketingového hlediska je životnost jednoho typu vozu 6 – 8 let včetně modernizace.

Nakonec je třeba vyškolit pracovníky v pilotní hale a hajdy do práce. Nejprve následuje nultá série, kdy probíhá vše jako při sériové výrobě, jen o hodně pomaleji. Vychytávají se poslední mouchy až se tempo výroby zrychlí na potřebnou úroveň plánované sériové výroby.

Fabia absolvovala takovýchto zkoušek celkem čtyřiačtyřicet. Jaké to byly?
- bariérové (čelní, boční a zadní)
- emisní
- brzd
- vnějšího hluku
- stíračů a ostřikovačů čelního skla atd.

Završením vývoje je schválení automobilu pro provoz. Jsou-li zkoušky sériového vozu úspěšné, vydá schvalovací orgán homologační certifikát.

Elektronika se udává i v metrech...

U dnešních vozů již nejsou výjimkou řídící systémy, které snímají všechno možné – teplotu vody, vzduchu v okolí, v interiéru, otáčky motoru i kol, hodnoty zrychlení, natočení volantu, složení výfukových plynů atd. atd. Jednotlivé řídící jednotky jsou vzájemně propojeny a je velmi důležité, aby se vzájemně negativně neovlivňovaly a splňovaly dané předpisy.

Při správném fungování zajišťují správnou funkci motoru, převodovky, brzd, topení i klimatizace, airbagů, hladiny emisí ve výfukových plynech, ale i centrální zamykání a ovládání oken.

Kolik metrů vodičů má váš vůz? Dokážete to odhadnout? Dle bohatosti výbavy se pohybuje množství přibližně mezi 470 až 700 metrů. V každém voze je pak pět základních svazků, na které navazuje příslušný počet skupin – tzv. rodin. Např. ve Fabii je 5 svazků, 143 skupin a každá s dalšími desítkami modulů, které lze různě kombinovat. Pro další porovnání uvádím, že např. ve Favoritu byla v r. 1989 zamontována první řídící elektronická jednotka. Uplynulo deset let a ve Fabii s největší výbavou jich najdete hned patnáct.

Tento stručný popis nemůže obsáhnout 3 roky těžké práce, ale domnívám se, že ještě podrobnější postup většinu běžných uživatelů ani moc nezajímá. Pro ně je důležitá hlavně kvalita, bezpečnost a užitnost daného vozu, což je pochopitelné.

V příštím díle (3. října) Škoda Auto - včera, dnes a zítra se podíváme na Škodu Superb.

Zdroj:

Petr Kožíšek & Jan Králík – kniha L&K – Škoda II. díl, Let okřídleného šípu 1945 – 2003.