Kategorie N1 přináší úspory i komplikace

Oblíbenou automobilovou kategorii živnostníků, značenou jako N1, nemůže žádná v Česku podnikající automobilka bojkotovat. Připravila by se totiž o peníze od plátců daně z přidané hodnoty.
Právě a jen u nákladních aut si mohou podnikatelé odečíst DPH, osobní vozy takovou výhodu nepřinášejí. Přísné zákony však mají svůj specifický výklad. Drobnými zásahy do karosérie lze třeba z luxusního auta udělat dodávku, ačkoliv by samotná automobilka z nákladní verze mnohdy exkluzívního modelu zcela jistě nadšená nebyla. Přestavba osobního auta je ale plně v režii dovozce. A ušetřit devatenáct procent z ceny mnohamiliónového vozu, to už se i potenciálnímu majiteli vyplatí slevit něco ze svých představ.


Ze sedmi pět, z pěti čtyři
Nákladním se může teoreticky stát skoro každé auto, zdaleka ne všechna se však k takové přestavbě hodí. O tom, zda bude konkrétní model zařazen do kategorie N1, rozhoduje složitý vzorec, který přisuzuje svůj podíl prostoru pro náklad i posádku. Pokud by se tedy například nákladním autem chtěl stát hatchback Škoda Fabia, vešly by se do něj pravděpodobně jen dvě sedadla, zatímco zbytek by tvořil zavazadlový prostor. Ze stejného důvodu se sedmimístná auta mění po přestavbě na N1 v pětimístná a obyčejné kombíky jsou velmi často homologovány pouze pro čtyři cestující.
Tuto "drobnost" obvykle automobilky v nabídkových prospektech nijak nezdůrazňují. Pravděpodobně proto, že podstatným způsobem snižuje užitnou hodnotu vozu. Každý zájemce o "en jedničku" by se tak měl ve vlastním zájmu předem informovat, kolik lidí může po přestavbě ve voze cestovat.
Zatímco přeměna z osobního auta na nákladní nebývá složitá, opačně už to jde podstatně hůř. Pokud úpravce postupuje podle předpisů, je dokonce třeba vyměnit celou karosérii. "Při přestavbě dochází k celé řadě nezvratných změn," vysvětluje Petr Říha z Ústavu silniční a městské dopravy. "Například při odstraňování nadbytečných sedadel se zároveň likvidují kotevní místa." V praxi to znamená odříznutí veškerých úchytů a zavaření otvorů pro šrouby. "Jiná věc je, že přestavby nebývají udělány podle předpisů. Situaci nahrává fakt, že jejich provedení nikdo nekontroluje," dodává Petr Říha. Nebývá proto žádnou výjimkou, když dovozce z auta pouze odmontuje bezpečnostní pás a opěrku hlavy. Vše dá novému majiteli do kufru a počítá s tím, že si to někdy v budoucnu zpátky namontuje. Jenže oficiálně je takový postup zakázaný.

Není to jen mřížka
"Majitel auta kategorie N1 samozřejmě nesmí provádět na voze žádné dodatečné úpravy. A ani nesmí jezdit bez přepážky oddělující posádku od zavazadel, byť by právě žádný náklad nevezl," říká motoristický právník Michal Dlabola. "Policie samozřejmě může při kontrolách zjistit, že mříž není na svém místě, a řidiče pokutovat."
Skutečnost, že se jedná o nákladní vozidlo s povinností jezdit s mříží, se zjistí lehce - je to vyznačené v technickém průkazu. "Faktem ale je, že takové věci obvykle policii nezajímají," tvrdí Michal Dlabola.
Pokud se tedy majitel N1 smíří s faktem, že mu mřížka v jinak bezhlučném interiéru občas zachrastí, že kvůli ní hůře vidí dozadu a že využitelnost vozu a variabilita interiéru je trvale omezena, může se už jen radovat z ušetřených peněz. Tedy alespoň do okamžiku, než se rozhodne své auto prodat. "V takovém případě musí prodávající do ceny vozu opět účtovat DPH a státu je odvést," upozorňuje Michal Dlabola.
Skutečně uspořené peníze při nákupu kategorie N1 jsou tak nakonec mnohem menší, než by se na první pohled mohlo zdát. Navíc je třeba počítat i s počáteční investicí do samotné přestavby. Za tu si prodejci zpravidla účtují částku v rozmezí od dvaceti do pětatřiceti tisíc korun.

Pro a proti N1
+ Na vůz mohou plátci DPH uplatnit odpočet daně.
- Při následném prodeji je třeba doplatit DPH z ceny ojetiny.
- Počáteční investice do přestavby.
- Omezená využitelnost interiéru.
- Přestavba zpět na osobní vůz je mnohdy prakticky vyloučena.