Moji radost zkazilo hned při přebírání auta otřesné počasí. Lilo jako z konce a v průtrži mračen to není úplně skvělá jízda s velkým a nezatíženým vozem. Nic nefunfguje tak, jak má. Šlápnete na brzdu a pojedete pořád rovně jak parník Primátor Dittrich. Ohromné čelní okno sice obsluhují velké stěrače, ale ta plocha je prostě tak velká, že každé pootočení jejich ramen znamená litry chrstnuté na boční okno a tudíž nulový výhled do strany. Tolik zážitky z první cesty. Pak se počasí umoudřilo a jízda byla skvělá.
Osvědčené fígle
To, co na tomto trhu platí, je pořádně využitý vnitřní prostor. Jelikož je i nový a efektně namaskovaný jumper primárně dodávka, je jednoduché ho slušně zastavět. Svislé boky neznehodnocují šířku, takže uvnitř najdu vedle sebe tři plnohodnotné sedačky. A to dokonce vpředu, vzadu i uprostřed. Takže celkem devět lidí.
K tomu pak užitkové drobnosti, jako je velká odkládací schránka uprostřed přístrojovky, nad čelním oknem, spisový klips pod čelním oknem, pevný držák na nápoje, stavitelné loketní opěrky… Perfektní. Těch kapes je tady tolik, až se v nich člověk ztrácí. A hlavně – když něco dá do kapsy ve dveřích, ztratí to asi navždy. Tahle kapsa je totiž tak nízko, že je třeba zastavit a vylézt z auta, aby do ní řidič dosáhl.
Je skvělé, že těch přihrádek je tolik (například i ve střední řadě jsou tak velké, že se sem vejde atlas A3 a celý zmizí, a navíc je tu i 12V zásuvka a zapalovač). Ale zase drobná technická vlastnost. Třeba by pomohly gumové vložky do kuchyňských linek od IKEA. Jinak všechny věci mají v těch ohromných prostorách neustále snahu cestovat a létat. Zvlášť v těch velkých nad předním oknem.
Jak jsem řekl, sezení v autě je perfektní. Super výhled (můj syn v dětské sedačce byl totálně nadšen), příjemné držení těla a i nástup bez výhrad. A to i do třetí řady. Kdo tedy má obří rodinu, nechť koupí sobě podobný autobus. Tady problémy s dětskými sedačkami mít nebude.
L1H1
Výše uvedené značení znamená, že jde o nejkratší karoserii a také nejnižší. Co do výšky, je to jedno. Ta délka je už dost limitující. Zavazadelník není moc velký. I ledasjaké kombi ho strčí hravě do kapsy. Papírově sice minibus vede, ale to jen proto, že je vysoký. Na šířku je tu problém s mohutnými podběhy a na délku s ohromným schodem pod sedadly. Proč tam je? Nevím. Každopádně devět lidí si sem bagáž dá, ale musí mít jen „cabin luggage“.
Mnoho lidí by si myslelo, že udělá pár hmatů a zadní sedadla vyjme. I přes vysoký schod by se pak dal využít vůz jako velký stěhovák. Nedal. Třetí řada sedadel je k podlaze přišroubována a jen několik desítek minut tvrdé dřiny s ráčnou a svalnatým parťákem k ruce by znamenalo úspěch při vytažení velké zadní lavice ven. Bohužel. To je výtka, která mi vadí nejvíc. Podle mě se minibus nekupuje jen pro převážení pevně daných osob. Pořídí si ho třeba firma, aby mohla v pondělí svézt lidi z vývoje do továrny, v úterý naloží do kufru odlitek, ve středu katalogy, ve čtvrtek přiveze delegaci ze zahraničí a v pátek to zakončí svatebním autem jednoho člena firmy. Tady bohužel ne. Nebo si zákazník musí pořídit delší verzi L2. Ale to nic nemění na tom, že variabilita je tu nulová!
To nejlepší – motor
Testovaný vůz byl vybaven tím nejlepším, co může Citroën nabídnout. A přitom to není Citroën. Motor je totiž původem z Iveca a je určen na tahání trochu větších kousků. Jde o naftový třílitr s výkonem 130 kW při 3 600 ot./min a hlavně s točivým momentem 400 Nm při 1 400 ot./min. Takže jak sami vidíte, ohromná síla je v nabídce řidičova plynového pedálu prakticky neustále. A je to paráda. Auto táhne jak býk. Tohle je motor, který natočí půl milionu kilometrů, a bude stále v pohodě.
Méně v pohodě už však bude řazení a řízení. Volant má dost vůle a řadicí páka má občas ty vůle tak velké, že až stydno. V osobních autech už PSA proti tomuhle neduhu zakročila. Když tak prezentuje nový Jumper Kombi jako téměř osobní auto, tak by mohli přesunout pozornost i k téhle problematice. Hledat neustále správný stupeň není nejlepší. Ještě že silný motor se dokáže rozjet i na trojku (!).
Pokud se ptáte na spotřebu, tak ta je v mezích normy. Náš test nakonec skončil s 11,7 litry na 100 km, což je vynikající údaj. Může za to i šestka, která nechá motor točit na dálnici na skvělých 2 100 ot./min.
Závěr
Chtěl bych Citroënu poděkovat, že jumper přešel z třídy užitkových vozů do třídy užitkových osobních vozů s komfortem. Vzhled, který se povedl, stejně tak úpravy přístrojovky i techniky. Jen tu a tam jsem našel nedostatky, nad kterými zůstává rozum stát.
+ Vylepšený vzhled
+ Vynikající motor
+ Spotřeba
- Variabilita kufru
- Nepřesná převodovka
- Nedotažené detaily v interiéru