Volkswagen v 80. letech špehoval brazilské odboráře i prezidenta

Německá automobilka Volkswagen v 80. letech minulého století špehovala v Brazílii odborové aktivisty a předávala citlivé informace o mzdových požadavcích zaměstnanců a dalších záležitostech tamní vojenské diktatuře. Vyplývá to z nově objevených dokumentů, ke kterým získala přístup agentura Reuters. Terčem špehování prý byli zaměstnanci podniku i prominentní odboroví předáci, včetně pozdějšího brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Dokumenty byly objeveny ve vládních archivech zvláštní komisí, která na podnět nynější brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové vyšetřuje zneužívání moci za vojenské diktatury v letech 1964 až 1985.

Komise již dříve objevila známky toho, že desítky podniků, včetně Volkswagenu a dalších zahraničních automobilek, pomáhaly v 80. letech brazilské armádě identifikovat odborové aktivisty, kteří by mohli podněcovat zaměstnanecké nepokoje. Podle některých brazilských prokurátorů by firmy mohly čelit žalobám, pokud by se ukázalo, že přispěly k porušování lidských práv svých zaměstnanců.

Dokumenty údajně ukázaly, že Volkswagen poskytoval například informace o plánovaných stávkách a požadavcích na zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Hlásil prý také jména svých zaměstnanců, kteří se účastnili odborářských akcí. Informoval také o promítání filmů se socialistickou tématikou v odborových centrálách či o obsahu letáků rozdávaných před jeho továrnou.

Tyto informace pak obvykle využívala policie k monitorování, pronásledování a zadržování odborových aktivistů s cílem zabránit zaměstnaneckým nepokojům, tvrdí jeden ze členů komise. Volkswagen podle Reuters přislíbil, že údajné poskytování informací brazilské armádě prošetří.

Volkswagen je největší automobilkou v Evropě. Jeho součástí je od 90. let rovněž mladoboleslavská Škoda Auto.