Chrysler Voyager 2,4i - 15 let věrné služby

Značka:	Chrysler
Model:	Voyager
Typ:	2,4i manual
Karoserie:	MPV
Objem motoru:	2400
Palivo:	LPG + benzin
Rok výroby:	1997
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	120000
Najeto km nyní:	380000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	15 let
Průměrná spotřeba:	12
Poruchy:	slabé servo, špatně svítí
Předchozí vozidlo:	Volkswagen Passat

Ahoj motoristi!


Po dlouhé době - 15 let , kdy jsem jezdil s recenzovaným vozem se začínám poohlížet po novém. Jak trochu vyplývá z dlouhé doby vlastnictví, byl jsem s ním neskutečně spokojen. Tak za prvé - už koupě vozu této značky je příjemná, a to kvůli výhodné ceně ojetiny. Oproti vozům zejména domácích a německých výrobců je výrazně nižší, samozřejmě při porovnávání stejných parametrů. Já měl kritéria při koupi jasná - přírůstek do rodiny, rozestavěný dům, vlčák, daleko do práce a prázdná peněženka. Takže jsem potřeboval sehnat velký (na kočárek a psa), bezpečný, úsporný, pohodlný, rychlý a levný auto. Vzhledem k protichůdnosti některých parametrů jsem vybíral docela dlouho, ale NAŠEL!


Voyagera jsem koupil na aukci leasingové společnosti přes kamaráda bazaristu, první majitel byla vysoká škola. Auto mělo veškeré doklady a servisy, nehavarované, plně funkční . Hned jsme se do něho se ženou zamilovali. Kočárek tam totiž vjede z boku bez skládání, to je taková pohoda za minutu být připraven k jízdě, dítě je na dosah řidiče i spolujezdce (a pejsek daleko). Prostřední sedačky jsou při této variantě uspořádání interiéru vyndané, ale zadní dvě nebo lavice pro tři je plně funkční. Sedačka řidiče má paměť na klíč, když otevře žena svým, seřídí se hned podle její výrazně menší postavy oproti mé.


Jízdní vlastnosti jsou na typ vozu MPV perfektní, kdo chce závodit po okruhu, nechť koupí jinde. U prvního kusu tohoto typu vozu jsem volil automatickou převodovku a prodlouženou verzi. Bohužel jsem pak "vyměkl" a kvůli parkování mé ženy u práce v centru , kde se opravdu místo na longa hledalo blbě, přešel na krátkou verzi.

Do auta jsem po půl roce nechal namontovat LPG, čímž jsem srazil spotřebu z necelých deseti litrů benzínu na cca 12 litrů plynu. Aparaturu jsem koupil nejlevnější, po několika doladěních funguje skoro bez rozdílu s benzínem. Startuju a jezdím pouze na plyn, ovládám ručně, protože automat na plyn přepínal až po zahřátí a to ve městě při provozu mé ženy (dětská taxikářka :-) bylo málokdy. S růstem dětí jsem postupně přikoupil lavici s integrovanýma dětskýma sedačkama. Kdo tohle vymyslel, měl dostat nobelovku. Všichni rodiče a řidiči zároveň vědí, jaké to je martýrium pořád manipulovat se sedačkama, kdo má víc než jedno auto a přehazuje je sem tam, pak se zapomenou v garáži a je potřeba jet s děckem... U voyageru jsem zatáhl za polstrování a jedna nebo dvě sedačky pro prcka za vteřinu připravený. Když kluci povyrostli a cestování s nimi i s přenosným DVD začalo být díky pošťuchování nepříjemné-voyager měl opět řešení. Koupil jsem samostatná křesla a dával je napříč autem , aby na sebe synové nedošáhli. Upozorňuji, že cena těchto doplňků je řádově nižší, než koupě sedaček plastových. Takže děti uměl na jedničku.


Teď k baráku, který jsem také díky voyageru dostavěl dřív a levněji . Každý stavebník ocení, když se do auta dá naložit překlad, balík vaty, pletiva apod. Na hagusy sloupky, na vozík beton a všechno najednou se to lacino odveze. Po dostavění jsme měli i na dovolenou - a tady je voyager úplně k neporažení. Jsem přesvědčen , že lepší auto na cestu k moři nebylo dosud vyrobeno. Úžasně pohodlná křesla pro až šest dospělých pasažérů (jel jsem jednou na Sicílii firemní Alhambrou, a od té doby mám původní zakřivení páteře změněno podle záměru německých inženýrů), úplná absence hluku v kabině (opět mě napadá srovnání s tdi,brr) při povolených dálničních rychlostech a fantastická spotřeba k tomu - na italský plyn jsem schopen na dovolené jezdit za 8 litrů LPG na sto (nějak mi to opět vyznívá lépe než šest nafty u tdi)! Kamkoli jsme přijeli, po vyndání sedaček je do pěti minut z kufru letiště, děti se vešly na sklopené sedačky vpředu , kožené křesla (nevadí, když zmoknou) byly přes noc u ohně a pes to všechno kostřil. No až mi vlhne oko, když si na tu pohodu vzpomínám. Tak to je zhruba vše, co jsem s tímto kusem vozu projezdil.


Koho zajímají čísla, přidávám svoje: Koupeno jako čtyřletá ojetina se 120 000 km na tacho (servisní kniha), od prvního majitele z ČR, za 150.000.-Kč. Přestavba na LPG stála 28.000.- Od té doby jezdím za 8-12 litrů LPG. Velký rozptyl je dán velkou váhou vozu, po městě to chce mít lehkou nohu. Za celých 15 let jsem měnil pouze olej (interval 10 tis. , český výrobce), mezi intervaly nedolévám - nemusím, dále jsem měnil destičky, gumičky, filtry, pneumatiky, žárovky (přední sklo, řidičovo zrcátko po kolizi). Servo a světla jsou podle mne jediné dvě slabší stránky. Servo jsem měnil (repasované) dvakrát, už to zase začíná kňučet při plném rejdu (možná to je i častým parkováním ženským stylem). Druhou slabinou jsou světla, po několika letech plast na předních lampách oslepl, začaly praskat častěji žárovky, asi přehřátím. Nechal jsem to přeleštit a dočasně to pomohlo, teď už to zase bude potřeba řešit. Nikdy jsme nebourali, to auto svým naturelem pomáhá řidičovi jezdit plynule, a to je podle mne další plusová vlastnost . Mladí kluci a styl brzda - plyn tady nepochodí . Jak jsem psal na začátku, začínám se poohlížet po novější ojetině, parametry by mělo mít podobné, do "normální" karoserie už mne nikdo nedostane. Auta udělala za patnáct let určitě pokrok, ale nějak se v těch přeelektrizovaných strojích začínám ztrácet. S pozdravem Vašek

Klady	Zápory
prostor	špatné image značky v ČR
pohodlí	horší rozjezdy na sněhu (chybí 4x4 nebo ESC)
ekonomika	špatně svítí
variabilita	zastaralý design interiéru
vůbec nekoroduje	hagusy jsou nízké, neprostrčím ruku s gumicukem

Spolehlivost	2
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	1

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? ano