Jak koupit ojetý kabriolet? A má cenu uvažovat třeba o trojkovém BMW?

Každý, kdo měl možnost svézt se v kabrioletu, vám potvrdí, že jízda s širým nebem nad hlavou je úplně jiný zážitek než v „normálním" autě. A v současnosti už ani není nedostupný, na trhu s ojetinami lze totiž najít řadu starších otevřených vozů za zajímavou cenu. Pokud po kabriu toužíte, musíte nejdřív rozlousknout klíčovou otázku: je lepší vůz s pevnou skládací střechou, nebo klasika s plátěnou střechou?

Kabriolety s pevnou střechou byly na vrcholu před několika lety, v poslední době se automobily vrací k "plátnu", což souvisí se stále odolnějšími materiály, které se svými izolačními vlastnostmi vůči hluku a teplotě vyrovnávají střechám pevným. Navíc má výrazně lehčí konstrukci.

V případě ojetých aut je ale potřeba být při výběru kabrioletu s plátěnou střechou ostražitý. Může se totiž stát, že majitel zanedbával její údržbu. Jednou za čas je totiž vhodné plátěnou střechu speciálními přípravky vyčistit a naimpregnovat. Životnosti také neprospívá stahování mokré střechy, vodu a vlhkost totiž tak zjednodušeně řečeno "uzavřete" v útrobách auta.

Střecha tvořená dvěma (ale někdy i více) pevnými panely má výhody zejména v celoroční využitelnosti a pocitově větší bytelnosti a odolnosti. Z čistě praktického hlediska ale mohou být problémem právě samotné panely. Složené totiž v prostoru pro zavazadla zabírají mnohem více místa než plátno, čímž se snižuje využitelnost kufru.

„Významným negativem je pak i vyšší hmotnost daná složitější konstrukcí. Starší kabriolety s pevnou skládací střechou po několika letech provozu často trpí netěsnostmi střechy, gumová těsnění mezi díly střechy a okny se totiž časem unaví a při prudším dešti do kabiny může zatékat. Karoserie kabrioletů s nižší torzní tuhostí se také na nerovnostech kroutí, s čímž souvisí i další nectnost, a to častá ´rozvrzanost´ těchto vozů," upozorňuje regionální manažer výkupu největšího tuzemského autobazaru AAA Auto..

Když už se tedy pro koupi kabrioletu rozhodnete, nepodceňujte kontrolu jeho technického stavu. Velmi důležité je hledání stop po prodělané havárii - a to v ještě větší míře než u běžných aut, i zdánlivě mírná nehoda totiž může mít zásadní důsledky pro správnou funkci stahovacího mechanismu střechy. "Zejména u složitějších konstrukcí, kde střechu ovládá několik elektromotorů a systém vzpěr, jako třeba u Mercedesu SLK, je každá prodělaná bouračka velkým rizikem. Pokud se při stahování či natahování střechy ozývají pazvuky nebo dokonce dochází k zadrhávání, je lepší dát od vozu ruce pryč a nenechat se uchlácholit tvrzením prodávajícího, že to ´stačí promazat´," radí Topol.

A doporučuje zajímavý test: ať už má vůz střechu plátěnou nebo pevnou, je před koupí ojetého kabrioletu vhodné zajet do kartáčové myčky a těsnost střechy v praxi vyzkoušet. Při výběru auta se také zaměřte na interiér. Jeho stav často prozradí, jak moc se předchozí majitel o vůz staral.

Pro kabriolety je totiž typické rychlejší opotřebení materiálů v kabině, zejména pokud majitel často nechával auto zaparkované se staženou střechou na přímém slunci. Pokud nebyl interiér pravidelně ošetřován, může už po necelých 100 tisících kilometrech působit dost omšele. Zejména kožené čalounění volantu či sedadel vyžaduje častější pozornost než u běžných aut. Kůže se na slunci vysouší a časem popraská, proto je potřeba ji pravidelně ošetřovat vhodnou autokosmetikou. To platí i pro plastové části interiéru, které mohou na slunci postupně vyblednout.

Důležitý je i původ vozu. „Jen asi třetina ojetých kabrioletů na českém trhu byla původně prodána v Česku. Většina pochází z dovozu, zejména z Německa a Itálie. U těchto individuálně dovezených ojetin je vždy vyšší riziko špatné koupě, neboť jejich skutečný nájezd a servisní historie nebývá vždy důvěryhodně doložená a ověřitelnost je komplikovanější," říká Jindřich Topol.

Co se týče nabídky, je i u nás hodně široká. Kabriolet seženete už za několik desítek tisíc korun, i když samozřejmě v odpovídajícím věku a stavu. Mezi nejlevnější patří Peugeot 206 CC, Peugeot 307 CC, Renault Mégane CC, starší Mazdy MX-5 nebo Fiat Barchetta. Dostupné jsou ale i exempláře prémiových značek, třeba BMW (Z3, Z4 či kabriolet řady 3), také Mercedesy (zejména SLK), dokonce i ojeté Porsche Boxster dnes můžete koupit za ceny do půl milionu.

Pokud chcete něco "tučnějšího", sáhnout můžete například po amerických vozech, zejména Ford Mustang páté generace je v Česku překvapivě rozšířený. 

Kabriolet BMW řady 3 se řídí hezky. Připlaťte si ale za šestiválec
Když byl nový, stál tento kabriolet bavorácké řady 3 víc než milion korun. Dnes jsou ceny ojetých aut i třetinové. Má cenu o BMW řady 3 přemýšlet?

Pokud hledáte především dobře jezdící čtyřmístný kabriolet a zajímá vás i prestižní značka, pak rozhodně.

Otevřená verze páté generace trojkové řady (označuje se jako E93, sedan jako E90) se začala prodávat na jaře roku 2007, tedy více než dva roky po sedanu a kombíku. Ve výrobě vydržela až do roku 2013.

Tehdy byl kabriolet trojkové řady dokonce prvním „bavorákem" s pevnou skládací střechu. Tu tvoří tři panely, které se ukládají do prostoru za zadními sedadly. Zasahují přitom, jak je u podobných aut obvyklé, do zavazadelníku.

I proto od kufru nečekejte zázraky. Pokud je střecha „nahoře", není to špatné, pobere 350 litrů nákladů, ale když si budete chtít užít jízdu s nebem nad hlavou, musíte počítat s výrazným omezením. A to i při nakládání, vstup totiž tvoří jen úzká mezera.

Nejlepší je zavazadla naložit ještě před stažením střechy, pak je musíte přikrýt plastovým krytem (ten současně vymezuje právě dostupné nákladní možnosti), „sundáte" střechu a hotovo. V takovém případě se vám do auta v pohodě vejde několik zavazadel (objem činí 210 litrů).

Protože byl kabriolet řady 3 představen až dva roky po sedanu a kombíku, BMW jej vybavilo už novými motory, které jmenované verze obdržely až s faceliftem. Nové agregáty měly hliníkové bloky místo litinových, objevil se úsporný systém EfficientDynamics a zážehové jednotky dostaly přímé vstřikování benzínu do válců.

Základem byl u kabria atmosféricky plněný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 170 koní (125 kW), který poháněl i testované auto – označen je jako 320i.

Z pohledu spolehlivosti by dvoulitr neměl hrozit nějakým neřešitelným průšvihem. Motor ale může trápit nepříliš dlouhá životnost rozvodového řetězu (vytáhá se), objevují se také závady zmíněného přímého vstřikování.

Z pohledu řidič je pak projev tohoto dvoulitru rozporuplný. Na jednu stranu potěší hezkou reakcí na plyn a příjemným chováním ve vysokých otáčkách, na druhou ale více než 1700 kilogramů vážícímu autu zajišťuje nikterak ohromující dynamiku. Ostatně už údaj o zrychlení z klidu na stovku, 9,1 sekundy, něco napoví.

Samozřejmě, dvoulitr umí zabrat, ale musíte ho opravdu držet ve vysokých otáčkách, nad 5 tisíci. I tak se ale hodí spíš pro klidnější řidiče, kterým jde hlavně o onen vítr ve vlasech a chtějí se kochat.

Spotřeba se pohybuje okolo 6 až 9 l/100 km.

Přesto si ale myslím, že i uvolnění šoféři, kteří většinou nikam nespěchají, za volantem 320i občas zatouží po silnějším motoru. Trojkové kabrio se totiž docela hezky řídí.

BMW svůj první vůz se skládací plechovou střechou připravilo důkladně. Přidané výztuhy sice zvýšily hmotnost, ale současně zajistily opravdu dobrou torzní tuhost. Auto se nekroutí, pocitově při jízdě působí skoro jako běžné kupé. I když trochu těžkopádnější.

Mechanismus ovládání střechy se zdá být robustní. Testované auto sice mělo najeto „jen" 130 tisíc kilometrů, ale složitý mechanismus fungoval bez zaváhání. A když byla střecha zatažená, nevrzala, neskřípala, nepouštěla do kabiny aerodynamický hluk, prostě nic.

Také podvozek se mi líbil. Těžší kabriolet sice dostal měkčí naladění tlumičů i pružin, takže se trochu víc houpe a v zatáčkách se víc naklání, ale pořád jde o příjemně ovladatelné a čitelné auto, které by vás mohlo bavit. Otevřený bavorák je navíc dostatečně pohodlný.

U podvozku se ale ještě musím zastavit. Generace E90 a její deriváty mají obecně podvozek velice odolný, přesto mu, pokud plánujete koupi ojetého exempláře, věnujte velkou péči. Zdá se, že přední ramena brzy korodují a objevuje se prý také vůle v uložení předního šikmého ramene. To urychluje nutnost výměny ramen. A ta nebývá zrovna snadná. Majitelé si pravidelně stěžují také na volné tyčky stabilizátoru.

Zkontrolujte i veškerou elektroniku. Tohle auto si občas umí postavit hlavu, zlobit může například elektrický zámek dveří.
Jinak je ale BMW E90 bytelným a slušně postaveným autem, což platí i o kabrioletu E93.

Pokud ale chcete tu nejlepší verzi, našetřete si o něco víc a kupte si vůz s atmosféricky plněným šestiválcem. Narazit můžete na dvě varianty: 325i a 330i. Obě (jde o motory řady N53) mají stejný třílitrový objem, liší se jen výkonem.

Slabší provedení dává 218 koní (160 kW), výkonnější pak 272 koní (200 kW). Oproti čtyřválci jde o úplně jiné svezení. Řádové „šestky" mají výrazně hezčí projev, zvuk a jsou celkově kultivovanější. Spolehlivost by také měla být dobrá a o výrazněji příznivější dynamice snad ani není potřeba mluvit.

Zvlášť ve spojení s manuální převodovkou jde navíc o zajímavou koupi i z pohledu vývoje cen. Takové auto si bude držet cenu. Ostatně už teď není snadné hezký kousek s šestiválcem a ručně řazenou převodovkou najít. Ale jsou...

BMW nabízelo také ostré provedení M3 a také přeplňovanou 335i, ale ty bývají samozřejmě dražší. A M3 je také docela vzácná.
A jestli máte pocit, že se do sportovně střiženého kabrioletu hodí naftový motor, sáhněte opět po šestiválci (330d). Ten se BMW opravdu pomohl, je pružný, poměrně úsporný, potěší sametovým chodem a umí být i rychlý.

Na závěr zbývá cena. Zkoušené BMW 320i, které zapůjčil autobazar AAA Auto, se prodávalo za 379 900 korun.