Zelená auta: ekonomika vs. ekologie

Ekologické verze osobních automobilů, které vycházejí z klasických modelů, se v posledních letech začínají etablovat nejen v českých flotilách. Má jejich pořízení i ekonomický přínos nebo „jen“ přispívají ke snižování emisí a ekologičtějšímu provozu na našich silnicích? NAŠE TÉMA, 07.01.12 | 00:00

Vozy s přívlastky jako GreenLine, BlueMotion, ECOnetic, Ecomotive nebo EcoFlex jsou doménou zejména západních zemí s vysokým ekologickým cítěním. Přesto však tyto modely potkáváme stále častěji i na českých silnicích, i když na tuzemském trhu jde stále pouze o okrajovou záležitost a v prodejích automobilek hrají tyto vozy roli jednotek procent. To platí jak v případě individuálních kupujících, tak firemních flotil. A potvrzují to také statistiky leasingových společností. „Občas nějaká eko auta dodáme, ale rozhodně ne celou „modrou“ nebo „zelenou“ flotilu. Podíl na celkovém objemu je u těchto vozů pod jedno procento,“ říká Jan Tejnor z Arvalu. Podstatným důvodem pro toto tvrzení je také skutečnost, že na rozdíl od některých zahraničních zemí nejsou tato auta v České republice žádným způsobem daňově ani jinak zvýhodněna (v zahraničí je poměrně běžné zdanění vozidel podle emisí CO2) a jejich obvykle vyšší cena, která se oproti standardní verzi se stejným motorem může lišit i o desetitisíce, není pro české kupující příliš lákavá.

Snížený podvozek a systém start-stop

Ekologické verze, u kterých je snahou automobilek dosáhnout na co nejnižší měrnou spotřebu paliva a produkci emisí, se vyznačují řadou technických řešení, která dosažení těchto hodnot umožňují. Protože eko modely vycházejí ze standardních verzí, je možné jednotlivé změny poměrně jednoduše identifikovat. Technická řešení tak spadají do dvou hlavních kategorií. První jsou technické změny v oblasti exteriéru - tedy především aerodynamiky. Druhou oblastí úprav je pak motor, převodovka, řídící jednotka a drobně se úpravy dotýkají také ukazatelů v kapličce palubní desky, kde jsou ukazatele správného řazení, optimálních otáček a podobně. Zaměřme se ale nejdříve na aerodynamiku. Eko auta mají optimalizovanou karoserii pro lepší obtékání vzduchu. Volně řečeno, na karoserii jsou „více ucpané díry“ ve snaze o minimální odpor vzduchu a další aerodynamické prvky, jako spoilery, dodatečné kryty motoru či podvozku, aerodynamické kryty kol nebo deflektory na podvozku před zadními koly. Stejně tak je díky kratším pružinám (zpravidla jen vpředu) snížený podvozek, aby pod sebe auto nehrnulo vzduch. Využívají se pneumatiky s nízkým valivým odporem, což sice významně pomáhá snižovat ekologické ukazatele, ale samozřejmě za cenu nižší adheze. V zájmu odlehčení chybí také často plnohodnotná rezerva, která je nahrazena lepicí sadou. Pod kapotou jsou následně prováděny změny jako je například standardní využití systému start-stop, který při správné teplotě motoru sám agregát vypíná, například při čekání v křižovatce. Dále jsou upraveny převody, které jsou od třetího rychlostního stupně prodloužené, aby provoz při plynulé jízdě probíhal v nižších otáčkách, a tedy i s nižší měrnou spotřebu paliva a produkcí emisí. Obvyklé je využití rekuperace kinetické energie, kdy alternátor při brzdění dobíjí baterii a nastavení řídící jednotky na nižší spotřebu, což je ovšem logicky vykoupeno nižším výkonem. Trendem, nejenom v případě eko automobilů, je také nasazování moderních „downsizingových“ motorů, které při menším objemu motoru nabízejí vyšší výkon a zároveň nižší spotřebu i emise než starší motory. To je však vykoupeno vyššími nároky na konstrukci a především na mazací soustavu, zejména motorový olej. S tím jde ruku v ruce také čím dál častější využití technologií, jako je variabilní časování ventilů, proměnná délka sacího potrubí či nastavování geometrie lopatek turbodmychadla. Někteří výrobci také u eko verzí používají externě řízený kompresor klimatizace, který není poháněn kontinuálně motorem a spoří tak další cenné desetinky litru nafty. Pokud shrneme všechny úpravy eko vozidla, tak dospějeme k názoru, že řada z nich je jistě prospěšných (například aerodynamika, převody, vypínání motoru, doporučení řazení, rekuperace) a některé jsou diskutabilní (úzké pneumatiky na úkor brzdné dráhy a trakce, slabý motor se často trápí a v reálném provozu spotřeba neklesne, stejně tak vyjmutí náhradní pneumatiky moc radosti při defektu neudělá). Jaké konkrétní úpravy nabízejí největší automobilky?

BMW (EfficientDynamics)

U bavorské automobilky BMW zvyšuje potenciál úspory paliva technologie EfficientDynamics. Obsahuje mimo jiné například aerodynamické prvky, jako jsou kola z lehkých slitin ve tvaru turbíny s pěti paprsky, snížený podvozek, pneumatiky se sníženým valivým odporem a upravené nastavení motoru. Výsledkem je nízká kombinovaná spotřeba 4,1 l/100 km a emise CO2 109 g/km. Vozy mají navíc také odlehčenou konstrukci nebo vzduchové klapky mezi ledvinkami, které umožňují rychlejší zahřátí motoru.

Ford (EcoNetic)

Úsporné modely značky Ford s označením EcoNetic nabízejí vedle funkce start-stop a rekuperačního dobíjení také informační systém, který pomáhá motoristům upravit jejich návyky za volantem. Díky této technologii se mohou naučit jezdit hospodárněji, což pro mnoho z nich znamená potenciální úsporu paliva zhruba ve výši 10 procent. Sofistikovaný software, vyvinutý s pomocí specialistů na ekonomickou jízdu, sleduje chování řidiče během jízdy a informuje ho, jak se jeho způsob řízení odráží na spotřebě vozu. Spolu s tím mu poskytuje jednoduché rady, s jejichž pomocí se dá ušetřit více paliva.

Opel (ecoFLEX)

Vylepšení v řízení motoru, aerodynamice a hmotnosti vozidla snižují spotřebu paliva a emise CO2 u eko modelů značky Opel o přibližně 9 procent. Aerodynamika byla vylepšena snížením podvozku, optimalizací sání vzduchu a přidáním spotního krytu motoru, který snižuje odpor vzduchu. Výsledkem je vyšší výkon při nižších emisích. Díky množství detailních úprav na motorech a faktorech odporu vzduchu u modelů ecoFLEX, byli inženýři Opelu schopni minimalizovat spotřebu bez větších kompromisů u požitku z jízdy.

VW (BlueMotion)

Označení BlueMotion najdeme na vozidlech značky Volkswagen, která jsou orientována na hospodárnost. Spojují v sobě technologie snižující spotřebu paliva a motor, který je zároveň hospodárný i dynamický. Technologie BlueMotion zahrnuje například technická řešení z oblasti aerodynamiky, jako je snížený sportovní podvozek a optimalizovaná karoserie pro minimální odpor vzduchu, pneumatiky s nízkým valivým odporem. Stejně tak jsou tyto vozy osazeny systémem start-stop a využívají rekuperaci kinetické energie.

Seat (ECOMOTIVE)

Mezi řešení na úsporu pohonných hmot a snížení emisí patří například integrovaný systém start-stop, nebo ukazatel optimálního řazení, který snižuje spotřebu paliva tím, že Vás upozorní na přesný okamžik, kdy je optimální změnit převodový stupeň. Nesmíme zapomenout ani na filtr pevných částic DPF nebo systém rekuperace kinetické energie.

Škoda (GreenLine)

Také verze GreenLine od tuzemské automobilky Škoda obsahují obvyklá technická opatření vedoucí ke snížení spotřeby a emisí CO 2. Patří sem například down-sizingové motory, rekuperace brzdné energie, start-stop systém, pneumatiky se sníženým valivým odporem a aerodynamické prvky, jako je například spoiler u Fabie GreenLine nebo zakrytování podvozku.

Mercedes-Benz (BlueEFFICIENCY)

Strategií značky Mercedes-Benz je rozšíření technologie BlueEFFICIENCY na celou modelovou řadu. V současné době je mezi eko auty premiantem co do počtu nabízených variant. Vozy této značky využívají klasická řešení, jako jsou pneumatiky s nízkým valivým odporem nebo upravené převodové stupně.

Nissan (Pure Drive)

Automobilka takto označuje všechny modely, které uvolňují do ovzduší méně než 140 g CO2/km. V praxi se jedná zejména o zážehový motor 1,2i 80 a 89k dodávaný do modelu Micra a motor 1,5 i 1,6 dCi pro Note a Quashqai.

Renault (ECO2)

Takto označené modely musí mít emise nižší než 120 g CO2/km, musí být vyrobeny v závodech, které respektují zásady ochrany životního prostředí a 85 % hmoty musí být recyklovatelných a při jejich výrobě musí být použito 7 % recyklovaných plastů. Jde o modely procházející celou modelovou řadou s motorizacemi dCi.

Citroen (Airdream)

Takto označuje od roku 2007 Citroen modely, u kterých emise CO2 nepřekročí limit 140 g/km, výrobní závod musí splňovat certifikaci a stejně jako u Renaultu se hodnotí zpětná použitelnost materiálů k výrobě. Technologie s názvem e-HDI kombinuje dieselový motor se systémem stop& start a systémem pro rekuperaci brzdné energie při zpomalení vozu. Automobilka k těmto vozům dodává také pneumatiky s nižším valivým odporem a uvádí, že tyto běhouny ušetří za dobu své životnosti 90 l paliva.

Peugeot (Blue Lion)

Jde o aktivitu automobilky směřující k ochraně životního prostředí. V praxi se projevila již v minulosti plošným nasazením filtrů pevných částic, použitím pneumatik s nižším valivým odporem a má přesah i do oblasti nasazení hybridního dieselového motoru. Nyní se ale stejně jako u Citroenu můžeme v ceníku setkat s verzemi e-HDI.

Volvo (DRIVe)

Tento „zelený“ program zahrnuje řadu aktivit, počínaje elektrický pohonem, plug-in hybridem nebo pohonem na E5 (Flexifuel). Například u modelu S60 a V60 je pod označením drive ukryt vznětový čtyřválec D2 o objemu 1,6l s technologií Start&Stop, využitím brzdné energie pro dobíjení a dalšími prvky.

Mazda (SKYACTIV)

V plné parádě se tento úsporný program ukáže v modelu CX-5, který se na český trh dostane začátkem příštího roku. Patří sem nové motory, převodovky, karoserie i podlahové plošiny, vše má podle výrobce přinést snížení spotřeby paliva a emisí CO2. V dalších fázích budou postupně zavedeny úsporné technologie jako rekuperační brzdění nebo hybridní pohon.

Toyota (Toyota Optimal Drive)

Také japonská Toyota bojuje s emisemi kombinací více technologií. Nechybí Stop&Start, duální proměnné časování ventilů a nízká hmotnost nízkoobjemových zážehových jednotek, piezoelektrické vstřikovače i systém D-CAT u vznětových motorizací, nebo CVT převodovky s plynule měnitelným převodem.

Opravdu se vyplatí?

Eko vozy jsou podle Jana Tejnora z Arvalu především pro „ekořidiče“. „Kdo chce jezdit se superbem 1,6 TDI GreenLine po dálnici 180, spotřebuje víc než s dvoulitrem. Jízdním stylem se dá udělat minimálně stejný rozdíl, jako pořízením eko auta oproti konvenčnímu stejného typu,“ říká. „Nejlepším lékem na spotřebu je emisní restriktivní legislativa a drahé palivo. Automobilky se proto naučily dělat úsporné a relativně silné motory,“ dodává. Jak je to ve skutečnosti, jsou opravdu eko vozy pouze pro ekologicky smýšlející řidiče, bez hlubšího ekonomického významu?

Příklad z praxe: Vozem s nejnižší spotřebou na českém trhu je v současné době Volkswagen Polo 1,2 TDI BlueMotion ve verzi Trendline, který je poháněn přeplňovaným vznětovým tříválcem s technologií commonrail. Papírová kombinovaná spotřeba je 3,3 litru a cena tohoto modelu činí 348 100 Kč. Pokud tuto verzi porovnáváme se „standardním“ provedením Volkswagenu Polo 1,2 TDI ve stejné výbavové verzi, který je osazen stejným motorem s totožnými výkonnostními parametry, dosahuje kombinované spotřeby 3,8 litru. Přičemž cena této verze je 319 000. Podle jednoduchého srovnání zjistíme, že BlueMotion je o celých 29 100 korun dražší a nabízí podle oficiálních údajů o 0,5 litru nižší kombinovanou spotřebu na sto kilometrů. Při současné ceně jednoho litru nafty, která činí v průměru přibližně 35 korun, jednoduchým výpočtem zjistíme, že se eko verze ekonomicky začne vyplácet až po nájezdu více než 160 tisíc kilometrů. Nebereme však v úvahu také další náklady, jako jsou například pneumatiky s nižším valivým odporem a pomíjíme i vlivy jízdního stylu řidiče, který má na spotřebě velmi významný podíl. V tomto případě tedy nejsou pro pořízení eko dieselu pravděpodobně primárně ekonomické důvody. Bohužel jednoduché srovnání u všech verzí, které automobilky v Česku nabízejí, nelze, a to z důvodu jednak rozličných výbav, které se pro „běžné“ a ekologické verze používají, tak také z poměrně častého důvodu použití rozdílných motorů u eko verzí a ve standardním provedení.

Eko verze současných konvenčních modelů nenabízejí pro nákup v tuzemských podmínkách, v případě nízkoobjemových vznětových motorů, primárně ekonomické důvody. Jak se shodují zástupci automobilek, které na českém trhu tyto vozy nabízejí, primárně tato vozidla cílí na ekologicky smýšlející řidiče. „Uspokojují poptávku zákazníků hledajících vůz dané třídy s co nejnižší spotřebou a emisemi. Emise CO2 se obvykle snižují až na úroveň, která odpovídá minimálně o třídu menšímu vozu se vznětovým motorem,“ říká Martin Linhart, ředitel vnější komunikace společnosti Ford. Jeho slova potvrzuje také Jan Klíma z Volkswagenu: „Modely BlueMotion nabízíme těm zákazníkům, kteří musí jezdit autem, a přitom jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijí.“ Podobně hovoří také Jakub Šulc ze Škody. „Eko verze našich modelů jsou nejen výrazem snahy automobilky o snižování dopadu vlivu automobilového průmyslu na životní prostředí, ale také nabídkou pro zákazníky, kterým záleží na ekologickém a ekonomickém provozu,“ říká. Eko verze tak především vycházejí vstříc faktu, že v mnoha zemích světa je zavedeno zdanění vozidel dle úrovně emisí C02 při registraci i provozu vozu. Firmy vyznávající odpovědnost k životnímu prostředí také mívají stanoveny hranice emisí vozů ve flotilách.